Voják Farský hlásí nástup. Facebook, do zbraně!

D. D. KRAJČA

POZOR, POZOR! VŠECHNY ARMÁDY SVĚTA, OKAMŽITĚ ZASTAVTE BOJOVÉ OPERACE! ČESKÁ REPUBLIKA NASADILA SVOU NEJTĚŽŠÍ ZBRAŇ. EUROPOSLANCE S VOJENSKOU KNÍŽKOU!

Vladimir Putin už možná hledá nejbližší kryt, generálové NATO si otírají slzy dojetí a v Bruselu se patrně chystá mimořádná vojenská přehlídka. Jan Farský totiž po čtyřiadvaceti letech s modrou knížkou absolvoval zdravotní přezkum a v sedmačtyřiceti letech slavnostně oznámil, že může být vlasti ku prospěchu. Samozřejmě na Facebooku, protože kde jinde se dnes vedou ty nejhrdinštější bitvy? Nechybí skautský slib, vojenská přísaha ani česká vlaječka. Už jen postavit vedle europoslance stánek s tureckým medem a vyvolávat: „Račte blíže, vážení! Jedinečná atrakce! Muž, který porazil modrou knížku! Za potlesk vám ukáže i razítko!“ Proti tomuhle představení by i pouťový vyvolávač působil jako seriózní státník.

Podobným politickým exhibicionismem hluboce pohrdám. Pane Farský, vy jste europoslanec. Lidé vás nezvolili proto, abyste jim předváděl vojenské doklady a sbíral potlesk za úřední razítko. Zvolili vás, abyste hájil jejich zájmy. Víte, co bych od vás chtěl slyšet? „Zvolili jste mě a já udělám všechno pro to, aby žádná válka nebyla. Aby naši synové nemuseli umírat a matky pohřbívat své děti.“ To by byla slova politika. Jenže vy místo toho vytáhnete vojenskou knížku a tváříte se, jako byste právě osvobodil Prahu. Gratuluji. Národ je dojat.

A teď něco osobního, pane Farský. Něco, čím se normálně nechlubím, protože vojenská služba pro mě nikdy nebyla rekvizitou pro veřejné představení. Já jsem v armádě strávil téměř dvanáct let. Měl jsem vojenskou knížku s hodností nadrotmistra. A víte, co jsem s ní udělal? Obrazně řečeno, jednoho dne jsem s ní praštil o stůl na vojenské správě v Ostravě a dal jasně najevo, že odmítám být nadále organizován ve vojenském spolku jménem NATO. Aby bylo jasno, jde o nadsázku, nikoli o popis způsobu ukončení vojenské služby. Trvalo mi dlouhé roky, než jsem dospěl k přesvědčení, že být součástí této organizace bylo špatně. Dnes se za roky, které jsem v armádě pod touto organizací strávil, stydím. Ne za vojenskou službu, ale za to, čeho jsem byl součástí. Je to hořké přiznání, ale raději přiznám vlastní omyl, než abych si jej do konce života omlouval.

A aby bylo ještě více jasno, protože už vidím, jak se někteří chytnou jediného slova a začnou překrucovat jeho význam.

Já se nestydím za české vojáky. Nestydím se za své bývalé kolegy, za české kluky, kteří jsou připraveni bránit naši zemi, své rodiny a své domovy. Naopak, těchto lidí si hluboce vážím. Mnozí z mých někdejších kolegů stále slouží a já jsem na ně hrdý. Vím, co vojenská služba obnáší. Stydím se za svou někdejší příslušnost k armádě začleněné do NATO, organizace, kterou dnes považuji za agresivní vojenský spolek, jehož působení ve mně vyvolává hluboký odpor.

V mých očích je to špinavá organizace, která se zaštiťuje vznešenými slovy, zatímco za jejími vojenskými operacemi zůstávají mrtví, utrpení a zničené životy. Český voják, který je připraven bránit svou vlast, si zaslouží můj respekt. NATO jako organizace si můj respekt nezaslouží.

A když jsem měl později jako příslušník aktivních záloh bránit Prahu západ před Prahou východ, před lidmi, kteří neměli povolení překročit hranice okresu, vyletěl jsem z aktivních záloh jako holub z holubníku. A tentokrát žádná literární nadsázka. Na tohle jsem se jim vykašlal okamžitě, z minuty na minutu. Protože pro mě existuje hranice, za kterou už žádný rozkaz nestojí víc než vlastní svědomí. Odmítám zaměňovat službu vlasti za slepou poslušnost.

Takže, pane Farský, jestli vás vojenské knížky tolik vzrušují, klidně si vezměte tu mou. Je vaše. Pokud ještě leží na vojenské správě v Ostravě, můžete si pro ni dojít. Má dokonce hodnost nadrotmistra. Třeba se vám bude na Facebooku vyjímat lépe. Jen vám k ní nemohu přibalit těch téměř dvanáct let skutečné vojenské služby. Ty se totiž nedají získat zdravotním přezkumem ani vlasteneckým příspěvkem na sociálních sítích.

