Adaptace dokončena: Rusko získalo neočekávaný příjem

PETR VLK

Vlkův úvod:

O tom v jaké „kondici“ je české nebo německé, britské a jakékoliv většinově jiné kolektivně západní národní hospodářství se netřeba šířit, ba ani dohadovat. To tuzemské v „kvetoucím“ Fialalandu zažíváme dnes a denně na vlastní kůži. K jeho charakteristice stačí jen pár slov – deprese, drahota, inflace, klesající množství objednávek, zvyšující se daňová zátěž, nedostatek kvalifikovaných lidí. Ovšem prý jsme tygrem blízké budoucnosti. Tvrdí Fiala.

Německo, na které jsme napojeni ekonomickou pupeční šňůrou a závislí od něj jako nikdy za 1 500 společné koexistence? Tam je to stejné, ne li horší. Rozdíl je jen v tom, že minimálně německé politické elity a podstatná část sdělovadel už si nic nenalhává a nalhávat nenechá. Což už provází skoro až zemětřesné voličské posuny – viz nedávný článek Kosy

Německo je „nemocný muž Evropy“ – a generuje posun doprava, říká špičkový ekonom

Tam jsme v ČR ještě nedospěli. Ještě pořád ne. Stále má Pětihlavá saň až příliš mnoho hlasů, stále není reakce společnosti dostatečně razantní.

Ale co je břevno v oku vlastním, ve srovnání s třískou v oku sousedově, že? Ostatně když se ten soused jmenuje Putin a za všechny naše potíže, jak známo, na tom se elity kolektivního Západu shodnou naprosto briskně a zejména ty české – stejně může on. Tedy pokud nejdou na konto Babiše.

Odbočím – toulám se každý po spoustě zahraničních zdrojů. Fascinace ukrajinskou válkou mi nedovoluje nic jiného. Projíždím weby tuzemské, německé, americké, britské, italské, rakouské, ukrajinské, ale i ruské. A nijak se s tím netajím. Abych pro Kosu vyhledal to nejzajímavější na co lze padnout. Jestli se mi to daří nebo ne, je věc úplně jiná. Nicméně přebírám vzorek toho, co zařadím do kategorie velmi zajímavé. Jen zlomek. A téměř nikdy z ruských pramenů. Nechci dopustit, aby Kosa získala nálepku ruská propagandistická trouba. Když už po něčem ruském sáhnu, musím k tomu mít obzvláště pádný důvod.

Takže zpět k české/kolektivně západní ekonomické realitě. Obecně nám vštěpovaný názor zní, že na tom sice teď, jistě jen přechodně, nejsme právě excelentně, ale co by za naše čísla dal průměrný Rus, drcený sankcemi, jimiž jsme jej kolektivně zasypali! Minulý čtvrtek se mi ovšem dostal na sklo následující ruský ekonomický přehled. Ano, konstatuji otevřeně, že jde o RUSKÝ materiál. Ale zejména ti vždycky a jedině správní by si jej měli pozorně přečíst!!! Že nakonec ucedí – pche! Propaganda!??? Jejich problém. Vlastně náš také. Ale úplně jiný než ten jejich. Pokud se o propagandu nejedná. A podle mne nikoliv, tu bych vám určitě nepodstrkoval. Takže se pusťme do článku

Прошла адаптацию: Россия получила неожиданные доходы

podle překladače

Adaptace dokončena: Rusko získalo neočekávaný příjem

Rusko zaznamenalo v srpnu rozpočtový přebytek

Ruský rozpočet se v srpnu vrátil do přebytku, který činil 230 miliard rublů, a podle západních analytiků asi 450. Co je toho důvodem a jsou vyhlídky na rychlejší snižování deficitu – dočtete se v materiálu RIA Novosti .

„sankční díra“

Rozpočet byl pěkně pošramocený sankcemi. Přesměrování exportních toků z evropských na asijské trhy nějakou dobu trvalo. V důsledku toho klesly příjmy z ropy a plynu. Podle ministerstva financí za osm měsíců roku 2023 – o 38,2 % na 4,8 bilionu rublů.

V lednu až srpnu činil schodek rozpočtu 2,36 bilionu rublů, neboli 1,5 % HDP. Rozdíl mezi výdajovou a příjmovou částí se však ukázal být menší, než se předpokládalo.

V srpnu, jak uvedl premiér Michail Mišustin, přebytek dosáhl 230 miliard rublů. Růst tržeb z ropy a plynu hodně pomohl. Na konci minulého letního měsíce přesáhly 1,8 bilionu rublů – to je o 56,5 % více než loni.

