Babiš neslyší …

Proč prosperovala první republika? Tuším že pátý zákon ČSR, prosazený ministrem Rašínem, později zavražděným, byl o nostrifikaci akcií firem. Nařizoval všem firmám, podnikajícím na území státu, přemístit sídlo firmy do nově vzniklé republiky.  Také neexistovaly anonymní akcie. Nepochybuji o tom, že odpor proti jejich zrušení je dán tím, že je vlastní i páni poslanci “napříč politickým spektrem“ …

Ale tady hledat miliardy, unikající ze státního rozpočtu by jistě nebylo tak politicky zajímavé, jako hádka o pokladny. Jistě, prvotní vyčíslení po zavedení nebude pro stát zajímavé … tedy ani nebude vyčísleno… Nevím, zda se o nostrifikaci pan ministr učil, ale jistá školení nepochybně absolvoval.

První republika měla pevnou korunu, byla dokonce víc, než marka. Přišli Němci, zavedli kurs 1 marka = 10 korun, vojáci se tu přežírali – a Němci se tu přežírají dodnes. Proč? Komunistům parita k marce nevadila, pamatuji kurs na černém trhu i 1:32, se západem byl obchod marginální, ven jsme nesměli, lidi to mnoho nezajímalo, tehdy jen vexláci a StB bohatli. Dnes namísto zpevňování kursu koruny při “nevídané prosperitě“ státu a závazku převzít euro, třeba na 1 : 20 … nebo deseti,  ho ČNB  drží dle mne nesmyslně 1 : 27… Co vy na to, pane ministře?

Na soudech se hromadí žaloby církevních institucí. Církev se soudí nejen o budovy, ale zejména o pozemky. Navrhoval jsem sosanům, jak Sobotkovi, Tejcovi, také zatracené pověřené místopředsedkyni Gajdůškové, když slibovali před volbami zrušení zákona a po volbách za holport s KDU dělali mrtvého brouka, aby prosadili alespoň novelu o předkupním právu státu na restituční majetek. Nula! Ticho po pěšině. Bylo by zajímavé vysledovat, co se časem s restituovanými pozemky stane a zejména vztah nových majitelů po prodeji restituovaného majetku k tehdy tak “ošklivě“ prosazenému zákonu. Ale to jistě sledovat ze strany státu“nepůjde“, že pane ministře, vrchním nad majetkem státu.

Nepochybuji, že sociální demokrati si svojí politikou podřezávají větev, nahání nevědomé voliče jiným stranám. Mnozí hledají vůdce – spatřují ho v Babišovi, netuší zlo, nechtějí vidět, slyšet. Oni mají víru – bude líp. Mnohdy neužitečná byrokracie bobtná. Komunisti si mnou ruce.

A demokracie je u nás – slabá – soudci soudí nezávisle – ale na zákonech, špatných zákonech, právo je obtížně vymahatelné, nebo spíše vůbec nevymahatelné, parlament je žvanírna, neb se tam nedostávají ti nejlepší z nás, ale mnohdy ti nejneomalenější, senát je odkladiště stranických anomálií, ostatně podobně jako europoslanci, vrcholem je Jourová. A sociální nůžky se i proto stále rozevírají. Budoucí volby opět jako dřív – nic nevyřeší – volební zákony není “vůle“ změnit.

Kdypak přijdou na řadu Zemanovy “kalašnikovy” – všichni proti všem?

[ad#clanek-respo]