20.9.2016
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Centrální banky tisknou peníze z ničeho a nakupují akcie. Jejich konec se blíží

Sdílejte článek:

NEMESIS

Jediná bariéra dominance globalistické elity byla odstraněna s pádem SSSR. Ne že by Sovětskému svazu nedržela jednu ruku za zády, ale na svém území si sovětská elita chtěla vládnout sama. Centrální plánovaný systém má velký problém s inovacemi, protože ty se nedají naplánovat. Také nedokáže plánovat selhání, které je nezbytné při tvorbě nových podniků a technologií. Sověti byli odkázáni na západní technologie, které museli nakupovat za drahocenné devizy. Každopádně, s pádem Sovětského svazu se změnily možnosti globálního kapitálu. Protože ten se nacházel převážně na západě nebo v rukou západních finančních skupin, mohl nyní proniknout do každého koutu světa. Čína i Indie, jedna totalita komunistická a druhá socialistická, následně otevřela své vrata této příležitosti.

[ad#clanek-respo]

Západní společnosti, i ty které nechtěly, začaly exportovat svůj kapitál do rozvíjejících se trhů v Asii. Mohly tak využívat pracovní sílu, která byla extrémně levná a nemusely se trápit se sociálními, environmentálními a bezpečnostními normami. Obrovsky jim tak klesly náklady. Stačilo vyvést továrnu do Číny, zaškolit personál a produkty vozit na Západ. Nač inovovat však. Vzroste zisk, Wall Street to zabije na mezinárodních transakcích a lidé si budou moci koupit laciné hovadiny z umělé hmoty. A pokud se i nějaká korporace zdráhala, její náklady zůstaly vyšší a konkurence ji mohla agresivně skoupit za půjčky od Wall Streeťáků. Odolalo jen málo. Důsledek tohoto celého je, že industriální a daňová báze se za poslední dvě dekády vybudovala na Východě, ale zerodovala na Západě. Západu zbyly jen nesplatitelné dluhy.

Tento nerozum je důvodem všech machinací globalistické elity současnosti za účelem udržení celého finančního systému naživu. Západ neoficiálně zbankrotoval spuštěním vln kvantitativního uvolňování a zavedením nulových úrokových sazeb. Centrální banky na čele s Fedem jedna za druhou srazily míry na historická minima a do finančních trhů napumpovaly obrovské množství čerstvého keše. Ale poslední dva roky se Fed začal tvářit, že tu máme ekonomické ozdravení a na plnou hubu vykřikoval o začátku zvedání úrokových mír z jejich absurdního dna. Nejdříve rok keců, pak minulý prosinec zdvihl o čtvrtinu procenta a ekonomika dostala takové točky, že se tři čtvrtě roku raději ničeho nedotkli. Trapných 0,25% a systém jde do kolen! Tento dvouletý sitcom, ve kterém se každý měsíc Fed chystá zvednout míry a kolotočáři v médiích to vyřvávají z reproduktorů jako hotovovou věc, už je skutečné trapné sledovat.

Přetvářka, která v současnosti dospěla do své závěrečné fáze, přesvědčila správce fondů a investorskou komunitu o skutečném výtlaku mír a dolar v tomto období sílil. Jak posiloval, působil extrémní deflace, protože komoditní trh je oceněn v dolarech a čím jde dolar výše, tím klesá dolarová cena komodit. Ekonomiky rozvíjejících se trhů se ocitly v obrovské kaši. Jejich příjmy z exportu komodit krachly a navíc teď museli splácet půjčky pomocí drahých dolarů. Prachy si půjčili ještě když Fed operoval s inflačními nástroji jako QE, Twist a nulovými mírami, které devalvovaly dolar a dělali jej levným. Tyto dluhy jsou podle BIS v objemu 340 bilionů dolarů.Umělá poptávka po dolarech vlivem jeho relativní drahosti způsobuje jejich nedostatek v systému, což je nebezpečné, neboť takový stav ohrožuje globální strukturu měnových swapů. Rozvíjející se trhy dostaly nakládačku kvůli očekávání zvedání mír a stupidní důvěře v to, že výnosy na dluhopisech půjdou nahoru a Fed má vše pod kontrolou. Co je asi nejvíce hloupé je, že reálně jim stačilo zvednout míry pouze o 0,25% a dostali stejný efekt jako když během předchozích cyklů zvedání mír skutečně natáhli výnosy o významná procenta. Mnoho lidí porovnává současný stav s poslední krizí v roce 2008 ale osobně to tak nevidím. Situace spíše připomíná přechodzí krizi z roku 2001, kdy byly trhy stejně zamilované do Fedu, americké ekonomiky a silného dolaru. Následně se spustila gigantická vlna tištění, dluh USA se během necelé dekády zdvojnásobil a zlato s ropou šlo nahoru drasticky. Trhy už konečně začaly pochybovat o šarlatánech z Federálních rezerv a investoři se začínají stavět defenzivně.