Podle odhadů agentury Bloomberg je skutečné číslo dvakrát vyšší: asi 450 miliard dolarů.

Odkud peníze pocházejí?

Výrazně pomohl znatelný nárůst daňových příjmů z ostatních sektorů, který kompenzoval propad ropného průmyslu.

Neropné a plynárenské výnosy (NOGD) vzrostly za prvních osm měsíců roku o 24,2 % – na 12,155 bilionu rublů. A za poslední měsíc stouply meziročně na rekordních 57,5 ​​% a dosáhly 1,82 bilionu rublů. Podle analytiků představovaly hlavní příspěvek k úpravě rozpočtu.

„Celkové tržby v srpnu činily 2,5 bilionu rublů, z nichž 74 % pocházelo z NNGD. Pro srovnání v komoditní ekonomice je toto číslo poměrně vysoké: v roce 2022 to bylo méně než 60 %. Lví podíl tvoří přidaná hodnota daň, daň z příjmu přináší dalších deset procent,“ říká Evgenij Šatov, partner Capital Lab.

Dalším faktorem je snižování vládních výdajů. V srpnu se snížily o 4,2 %, ale už v červnu se začalo šetřit. Za poslední tři měsíce vládní výdaje klesly o 5,2 % a vzrostly pouze o 13,2 % ve srovnání s rokem 2021, s kumulovanou inflací 21 %. Je zřejmé, že ministerstvo financí zvolilo k udržení rozpočtu cestu přísné konsolidace, poznamenává analytik.

Do karet jim hrálo i rychlé obnovení rovnováhy na světových trzích a rostoucí poptávka po ruské ropě v Asii a Africe. Brent zdražil na téměř 90 dolarů za barel a sleva ruského Uralu na standardní úroveň se snížila. Dnes stojí v průměru 74 dolarů za barel – pohodlná marka pro rozpočet.

Ekonomická adaptace

Svou roli sehrála adaptace ruské ekonomiky na vnější omezení – tento proces probíhá rychleji, než se očekávalo. Podnikatelská aktivita v zemi se intenzivněji oživuje a roste domácí poptávka. Reálná dynamika se ukázala jako pozitivní díky ekonomickému růstu, zejména v odvětvích jako je výroba, stavebnictví, velkoobchod a maloobchod.

Srpnová hodnota indexu PMI GM Global Services Russia činila 57,8 procentního bodu ve srovnání s 53,9 v červenci. V sektoru služeb od S&P Global (Global Russia Services PMI od S&P Global) se toto číslo za stejné období zvýšilo z 54 na 57,6. Nad hranicí 50 procentních bodů vzrostla sedmý měsíc v řadě.

Silná poptávka zákazníků vyvolala prudký nárůst obchodní aktivity. Po červencovém poklesu si index v srpnu připsal 3,9 procentního bodu. To je podle GlobalMedia nejvyšší hodnota od ledna 2022.

„Tuzemský lehký průmysl dostal po odchodu velkých značek nový impuls k rozvoji. Výrobci pracích a kosmetických prostředků, oděvů, potravin, krmiva si ve srovnání s loňskem polepšili. V červenci se zvýšil objem produkce zpracování ryb.“ 1,86krát,“ říká Galina Sorokina, profesorka na Státní univerzitě managementu.

Oslabení rublu

K rozpočtu nakonec podle očekávání přispělo i oslabení národní měny. V srpnu oslabila o pět procent, krátce se obchodovala nad 101 rublů za dolar.

„Sankce výrazně omezily export energetických zdrojů, což donutilo vedení země uchýlit se k dodatečným výdajům – dotacím ropným a ropným rafinérským společnostem. Za těchto podmínek znatelné oslabení národní měny přesně poskytlo „převis“ příjmů, kterou země získává z vývozu ropy a plynu,“ vysvětluje Alexander Solovjov, finanční analytik na trhu Finmir.

Podle jeho názoru kroky centrální banky naznačují, že oslabení národní měny dosáhlo svého vrcholu.

„Příliš slabý rubl vede ke zvýšení inflace, což je v přímém rozporu s politikou Ruské centrální banky s cílem ji cílit kolem čtyř procent. Protože směnný kurz je plovoucí a hlavním nástrojem měnové politiky je v tomto případě klíčové sazby, můžeme hovořit o konci oslabování rublu. Jak ukázala centrální banka, na mimořádném zasedání v srpnu zvýšila toto číslo na 12 %,“ poznamenává Soloviev.