A víte, co mě na celé téhle frašce vytáčí nejvíc? Ta lehkost, s jakou se dnes z vojenské symboliky vyrábí politická reklama. Jako by válka byla skautský závod o bobříka odvahy. Jenže válka není táborák ani fotografie s vlaječkou.

Válka je krev, utrpení, zmrzačení lidé, mrtvé děti a rodiče stojící nad hroby. Není v ní nic romantického ani slavnostního.

A právě tady se dostáváme k tomu nejnebezpečnějšímu. K tichému verbování. K postupnému, nenápadnému zvykání společnosti na válku. K přípravě lidských hlav dřív, než vůbec přijde řeč na povolávací rozkazy. Žádný verbíř s bubnem, žádný důstojník na náměstí. Stačí usměvavý politik, česká vlaječka, skautský slib a vojenská knížka.

Podívejte, mládeži! Pan europoslanec už je připraven. Tak co vy? Nebudete přece horší! A najednou se z přípravy na válku stává něco normálního, správného a vlasteneckého. Něco, za co se tleská. Nejdřív se lidé naučí obdivovat vojenskou připravenost. Potom přijmou, že válka je možná. A nakonec si mají zvyknout i na představu, že položit život za rozhodnutí někoho jiného je ta nejvyšší občanská ctnost.

A právě tady, pane Farský, končí veškerá legrace. Protože válka nepotřebuje jen zbraně, potřebuje také lidi ochotné je vzít do rukou. Jenže ti mladí kluci nejsou spotřební materiál pro generály ani figurky na politické šachovnici. Mají rodiče, partnerky, děti, sny a život, který jim nikdo nevrátí. Odmítám společnost, ve které se z ochoty zemřít vyrábí vlastenecká povinnost, zatímco úsilí o zachování míru se ztrácí pod nánosem vojenských fanfár. Politik má mladým lidem otevírat budoucnost, ne je postupně připravovat na možnost, že o ni přijdou.

Protože nejděsivější na válce není okamžik, kdy přijde povolávací rozkaz. Nejděsivější je okamžik, kdy se lidé naučí považovat takový rozkaz za něco, na co mají být hrdí.

Nezpochybňuji právo České republiky bránit se, pokud by byla napadena. Ale odmítám, aby se z ochoty obětovat život stávalo měřítko vlastenectví. Vlastenectví není soutěž o to, kdo se ochotněji přihlásí do uniformy. A mír není ostuda, za kterou by se měl člověk omlouvat.

Pane Farský, chcete být své zemi ku prospěchu? Výborně. Tak dělejte svou práci. Usilujte o diplomacii, bezpečnost a rozumnou zahraniční politiku. Přesvědčujte veřejnost výsledky, nikoli vojenskými dokumenty.

Kdybyste jednou přišel před veřejnost a oznámil, že jste pomohl zabránit válce, zatleskal bych vám. Ale za to, že jste ve čtyřiceti sedmi letech dostal vojenskou knížku, ode mě potlesk nečekejte.

A jestli ho tolik potřebujete, postavte se před zrcadlo, zasalutujte si a zatleskejte si sám. Jen při tom nezapomeňte na českou vlaječku. Bez ní by ta komedie nebyla úplná.

Daniel Danndys Krajča, FB

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ludmila Kárská 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Anonym 300,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Anonym 70,- Kč, Bohumír Holeček 500,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, František Burda 50,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Vladimír Pospíšil 250,- Kč, Miroslav Hloušek 200,- Kč, Petr Maděra 3 333,- Kč, W.A.T. 300,- Kč, Ivo Kadlčík 500,- Kč, MVDr. Eva Krejbichová 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 3000,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Josef Tichý 2000,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Pavel Schwarz 800,- Kč, Jan Petr 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Alena Dvořáková 1000,- Kč, Zora Kudelková 200,- Kč, Marie Baroňová 500,- Kč, Miloslav Čermák 200,- Kč, Jiří Duda 300,- Kč, Ivo Pimper 400,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, Jana Kanová 50,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Michal Němeček 500,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč, Petra Hujová 111,- Kč, Anonym 150,- Kč, MUDr. Margita Kaisrová 500,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Michal Dirhan 500,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Jarmila Malkusová 200,- Kč, Jan Olšák 300,- Kč, Květoslav Ondráček 30,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, ing. Zorka Vacková 20,- Kč, Anonym 100,- Kč, Miroslav Jana 500,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Vladimír Dlouhý 100,- Kč, René Hladík 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Zdeněk Palička 200,- Kč, Jitka Králová 500,- Kč, Václav Komrska 100,- Kč, Ivan Hejl 500,- Kč, Zdenka Brancuská 500,- Kč, Martin Vavrinka 20,- Kč, Radomil Březovják 100,- Kč, Vít Fortelka 1000,- Kč, Stanislav Tichý 200,- Kč

Celkem za měsíc: ... 36 024,00 Kč

Vybráno 80.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Cílem je vyvolat společenskou krizi, říká Ladislav Jakl (Rozhovor Zdeňka Lanze z cyklu Laik se ptá, odborník odpovídá, 7. díl) - 31.10.2026
• Komu a proč má být špatně? Aneb Suchá fakta o stávce veřejnoprávních médií - 31.10.2026
• Tleskání do prázdna - 31.10.2026