Zvykněte si. Zdražování bude normální. Zlá předpověď
PL
Doba prudkého zdražování v Evropě konečně skončila a ceny již podle centrálních bank nemají růst o mnoho více než o cílená 2 % ročně. Jenže co když ne? Bankéři jedné z největších evropských bank – BNP Paribas – jsou totiž opačného názoru a naznačují, že Evropa bude možná v ekonomické struktuře čelit „generační změně“, která většinu jejích obyvatel příliš nepotěší. Na zdražování si dle nich dost možná Evropané budou nuceni zvyknout. Půjde prý o nový normál. „10, 20, 30 let rostoucí inflace a úrokových sazeb,“ zaznívá hrozící scénář.
Dubnová meziroční inflace v Česku dosáhla na 2,9 %, což překvapilo nejen mnohé analytiky, ale rovněž tuzemské centrální bankéře, kteří již sami doufali, že budou moct vyhlásit pomyslnou „výhru nad inflací“ a pustit se do razantnějšího snižování úrokových sazeb. Lze však slavit konec zdražování, když jen pouhá desetina procenta dělí inflaci od toho, aby se opět vymanila z tolerančního pásma?
Primárním cílem České národní banky (ČNB) i Evropské centrální banky (ECB) je udržovat cenovou stabilitu, což znamená, že obě centrální banky mají za úkol udržovat pomocí svých nástrojů meziroční inflaci kolem 2 %. Pokud by se zdražovalo „pouze“ o procento či o 3 %, pak se ještě tato odchylka od cíle toleruje a nemusí jít nutně o situaci, v níž by centrální bankéři museli silněji zasahovat.
Ekonomové BNP Paribas, která patří mezi největší evropské banky, však varují, že zdražování se může v Evropě opět rozbujet v takové míře, že bude nutné celou tuto dosavadní praxi inflačního cílování přepracovat. Varují totiž, že hrozí, že se bude zdražovat opět natolik, že 2% cíl centrální banky nezvládnou plnit a tak se smíří s novou realitou, v níž budou ceny růst rychleji než do nedávné doby.
Dva přední ekonomové BNP Paribas v rozhovoru pro Euractiv.com situaci, které Evropa čelí, označili za „generační změnu“ v ekonomické struktuře, spočívající v tom, že inflace bude strukturálně vyšší než kdykoli od počátku 80. let.
Koen De Leus a Philippe Gijsels v rozhovoru uvedli, že rostoucí úroveň veřejného dluhu, geopolitická roztříštěnost, stárnutí populace a klimatické změny se promítnou do kvazi trvalého prudkého růstu cen, který nevyhnutelně donutí centrální banky udržovat sazby na úrovni nevídané po desetiletí.
Cenová stabilita dle nich zůstane hlavním oficiálním mandátem ECB, oba analytici však očekávají, že se změní 2% cíl inflace, který dosud Evropská centrální banka – totožně jako ČNB – pokládala za styčný. Právě kvůli tomu, že inflace poroste rychleji, si centrální bankéři dle nich stanoví, že se „novými 2 %“ stanou procenta 3. A pokud by zůstalo i stejné toleranční pásmo, pak by i 4 % meziroční zdražování, které ještě před nedávnem bylo po mnoho let považováno jako varovný strop, bylo stále „v normě“.
Gijsels dokonce současný stav připodobňuje k 80. letům, kdy se v USA po mnoho let nedařilo bojovat s inflací a pokaždé, když centrální bankéři opět obrazně jen lehce „roztočili tiskárny peněz“ a snížením úrokových sazeb chtěli pomoci přidušenému hospodářství, se převis peněz v oběhu projevil neutuchajícím výrazným růstem cen, který nešlo zkrotit, byť se o to vlády demokratů i republikánů snažily nejrůznějšími balíčky, v nichž nechyběla ani snaha o regulování výše cen.
Po mnoha letech zbytečného boje přítrž zdražování učinil až tehdejší předseda Federálního rezervního systému (FED) Paul Volcker, jenž si byl vědom nebezpečí cenové nestability a hyperinflace, a rázně se tak rozhodl ekonomiku zchladit velmi vysokými úrokovými sazbami. V roce 1981 proto s inflací bojoval zvýšením úrokových sazeb až – na dnes těžko představitelných – 20 %, díky čemuž se mu podařilo po mnoha letech marného boje jeho předchůdců dostat ceny po kontrolu.
