21.3.2016
Kategorie: Historie

Baťovy zásady podílu zaměstnanců na zisku

Sdílejte článek:

RED/JAN ŠINÁGL 21|03|2016

1. Nevyplácet podíl na zisku až po roční uzávěrce všem zaměstnancům paušálně, jak to viděl Tomáš Baťa v USA. To sice má pozitivní vliv na vztah zaměstnance k podniku, ale jakmile to bude dělat více zaměstnavatelů, účinek je oslaben a může se stát samozřejmostí, jakou je i mzda. Nevyniká zde přímá zásluhovost a závislost osobního výkonu na výši zisku, ani pocit viny na ztrátě. Podíl zaměstnanců na zisku musí přinášet celé společnosti daleko víc.

[ad#clanek-respo]

2. Výplata podílu na zisku každý týden motivující zaměstnance už jenom tím, že dostává impulz zájmu o výsledek práce kolektivu padesátkrát do roka.

3. Ještě vyšším impulzem je pak vypočítávání podílu na zisku zásadně u malých kolektivů, například dílen, s přesným vymezením pracovních operací technologického postupu, kdy přistupuje vědomí kolektivní odpovědnosti skupiny za výsledek vlastní práce.

3815

4. Pocit osobní zásluhovosti je umocněn, jestliže kolektiv dostane velmi brzy podklady pro týdenní účetní uzávěrku, z níž každý člen kolektivu vyčte – po dosazení týdenního výkonu dílny, jejž si dílna sama eviduje, celou účetními uzávěrku, z níž je patrný zisk dílny. Každý dělník si vypočte vlastní podíl na zisku podle procenta, jež má v pracovní smlouvě.

5. Tak se může kolektiv nad účetní uzávěrkou poradit, co se mohlo udělat víc a co se příště udělá líp.

6. Při tomto systému sebeřízení kolektivu se utužují mezilidské vztahy. To znamená, že v dílně je pocit kolektivní zodpovědnosti za hospodárnost, plnění výrobního plánu, za kvalitu a všechny ukazatele, z čehož pramení i přátelské porozumění mezi členy osazenstva, mizí závist, hádavost a snad všechny negativní jevy na pracovišti. Což ovlivňuje i lidské charaktery, chování v rodině i na veřejnosti.

7. Tato skutečnost se promítá do vyšších, stále rostoucích výdělků. Část podílu na zisku (50 %) se nevyplácí, ale ukládá se na osobní podnikatelský účet.

8. Podnikatelský účet je na základě smlouvy považován za spolupodnikateskou kapitálovou investici jeho majitele do firmy. Majitel konta má tedy kapitál, investuje jej do zaměstnavatelovy firmy, a inkasuje výnos ze svého kapitálu jako paušální dividendu ve výši 10% úroku ze stavu konta. (Stejné úročení původně měla i závodní spořitelna, ale konkurovala bankám a spořitelnám a ty dosáhly soudního nařízení: 5% strop pro úspory. I to byl významný přínos k zámožnosti klienta podnikové spořitelny a k jeho společenskému postavení. Majitel firmy tak získává nejen bonus ze zvýšení své disponibilní finanční rezervy, ale i daleko významnější přínos z podnikatelského přístupu zaměstnanectva k hospodaření dílny. Podíl zaměstnance na zisku se tak stává činitelem iniciativy lidí, produktivity, výkonu, kvality, hospodárnosti a racionalizace v dílnách a v celém podniku, i jeho kapitálové síly. Podíly lidí na zisku tak plní celý komplex vzácných přínosů podniku a k tomu ještě vychovává lidi k odpovědnosti i v osobním a občanském životě (spolu se zámožností a vyšším společenským postavením).

Což to není sociální revoluce?

Změněna je lidská společnost. Je to společnost homogenní, nerozdělená na kapitalisty a proletáře. Třídní boj, podněcující násilné revoluce, nepokoje, závist a nenávist mezi třídami i mezi lidmi, nepozorovaně zmizel. Ztratil důvod, motiv. Co se tím děje se společností?

Revoluční změna

Výsměch marxistickému podněcování násilných revolucí. Sebrán je vítr z plachet levicové politice socializace výrobních prostředků, nastává sociální smír, (je-li možno mluvit o smíru tam, kde není tříd), rychle roste zámožnost většiny lidstva a s ní mizí i chudoba: Sociální stát získává významně vyšší daňové příjmy a mizí nezaměstnanost.

Jak mizí nezaměstnanost?

Ten nejlepší a nejpřirozenější faktor uvolňování pracovních míst nejlépe vystihl tvůrce této nové společnosti Tomáš Baťa: Podstatným zkrácením nutné doby zaměstnání:

„Považuji za svou zaměstnavatelskou povinnost platit lidem tolik, aby ve svých 40 letech mohli odejít ze závodu a podnikat, anebo žít ze svých úspor, místo práce svých holých rukou“.

[ad#clanek-respo]

Co je to český nábožně levicový mozek? Jeden pán prohlásil, že je levičákem proto, že jím byl i jeho táta, přitom znal řeči a roky cestoval po světě jako obchodní zástupce !!! Baťův systém práce přináší nejen motivaci, ale i opravdovou radost, pocit a uspokojení z dobře vykonané z práce. Ta se potom promítá i do mimopracovního života, tzn. i do kvality rodinného života, tedy základu státu. To je spojeno i potřebnou kvalitou růstem občanské společnosti, jako základu svobody a demokracie.

ZDROJ: Jan Šinágl

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (6 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...