19.2.2015
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Červivé ovoce vysokoškolské úrody

Sdílejte článek:

ROMAN BRANDŠTETER 19|02|2015

Téměř každý druhý absolvent (46%) vysoké školy nikdy nepracoval v oboru, který vystudoval. Až 20% z těch, kteří pracují, vysokoškolský diplom vůbec nepotřebují. To jsou závěry průzkumu mezi 15.000 absolventy Slovenských vysokých škol. “Přibývají studenti, pro které pracovní trh nemá prostor” lamentuje ministr školství. Další zpráva se odvolává na studii , která hovoří o podobných číslech – více než čtvrtina (25 procent!) absolventů vysokých škol pracuje na místě, kde stačí střední nebo základní vzdělání. Obě zprávy vyšuměly tak trochu do ztracena (jistě, máme zde téměř válečný konflikt Rusko – Ukrajina resp. Pokračování řecké agónie). Ty zjištěná čísla jsou však hrozivá.

[ad#hornisiroka]

Je veřejným tajemstvím, že vysokoškolské vzdělání dlouhodobě devalvuje, a že jde o pravidelnou ztrátu těžkých milionů, za které se doslova vyrábějí vysokoškoláci, z nichž až příliš velká část pracuje – po několikaletém (!) studiu – v jiném oboru nebo v sice oboru, ale na místě, kde jim je vysokoškolské vzdělání nadbytečné.

Vysokoškolák dokládající jogurty do police v supermarketu nebo absolventka VŠ, která po víceletém studiu nastoupí na pozici v bance , kde jí stačil jednotýdenní (!) kurz, jsou jen třešničkou na dortu. Třešničkou, která je však řádně červivá. Je však realita opravdu překvapující? Nesmyslná produkce vysokoškoláků totiž není žádné slovenské ani české specifikum. Dochází k ní promyšleně a řízeně, a to i díky celoevropskému plánování.

Fetišizace vysokoškolského vzdělání je silně provázána s Evropskou unií – součástí tzv.Lisabonské strategie EU 2000-2010 byla i “modernizace evropského sociálního modelu”, kde se říkalo : “Do roku 2010 snížit na polovinu počet osob ve věku 18-24 let, které mají pouze nižší sekundární vzdělání a nejsou zapojeny do dalšího vzdělávání a odborné přípravy “. Mimochodem, podle Lisabonské strategie měla EU stát do roku 2010“nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností” …

vs

V Strategii Evropa 2020, která navázala na svou Lisabonskou předchůdkyni se dokonce přijal ještě ráznější cíl – mezi hlavní cíle strategie patří “zvýšit podíl osob ve věku 30-34 let, které ukončily terciární (vysokoškolské ) vzdělání z 31% na 40%. Jednotlivé země si mohli upravit “národní” cíle , Slovensko tak patří mezi země, které si určily dosáhnout v roce 2020 hranici 40% vysokoškoláků (Francie např. 50%, Česká republika 32% …) 

Evropští analytici zkrátka z grafů “vyčetli”, že vysokoškolák si najde práci snadněji než nevysokoškolák, a že i plat má obvykle vyšší než středoškolák, nebo člověk se základním vzděláním. A evropští politici nelenili a začali počet vysokoškolsky vzdělaných lidí plánovat (kvóty cílit) na určitou předem stanovenou hodnotu, samozřejmě směrem nahoru.

Závazek (tj. jeden z cílů celoevropské strategie) byl tedy vytyčen a jeho plnění se pravidelně sleduje. Důsledky však můžeme vidět už dnes. Vysokoškoláků je zbytečně mnoho a mnozí pracují mimo obor nebo na místech, kde vysokoškolské vzdělání není potřeba a v konečném důsledku vytlačují mladé lidi s nižším vzděláním z pracovního trhu.

Pokud si však myslíte, že evropští politruci svůj omyl přezkoumají, tak se mýlíte. Žádný omyl se jednoduše nestal. Nuže dobře, řekne si europlánovač, “investice” do vysokoškolského vzdělání sice nevyšly podle našich představ, ale nic se neděje. Peněz máme stále dost. Když nám stačily na zvýšenou výrobu vysokoškoláků, tak určitě budou stačit i na podpůrné programy pro mladé nezaměstnané. A tak navrhneme utratit miliardy eur na podporu (dotaci, stimul …) zaměstnávání mladých lidí. Nazveme to dokonce právem na první zaměstnání .

A tímto způsobem to může pokračovat stále dál. Pokud by náhodou i nejnovější miliardová injekce pro zaměstnání mladých vedla v konečném důsledku k dalšímu negativnímu jevu, řekněme k nezaměstnanosti jiných lidí (např. ne dostatečně mladých), opět se vytvoří nový “program”, vyčlení nové miliardy “na podporu, stimul, dotaci “a vypracuje se nový” akční plán “, který bude lépe řídit a plánovat naši budoucnost. 

[ad#velkadolni]

V žádném případě se však nesmí přiznat, že problém vznikl zejména námi samotnými, když jsme se rozhodli jít nesprávnou cestou (z kanceláří předepisovat počty vysokoškoláků na deset let dopředu). Bohužel stále platí to hayekovské, že jsme ochotni přijmout jakékoli vysvětlení současného problému kromě jediného . A to, že realita je výsledkem omylu na naší straně, a že “dobrý úmysl” nás zavedl do úplně jiného stavu, než jaký jsme původně zamýšleli.

ZDROJ: Roman Brandšteter

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Babiš před soud

    NP/ASTON Lomikare, Lomikare, do roka a do dne zvu tě na Boží súd. Babiš si musel počkat mnohem déle.

    Jsme ve válce

    MILENA DOUŠKOVÁ Pokud nevyřešíte energie a továrny se začnou zavírat, tak vám nepomůže ani svěcená voda, protože pak bude