Dolar je pod tlakem protože zlato si za tento rok připsalo celkem slušná čísla. Elity nyní využívají tuto příležitost, masakrují papírové trhy a Fed opět velkohubé hlásá o zvedání mír v září. Ještě loni v prosinci všichni shortovali zlato, nad čím jsem kroutil hlavou. Chápu že sentiment byl strašný. Pět let drastického poklesu cen drahých kovů. Konference těžařů stříbra vypadaly jako setkání anonymních alkoholiků a samotní lidé v sektoru byli zralí na antidepresiva. Letos však přišla totální a rozhodná změna. Ukončení dna a začátek nového býčího trendu.

Jak bude Fed ztrácet kupní sílu, inflace půjde nahoru. Americká ekonomika je na tom strašně i přes absurdní statistiky, které pouštějí do světa kejklíři z Fedu. Zvedání mír v stagnující ekonomice znamená stagflace past. Mnohem větší problém než má Fed nyní. Pokud půjde dolar skutečně dolů, budou ho odprodávat všichni jeho globální držitelé. Už nyní věřitelé amerického dluhu prodávají US dluhopisy. Snižují své expozice vůči dluhopisové bublině. Prodej dluhopisů pro západní finanční elitu nepředstavuje až takový velký problém. Vždy mohou tisknout dolary a nakupovat za ně dluhopisy, vytvářejíc tak syntetickou poptávku když se je budou investoři zbavovat a držet tak míry na podlaze. Fed ale nemůže tisknout dolary aby skupoval dolary. John Connaly, Nixonův ministr financí během dobrodružného roku 1971, řekl evropským držitelům ohledně devalvace americké měny, že dolar je “naše měna, ale váš problém”. No to platí jen do určitého bodu a tento bod se na časové přímce velmi rychle přibližuje.

Silný dolar představuje pro globální ekonomiku stále větší horor. USA hrozily pěti největším ekonomikám aby nedevalvovalo své měny. EU a Japonsko devalvovalo vůči Číně, ale dolaru se tyto akce centrálních bank moc nedotkly. Problém s touto schizoafektivní politikou je, že všichni chtějí devalvovat vůči ostatním globálním hráčům. Levnější domácí měna podporuje export a pomáhá splácet dluhy oslabeným kurzem. Samozřejmě všichni chtějí levnější menu, ale to je matematicky nemožné. A tak si všichni vesele honí do kříže, ale zároveň všichni devalvují vůči jedinému místu stability, kterým je zlato. 

Když si však člověk myslí, že tato elitářská banda sociopatů dosáhla hranice svých možností, přijde pokaždé s novou habaďurou. Přiznám se, mám problém se orientovat v mainstreamovém proudu finančních informací neboť ho sleduji jen velmi velmi sporadicky. Často s úžasem. A asi mě nikdy nepřestane fascinovat jaký vliv mají média na zhypnotizované ovčany. Co bylo před pár lety úplné šílenství je nyní v rubrikách finančních plátků označené jako normální politika centrálních bank. Možná pár extravagantních pisálků zamumlá cosi o nestadardních praktikách, ale to se stává velmi zřídka. Centrální banky v současnosti vesele znárodňují akciové trhy a analytické opice v telce o tom vyprávějí s klidem uspávačů hadů.

Největším držitelem japonských akcií je nyní Japonská centrální banka. Ano. Centrální banka tiskne peníze z ničeho a na svou rozvahu za ně kupuje akcie domácího trhu. Akcie nyní slouží jako rezervní báze lidí! Kdybych se přesunul v čase jen pár let dozadu a řekl někomu z finanční komunity že toto se bude dít, asi by mi dal foukat. Skutečně nestíhám, když vidím ovčany se při těchto akcích centrálních plánovačů jen tupě dívat a žvýkat trávu. Centrální banky začaly monetizaci akciového trhu a to zabránilo jejich zhroucení. Americké akcie jsou dlouhodobě velmi překoupené. Nejen Japonci se snaží. Švýcarská centrální banka vlastní akcie firmy Apple za jednu miliardu. A také jednu třešničku. Portfolio zlatých akcií také zhruba za jednu miliardu. Ve stejném objemu vlastní akcie těžařů zlata i Centrální banka Norska.