Snížení deficitu

Podle prognózy ministerstva financí bude letos schodek rozpočtu činit dvě procenta HDP (asi tři biliony rublů). Zavřít ho plánují především prostřednictvím výpůjček na tuzemském trhu. Jak zdůrazňují odborníci, veřejný dluh v tomto ohledu bude nízký – asi 15 % HDP.

Zároveň se očekává postupné snižování rozpočtového deficitu až na 0,7 % HDP v roce 2025.

Analytici nevylučují, že míra snížení bude vyšší. Ceny energií na světových trzích šly nahoru a zatím neexistují žádné makroekonomické důvody pro pokles. Efekt nové sklizně bude navíc brzy patrný v řadě nezdrojových sektorů.

Doktor ekonomických věd Alexander Neverov upozorňuje, že na světové poměry je i při maximálních plánovaných hodnotách deficit velmi malý. Vláda proto s největší pravděpodobností paralelně s růstem příjmů úměrně zvýší výdaje. Což nám, zdůrazňuje ekonom, umožní zahájit další investiční a sociální projekty již nyní. A to je strategicky důležitější než snižování rozpočtového deficitu.

***

Vlkův doslov:

Nepochybuji, že ti vždycky a jedině správní, pokud to vůbec četli a dočetli skutečně opovržlivě protáhli pysk a odplivli si -propaganda!
Vážně? Nějaký důkaz? Ale nelze vyloučit, že tomu tak skutečně je. Nelze. Leč nevěřím tomu. Ne proto, že tomu věřit nechci, ale prostě a jednoduše kvůli faktu, že jsem, přes zkoumání údajů nenarazil na sebemenší signál, že data nebo jejich interpretace jsou vylhané. Vzpomínáte, jak Fiala jeho Obludárium hystericky křičeli, když Eurostat konstatoval, že v Česku došlo k největšímu zdražení energií z celé EU?
Ale kvůli tomu to nepřetiskuji! Impulsem k převzetí byl celý roj otázek, který mne doslova přepadl už při prvním čtení tohoto článku:

-jak je možné, že ruská ekonomika roste, když je podrobena zničujícím sankcím?
-jak je možné, že dokázala v tak krátkém čase přesměrovat podstatnou část exportních toků svých energetických surovin?
-jak je možné, že tak obrovsky vzrostl podíl příjmů z neropných sektorů výroby a služeb?
-jak je možné, že Rusko vede válku a dokáže při tom omezovat vládní výdaje?
-jak je možné, že ruský dluh klesne?

Když to shrnu – jak je možné, že tohle všechno lze dosáhnout v těžce sankcionované ruské ekonomice a navíc ekonomice válečné? Nejsem žádný Krugman nebo jiný věhlasný ekonom. Jen prostá duše, která k reálné ekonomice přičichla poslendních 20 let své aktivní kariery. Ale opravdu bych rád věděl, proč je něco takového možné v současném Rusku a zcela nemožné ve Fialalandu a zejména Německu?????
Kecy Fialy jeho ansámblu a JEJICH PROPAGANDISTÚ mi to zcela určitě neobjasní. Zkusí si někdo představit, jak by tihle neumětelové asi tak zvládali válečnou ekonomiku? Asi jako Ukrajina….

***

Vlk nabízí k předchozímu textu i pohled z druhé strany…

Bloomberg: Rusko vykazuje odolnou ekonomiku navzdory válce na Ukrajině, sankcím

Bloomberg je i pro ty jedině a vždycky správné něco jako bible svatá. Proti ruským zdrojům, když se to, co píše nehodí, se lze vymezit jednoduše. Jde přece o propagandu! Vymalováno!

Ale když stejná či podobná data přijdou od agentury Bloomberg? Pak nastane problém. Pro tyhle vždycky a jedině správné. Problém! Nedá se ani zbagatelizovat, ani znevážit, ale rozhodně jej lze zamlčet. Což se podle mne přesně přihodilo s následujícím textem, který Kosa právě z Bloombergu převzala

Russia Sees Resilient Economy Despite War on Ukraine, Sanctions

podle překladače

Rusko vykazuje odolnou ekonomiku navzdory válce na Ukrajině, sankcím

• Předpovědi ministerstva hospodářství ukazují růst na úrovni před Covidem
• Rusko těží z přesměrování obchodu, větší vojenské výroby

Ruští politici se domnívají, že národní hospodářství se přizpůsobilo nákladům války na Ukrajinu a mezinárodním sankcím a bude v příštích několika letech nadále růst.

