28.12.2013
Kategorie: Historie

Černá kniha komunismu, zločiny, teror, represe – díl druhý

Sdílejte článek:

PETR FOJTÍK 28|12|2013

Jednu zásadní věc zazlívám Václavu Havlovi. Že, i když prokazatelně o všech komunistických zvěrstvech věděl a znal je, nechal komunisty svým pojetím vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí bez jakékoliv omluvy a sebereflexe ovlivňovat i náš současný život. Vadí mi, že dnešní generace neví, kromě nostalgických vzpomínek svých prarodičů, o těch milionech mrtvých skoro nic. Že jim ta doba není výstrahou. Ona ta doba totiž není dávno minulá. Vždyť se to bezpráví dělo svým způsobem včera.

 

[ad#hornisiroka]

 

StB měla svůj vzor. Ve dvacátých letech v Rusku to byla politická policie GPU. Zde je její “hlášení o činnosti za rok 1924 :

 

Uvězněno 11453 “banditů”, z nichž 1858 bylo popraveno na místě. Zatčeno 926 cizinců a 1542 “špionů.” Předešlo se jednomu povstání na Krymu, popraveno 132 osob. 81 operací proti anarchistickým skupinám, zlikvidováno 14 menševických organizací (540 zatčených), 117 různých “intelektuálských” organizací (1360 zatčených), 24 monarchistických organizací (1245 zatčených), 85 církevních skupin (1765 zatčených), dále bylo zatčeno 1148 kulaků, pod individuální “dozor” bylo vzato 18200 sociálně nebezpečných osob, sledováno bylo 15501 různých podniků a úřadů a bylo zkontrolováno přes 5 milionů dopisů a jiné korespondence.

 

Už se tolik nepopravuje. Zatýká se, levná lidská síla je potřebná při budování socializmu. Začíná se jezdit na Solovky, na Magadan, na Kamčatku a do spousty ostatních gulagů. Miliony lidí umírají až zde. Na nelidské pracovní a životní podmínky. Na všudypřítomný teror.

 

Komunistická jízda v Rusku ale nekončí. 31. října 1929 vyzval deník Pravda k “totální kolektivizaci”. Začíná válka státu proti rolníkům.

 

 

Archivy dnes sdělují data … Jen v letech 1930 – 1931 byly dva miliony rolníků deportovány, během stěhování jich stovky tisíc zemřely. Dalších šest milionů vesničanů zemřelo hladem. A to hlad ještě nebyl epidemií!

 

V dalších pár letech přichází další obrovský hladomor. Ten, který známe pod názvem Velký ukrajinský hladomor. Byl uměle vytvořen. Rolníkům byly odebrány veškeré zásoby, nebylo jim ponecháno ani osivo na další rok. Lidé byli ve svých vesnicích a malých městech hlídáni armádou. Nikdo se nemohl vydat za prací do větších měst. A tak hladomoru padlo za obět dalších ca sedm milionů lidí. Tentokrát převážně Ukrajinců.

 

Ani se jim nelze divit, že tak vítali Němce za druhé světové války. Že jim pomáhali s židovskou otázkou. Že zabíjeli Rusy jako o život. Jak se asi může chovat člověk, který byl donucen konzumovat své rodinné příslušníky, aby sám přežil?

 

Tak to byl začátek komunizmu. Lidé už chodili radostně do manifestací, mávali vlajkami, budovali světlé zítřky.

 

Tedy ti, kteří přežili svoji smrt. Ti, co se přizpůsobili, aby mohli žít.

 

Jenže se přepočítali. Přišel Velký teror a socializmus začal požírat sám sebe. Opět se začíná popravovat. Gulagy se plní novými vězni. Jsou to komunisté….miliony komunistů umírají rukama svých spolustraníků. Svým způsobem se i o nich dá mluvit jako o obětech komunizmu. Oběti vlastní ideje. Prostě “zabíjení soudruha”.

 

V té době do Sovětského Svazu jezdí na zkušenou většina soudruhů z KSČ. Gottwaldem počínaje, Zápotockým, Slánským a dalšími konče. I Fučík se do Sovětského Svazu vypravil, aby pak samou chválu pěl. Ale třeba Karel Čapek, ten se mohl upsat, aby lidem otevřel oči. Marně. Ti, co chtěli slyšet a vidět, ti viděli Potěmkinovy vesnice.

 

V Čechách té doby vládla hospodářská krize. Lidé měli co dělat, aby se alespoň nějak uživili. Pohádka o komunizmu v Sovětském Svazu, o pečených kuřatech, létajících do úst každému, zabírala.

 

Miliony mrtvých, deportovaných, uvězněných, ty byly moc daleko. Lidé v Čechách čekali na svého Mesiáše.

 

Proč mi tato doba evokuje podobnost s dobou dnešní? Samozřejmě ne v tak velkém extrému, ale v myšlení většiny se jedná o podobnost dosti velkou.

 

Pravda a láska nad lží a nenávistí nezvítězila. Zatím spolu v ringu bojují pouze dvě rozdílné lži a dvě odlišné nenávisti.

 

A my pořád nevíme, kdo z koho…

 

[ad#velkadolni]

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (4 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...