8.7.2018
Kategorie: Ekonomika

Automobilky dobré, obchodníci zlí

Sdílejte článek:

MARTIN VLACHYNSKÝ

Lidstvo se za posledních sto let neuvěřitelně posunulo. Od koňských povozů k letům na Měsíc, od tyfových epidemií k molekulární genetice, od křesťanského patriarchátu ke svatbám homosexuálů. Jedno se však nemění — podezíravost, až nenávist vůči obchodníkům.

 [ad#textova1]

Nejnověji se vzmáhá velká vlna boje proti řetězcům. Nejdříve to bylo zavedení nesmyslných pokut. Těch milionových bylo uděleno už 24, jen tak mimochodem. Nejnověji má na řetězce dopadnout speciální odvod, protože prý mají vysoké zisky. Stačí nahlédnout do účetních závěrek a vidíme, že to není pravda (zisková marže řetězců za roky 2013–2016 je dokonce pod průměrem marže firem ve slovenské ekonomice). Kromě tohoto faktu, samotné zdůvodnění je absurdní. Nechceme, aby podnikatelé dosahovali zisky? Co je symbolem úspěšně rostoucí ekonomiky, když ne ziskové firmy? Mohu se omezit na suché faktické konstatování, že odvod zvýší ceny, nepomůže farmářům a odradí nové investory. Ale chce to říci více.

Zatímco nové automobilky a jiné průmyslové podniky jsou vítány s pompou, maloobchod jako by byl v ekonomice trpěnou škodnou. Mnoho lidí má totiž pocit, že obchodník vydělává na „ničem“, čímž okrádá ty, kteří dělají „skutečnou“ práci, když přetvářejí hmotu na výrobky. Je to důsledek toho, že ekonomii (a ekonomům) se za 150 let nepodařilo do společnosti přenést pochopení teorie subjektivní hodnoty.

Ekonom Radford ve své nejznámější práci popsal fungování ekonomiky zajateckého tábora v Německu, jehož byl sám nechtěným hostem. Jednou z hlavních postav byl šikovný kazatel, který běhal po táboře a měnil s ostatními vězni obsahy balíčků červeného kříže. Někdo chtěl více cigaret, jiný neměl rád fazole a třetí potřeboval tužku. Po každé výměně byl jeho zákazník spokojený. Vyměnil to, co chtěl méně za to, co chtěl víc. Na konci dne měl kazatel v rukou jeden celý balíček červeného kříže navíc. Byl to jeho zisk. Přestože od zajatců vyextrahoval celý balíček, všichni byli spokojeni. Subjektivní vnímání hodnoty jejich majetku se zvětšilo. Hodnota produktů v zajateckém táboře narostla — jen tím, že se nově uspořádala.

V tom je ekonomický přínos obchodníků. Aktivně vyhledávají přebytky u výrobců a vyplňují jimi nedostatky u spotřebitelů. Obchod nerozhoduje o konkurenceschopnosti jeho dodavatelů, ani o chutích zákazníků. Je to zároveň jedna z nejvíce konkurenčních podnikatelských činností, protože nemáte výhodu unikátního výrobku. To platí i pro řetězce. Mementem může být pád Carrefouru, na který doplatili dodavatelé i spotřebitelé. Hladce fungující obchod je pro ekonomiku nezbytností. Není náhodou, že „obchodnické“ státy jako Singapur, či Hong Kong dosáhly takového bohatství v tak krátkém čase.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Martin Vlachynský, HN

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 4,45 out of 5)
Loading...