Ministerstvo hospodářství očekává, že ruský hrubý domácí produkt v příštích dvou letech zpomalí na 2,3 % z 2,8 % v roce 2023, podle své makroekonomické prognózy do roku 2026, která byla projednána na pátečním zasedání vlády vedeném premiérem Michailem Mišustinem a viděno agenturou Bloomberg News . .. V roce 2026 se očekává další pokles růstu HDP na 2,2 %.

Toto tempo není daleko od růstu, který Rusko zažilo v letech před pandemií Covid, a je pravděpodobně podpořeno schopností země přesměrovat obchod tváří v tvář mezinárodním sankcím, stejně jako zvýšením vojenské produkce a rostoucí spotřebitelskou poptávkou podporovanou sociální výdaje a zvýšení mezd při nedostatku pracovních sil.

Prognóza je klíčovým dokumentem pro plánování rozpočtu na sledované roky a musí být ještě schválena. Prognózy jsou do značné míry v souladu s horní hranicí výhledu Bank of Russia.

Ruský rozpočet zůstává pod tlakem finančního nákladu války. Sankce a další omezení uvalené USA a jejich spojenci po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 zasáhly příjmy země z vývozu energie. Rubl je letos třetí nejvýkonnější měnou mezi rozvíjejícími se trhy a v srpnu krátce oslabil přes 100 za dolar, což přimělo vládu a centrální banku k obnovení diskusí o nutnosti návratu ke kontrole kapitálu.

Související příběh: Rusko vidí růst vývozních cen ropy do roku 2026

Ministerstvo hospodářství přesto předpokládá, že průměrná roční sazba rublu během příštích tří let nepřekročí 87,4 dolaru za dolar, inflace blízko 4 % v rámci současného cíle a průměrná cena ropy neklesne pod 66,3 dolaru za barel v příštích třech letech. let, podle dokumentu.

Ruští vládní představitelé na žádost o komentář nereagovali.

Ruský průmysl se v dubnu až červnu zotavil a meziročně rostl

po minimálním růstu či poklesech v předchozích třech čtvrtletích ukázala data ruského federálního statistického úřadu. Zpracovatelský průmysl vyskočil ve druhém čtvrtletí o 10,6 % po pouhých 0,3 % růstu v lednu až březnu a poklesu ve druhé polovině roku 2022.

***

… a Vlkův dovětek:

Takže takhle to vidí Bloomberg. Paralelní článek z ruských zdrojů vše rozvádí v detailech. A velmi zajímavě.

Otázky, které pokládám v jeho závěru bych normálně, kdybych nedával ten ruský text pokládal zde. Ale podstatně méně přesně. Protože zde je méně dat a jen ta základní.

Nicméně i tak něco podstatného připojím. V textu je graf vývoje ruského HDP v jednotlivých létech a předpoklad do roku 2026.

Připojím ještě graf HDP českého z webu Kurzy.cz …. abychom měli nějaké srovnání.

On ten ruský vypadá lépe…. zvláštní, že? Pokud byste nesouhlasili, pak vězte, že ten český graf není po jednotlivých rocích nýbrž kvartálech…..

Blbý, co?

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2024:
****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Jaromír Mifka 300,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Aleš Drnovský 100,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milan Hojgr 100,- Kč, Libor Loup 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Kateřina Hrušková 111,- Kč, Marek Janicko 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Petr Koptík 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Marie Slavíková 200,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Roman Jaroš 100,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jaroslav Krutský 1000,- Kč, Jan Petr 250,-Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Ludmila Karská 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Julius Staněk 200,- Kč, Edita Kadlečková 300,- Kč, Jaroslav Přecechtěl 100,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Stanislava Vítková 500,- Kč, Petr Novotný 200,- Kč, Jiří Duda 100,- Kč, Petr Velíšek 1000,- Kč, Lubomír Vynš 100,- Kč, Jiří Zajac 500,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Anonym 200,- Kč, Vlasta Vítková 150,- Kč, Zbyněk Zamazal 200,- Kč, MUDr. Alena Railová 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: ... 21 751,00 Kč

Vybráno 48.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• A prý jsou Jeskyňky jen v pohádkách. Houbeles, všude jsou - 27.4.2024
• Připevněná víčka, papírová brčka a další „eko“ vychytávky. Mají smysl? - 27.4.2024
• Eurostat potvrdil, že v Česku za druhý půlrok 2023 rostly ceny elektřiny pro domácnosti nejvíce v celé EU! - 27.4.2024

(12 votes, average: 4,67 out of 5)

Loading...