19.5.2024
Kategorie: Ze světa

O čem jednali Si s Putinem

Sdílejte článek:

ZBYNĚK FIALA

Prohloubení strategické spolupráce s Ruskem nemá být podle Číny závislé na osobách ve vrcholných funkcích v Moskvě. Nezávisí ani na dodávkách ruského zemního plynu, protože ten může být vytlačen sluneční energií, soudí americký expert Joe Webster.

Vedle mezinárodních témat, jako spolupráce v BRICS a práce na měnovém systému nezávislém na dolaru, měla návštěva staronového ruského prezidenta Vladimíra Putina na programu také řadu strategických dvoustranných cílů v hospodářské i politické oblasti. Zasvěceně o tom píše Joe Webster, vedoucí pracovník washingtonského think-tanku Atlantic Council a editor nezávislého zpravodaje China-Russia Report, který vychází na internetovém Substacku. Najdeme pod ním poznámku, že jde jen o Websterův osobní názor.

https://chinarussiareport.substack.com/p/3-initial-reactions-to-the-putin

1) Putin přišel hledat v Číně podporu v oblasti obchodu, soudí Webster, a Si mu něco poskytl. Podle FT klesl čínský vývoz do Ruska v březnu meziročně o zhruba 16 % a v dubnu o 13,5 %. To je z velké části způsobeno zpřísněním sankcí, které USA koncem prosince uvalily na ruské banky.

Vzhledem k tomu, že Peking nadále upřednostňuje vztahy s Moskvou, čínský vývoz do Ruska v nejbližší době pravděpodobně vzroste oproti současné úrovni. V deníku People’s Daily a v anglicky psaném prohlášení Kremlu Si i Putin označili za klíčové priority obchodní, hospodářskou, investiční, energetickou a kulturní spolupráci, a to v tomto pořadí. Lidový deník rovněž uvedl, že oba představitelé podepsali společnou dohodu o obchodní spolupráci.

Podrobnosti obchodní spolupráce budou upřesňovány v následujících dnech a budou důležité. Je možné, že nedávné zpřísnění západních sankcí bude i nadále omezovat čínský vývoz do Ruska, přinejmenším okrajově – ale pro Ukrajinu je důležitá každá maličkost. Přesto je velmi pravděpodobné, že Peking bude i nadále zajišťovat vývoz do Ruska, který sice nedosahuje úrovně smrtící pomoci, ale přesto je pro válečnou ekonomiku Kremlu klíčový.

2) Peking nadále rámuje vztahy obou zemí jako vztahy motivované základními zájmy – nikoliv pouze osobními vazbami mezi vůdci (i když to je nepopiratelně důležitý prvek). Si zopakoval, že bilaterální vazby slouží “základním zájmům obou zemí a národů”. Peking tuto formulaci poprvé použil v červenci 2023 po Prigožinově vzpouře, ve zjevné snaze o odosobnění a institucionalizaci dvoustranných vazeb. Události z léta 2023 vyvolaly v Pekingu obavy z Putinova (případného) nástupce, a tak se Komunistická strana Číny snaží ruskému politickému systému sdělit, že si přeje silné vazby bez ohledu na to, kdo sedí na vrcholu mocenské pyramidy.

Peking může v příštích letech hrát v ruské domácí politice významnější roli. Čína je pro Rusko zdaleka největším zdrojem obchodu a investic. Ekonomické vazby se samozřejmě nemusí nutně promítnout do politického vlivu v Rusku – jak může potvrdit Evropa a širší Západ. Nicméně vzhledem k tomu, že obrovský ekonomický a finanční vliv Číny v Rusku bude přetrvávat, a možná i růst, může Peking stále více ovlivňovat ruský domácí politický systém, zejména v éře po Putinovi.

Přestože se zdá, že ve střednědobém horizontu je střídání ve vedení Ruska nepravděpodobné, Peking zřejmě charakterizuje vztahy jako sloužící “základním zájmům obou zemí a národů”, aby ruské politické elitě sdělil, že bude spolupracovat s kýmkoli, kdo bude sedět na vrcholu mocenské pyramidy.

3) O čínsko-ruském plynovodu Power of Siberia-2 nepadla žádná zmínka. To nebylo překvapivé, protože obě strany v posledních letech zjevně nedosáhly v jednáních žádného pokroku. Někteří analytici (včetně autora) zastávají názor, že plynovod čelí těžkým a možná nepřekonatelným finančním, technickým a ekonomickým problémům – i když je třeba připustit, že projekt by mohl být postaven v situaci, kdy peníze nerozhodují.

Naopak Sergej Vakulenko z Carnegie v červnu 2023 odhadl, že plynovod Síla Sibiře-2 má pozitivnější ekonomický profil a potenciálně by mohl přinést rentu ve výši 2,5–4,3 miliardy dolarů ročně (ve srovnání s rentou ve výši zhruba 20 miliard dolarů, kterou ročně vydělal předválečný vývoz do Evropy).

Budoucnost projektu Power of Siberia-2 by nakonec mohla záviset na schopnosti Číny využít své značné nadbytečné kapacity v oblasti solární energie (a také na potřebě Pekingu zlepšit kvalitu ovzduší ve městech).

Pokud jde o solární energii, nedávná analýza jiného, vyspělejšího solárního trhu – Kalifornie – ukazuje, že baterie mohou odsunout “solární zeď” a zvýšit podíl této technologie na celkové výrobě elektřiny.

Vedle zavádění baterií může Čína nakonec zavést i “solární čas”, tj. sladit hospodářskou činnost s denním světlem. Solární čas by v podstatě znamenal změnu hodin tak, aby se ekonomická aktivita a poptávka po elektřině přizpůsobily době slunečního svitu. V létě by to mohlo znamenat, že západ slunce by mohl nastat ve 22:00 nebo později, aby se lépe sladila produkce slunečního světla s poptávkou po zátěži, která má tendenci dosahovat vrcholu kolem 18:00 (alespoň ve Spojených státech – čínské údaje o denním a mezisezónním toku elektřiny jsou mnohem méně přehledné). Tato opatření by zvýšila podíl solární elektřiny na skladbě zdrojů elektrické energie.

Stojí za zmínku, že poptávka po zemním plynu v Číně – zejména v severní Číně – je spojena především s vytápěním a průmyslovým sektorem – nikoli energetikou. Nicméně masové rozšíření solární a větrné energetiky v severní Číně spolu s dalšími doplňkovými technologiemi čisté energie – zejména opatřeními na zvýšení účinnosti budov a obousměrnými klimatizačními jednotkami, známými také jako tepelná čerpadla – omezí nebo dokonce omezí čínskou poptávku po dovozu ruského zemního plynu.

 

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 3,67 out of 5)
Loading...
20 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)