Švýcaři drželi peg s eurem aby mohli podpořit svůj export. Situace se však stala neudržitelná, protože centrální banka prodávala frank a nakupovala zahraniční měny. Nahromadila tak obrovské množství eur na svých knihách a když peg konečně pustili, z tohoto portfolia se vypařilo 10% jako frank vůči euru posílil prakticky do dne na den. Good job. Takto končí všechny tuposti centrálních plánovačů, kteří se snaží řešit nimi vytvořené problémy za naše peníze. Akciové indexy jsou zralé na korekci a uvidíme jak tato monetizace akcií centrálními bankami skončí. Je možné, že na těchto geniálních krocích přijdou o příšerné peníze pokud půjdou akcie dolů. Pokud se akciové trhy propadnou, budou mít největší ztráty entity, které mají vůči nim největší expozici. Jako například Centrální banka Japonska. Americký akciový trh od 80. let narostl 20x, tedy stejně jako dluh země. Ceny akcií byly hnané dlouhým a manažované levným kreditem. Všechna papírová aktiva jsou nafouknutá absurdním množstvím dluhu. Pyramidová hra se začne hroutit, když do sebe vtáhne posledního zoufalého idiota. Tím idiotem jsou nyní centrální banky, kterým dovolujeme hrát se s našimi osudy a budoucností našich dětí.

Růst spotřebních cen nereflektuje množství vytvořeného oběživa. Když se podíváme jako rostly ceny a porovnáme jejich růst s vydáváním agregátu M2, pak ani zdaleka nevidíme souvislost. I kdybychom použili objektivnější míry inflace jako je CPI. Prakticky všechny takto vytvořené peníze a kredit byly pumpovány do oblasti finančních aktiv. Tato obrovská bublina papírového nebo lépe řečeno digitálního bohatství byla nafukována 30 let, během nichž byly postupně snižovány úrokové míry. Správa dluhu se dělala dál a dál jednoduše s tím než tři dekády úrokové sazby klesaly až na současné dno.

Papírová aktiva jsou založena na příštím příjmu. Na důvěře v jejich světlou budoucnost. Ale tato důvěra se vypařuje, jak se z historické bubliny akcií a dluhopisů vytrácí vzduch. Nebýt zásahů centrálních bank, akciové indexy by se už dávno válely v prachu. V současnosti čelíme totálnímu kolapsu systému. Destrukci mechanismů, které dávají aktivům jejich cenu a význam.

Pokud burzy a banky na týden zavřou, celá maškaráda končí, protože pokud pak znovu otevřou dveře, svět už nebude jako před tím. Elektronické burzy a Blackbox, které levitovaly ceny aktiv nebudou moci znovu resuscitovat tento třicetiletý nonsense. Dojde tehdy k reálnému ohodnocení aktiv jak fyzických, tak i digitálních. A po třech dekádách deformace jsou tyto rozdíly velmi drastické. Nic na tom nemění fakt, že Fed se může vydat cestou úplného masochismu a spustit hyperinflaci. Dow Jones může v tom případě jít na 100 000, ale chleba bude stát 5000 dolarů. Sice výnosy budou dobré, ale hovno si za ně koupíte.

Systém začíná ztrácet důvěru svých participantů. A nejde jen o nárůst ceny zlata, ale i o pokles cen akcií v bankovním sektoru. Evropské banky jsou dole 50% od začátku roku. Investoři se o ně bojí i kolo opřít. Ztráta důvěry v systém je vždy doprovázena ztrátou důvěry ve finanční instituce a menu. Ať už jde o snižování obsahu stříbra v mincích za dob Marka Aurelia nebo králem Ludvíkem XV. podporována finanční schéma, kterou ve Francii vymyslel John Law. Obě byly jasným znakem konce impéria, které si nemůže dovolit svou existenci a musí financovat své operace podvodem. Nakonec vždy lidé ztratí důvěru ve schopnost státu a finančního sektoru garantovat hodnotu tvrdou otročinou vydělaných peněz. Jako v kasinu, kde najednou oznámí, že žetony budou vyměňovat za peníze, ale pouze za část jejich hodnoty. Hráči kteří o tomto podvodu věděli a zaměnili žetony v jejich plné hodnotě chodí vysmátí. Podobné to bude se současným papírovým paradigmatem.

[ad#clanek-respo]

Zvlášť aktuální se tato hrozba rýsuje teď, když je třetina dluhopisů v záporných číslech a Irské banky začaly zpoplatňovat depozity. Západní elita chce řešit bezhotovostní společnost, aby ovčané neměli možnost vybrat své peníze ze systému. Ale na to je pozdě. Globalistická elita nyní zoufale bojuje o prodloužení životnosti současného systému. Tak jako elita Třetí říše, které neváhala obětovat zfanatizované děti a poslat je proti sovětským vojákům, aby o pár dní prodloužila svůj perverzní mejdan. Těším se na další vývoj jejich patetického zoufalství za poskakování přiblblých mediálních roztleskávaček.

ZDROJ: nemesis.sk

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Bububu, kuřáci!

    ANITA 18|02|2016 Od května si veřejnost bude moci prohlédnout galerii příšerných obrázků nemocí způsobené kouřením. Zatím byl na krabičkách

    Socialismus nutí nehrát fér

    Socialismus nutí nehrát fér

    MAREK NUMERATO 02|06|2015 Kritici kapitalismu již popsali stohy papíru o tom, jak tento systém proměňuje lidské bytosti na zvířata