Po mnoho desetiletích klidu si však centrální bankéři takovouto jestřábí politiku přestali brát k srdci a raději přesedlali na pohánění ekonomik „levnými penězi“ skrze nízké až negativní úrokové sazby či kvantitativní uvolňování, jež ještě donedávna razila i ECB. V situaci, kdy nešetřily ani vlády jednotlivých zemí, tak bylo zaděláno na malér, který se naplno projevil právě v době covidu-19, kdy se dluhy států EU dostaly na astronomické sumy.
Gijsels si právě proto myslí, že budeme muset projít stejnou bolestivou změnou jako v 80. letech. „Největší chybou je myslet si, že COVID byla ‚černá labuť‘, se kterou jsme se vypořádali a nyní se vracíme k normálu,“ podotýká.
Poukázal, že vysoká inflace z 60. a 70. let nevzešla jen z ropných šoků, ale šlo tehdy taktéž o zadlužení, pojící s výdaji USA na válku ve Vietnamu, vládní intervence, transferové platby, protekcionismus, silné odbory a mzdové tlaky. Mnohé z toho seznamu dnes dle něj zní povědomě. „Jak řekl Mark Twain: ‚Historie se neopakuje, ale rýmuje se‘,“ řekl bankéř.
De Leus pak doplnil, že stejně jako tehdy i v současnosti se dost možná zdražování stane novým normálem až po několik desetiletí. „Měli jsme 40 let klesajících úrokových sazeb a nyní budeme mít 10, 20, 30 let rostoucí inflace a úrokových sazeb,“ zaznělo od ekonoma s tím, že pro růst cen hovoří vše až na deflační scénář spočívající v růstu produktivity založený na inovacích. Pouze tento světlý bod však dle něj na tlumení cen stačit nebude.
PL
- Trump … génius selského rozumu - 25.1.2025
- Jak se baví internet: Fiala nechce být Fico - 25.1.2025
- Ukrajina prohraje. Je čas to říct celé a najednou - 25.1.2025
I přes covid, gryndýl, válku na Ukrajině – pořád rostou příjmy z kapitálu. A klesají příjmy z práce. Vzniká tak systém, kdy většina lidí pracuje na menšinu.
Rentiérský kapitalismus – nejvýstižnější popis dneška:
https://casopisargument.cz/11828
Nárůst korporátních zisků odpovídá za inflaci víc než ceny energií, uvádí Mezinárodní měnový fond:
https://a2larm.cz/2023/06/narust-korporatnich-zisku-odpovida-za-inflaci-vic-nez-ceny-energii-uvadi-mezinarodni-menovy-fond/
Superbohatí během pandemie nechutně zbohatli.
https://casopisargument.cz/33948
Už dlouho maká menšina na většinu, ČR živí cca milion lidí, zbytek šoupe papírama a v lepším případě tomu milionu alespoň nehází klacky pod nohy.
Jo, pumpujou z toho konkrétní vyvolení, kteří jako jediní na úkor všech bohatnou, to jo. Ale většina rozhodně nic hodnotného nevytváří a tudíž ani nikoho neživí.
Bohatí potřebují investovat. A k tomu musí mít peníze. Pokud nes vše zdraží, ti, kteří na tom vydělají peníze investují a za čas se bude mít všichni lépe. Je nutné si utáhnout opasky a začít pracovat. Je potřeba se vrátit do doby, kdy lidé pracovali dvanáct hodin denně, šest dní v týdnu. Je to jediná možnost. Jinak nebude a ani na důchody. Lidé se neuvědomují, že pokud něco chtějí, musí si na to vydělat. Jen lemplové nadávají na zdražování. Inteligentní lidé chápou, že je to nutné.
Úžasné, prcku :-DDD
Takhle investují, máš to s časem.
https://www.facebook.com/reel/1539039056959085
Libor Malý
4.dny
Kolik stojí válka?
Tlačme na politiky, co slouží vraždění kvůli byznysu a plánu nacistického NOVÉHO SVĚTOVÉHO ŘÁDU
Promiň, hochu, ale ty jsi idiot, nebo provokuješ?