7.9.2021
Kategorie: Multikulturní soužití

Zoufalí nájemníci se bojí o životy … mění se Praha vinou Pirátů v ghetto?

Sdílejte článek:

NAŠE PRAHA

Paní Kamila (plné jméno neuvádíme, ale redakce ho má k dispozici) žila v bytovém komplexu v Počernické ulici v Malešicích spokojeně dlouhá léta. Komplex patří magistrátu Hlavního města Prahy a lidé zde žijí v nájmu. Od podzimu 2020 se podle nájemníků v domě začali pohybovat podivní noví obyvatelé, s kterými začaly problémy. Vykopané dveře, rozbité chodby, posprejované stěny, výkaly. Před domem poničené lavičky. Neustálý křik a incidenty před domem.

„Policisté jsou tady od té doby jako doma,“ popisuje Kamila. Romská jména na zvoncích dávají tušit, o kom je řeč. „Naposledy si jejich zfetovaný otec lehnul na silnici, ať jej předjede auto, že už nechce žít. Policisté jej odváděli,“ vzpomíná paní Kamila. Podle jejího svědectví zasahují často v domě policisté pro rušení klidu. „Když oslavovali Velikonoce, vyvedli jich z bytu tak 30,“ uvedla Kamila.

Problémy potvrzuje i správcovská firma QFacility, která v domě provádí opravy. „Od dubna je v tomto domě v přízemí nově hlášeno osm Romů, podle místních se jich tam pohybuje minimálně jednou tolik. Od té doby tam jezdí také neustále zámečník, protože jsou zničené kliky a zámky. Nájemníci si nám stěžují, ale my s tím nemůžeme nic dělat. Odkazujeme je na vlastníka, tedy na magistrát, aby to řešil,“ řekla nám zaměstnankyně firmy, která si nepřála být jmenována.

Obyvatelé domu, se kterými jsme hovořili, si stěžují i na fetování nových obyvatel domu. Scházejí se v parčíku vedle domu. Pravidelně nacházejí pohozené stříkačky. Rozbité jsou také lavičky na hlavní silnici, kde mnozí z nich byli zvyklí sedávat.

Magistrát kamery nepovolil

Podle dalšího obyvatele obytného bloku v Počernické, se kterým jsme hovořili, se problém táhne od doby, co Piráti nastoupili na magistrát. Nastartovali program „Kontaktní centra bydlení“, který poskytuje ubytování v obecních bytech pro nepřizpůsobivé. „Při řešení příčin i důsledků bezdomovectví se inspirujeme úspěšnými tuzemskými a zahraničními projekty. Kontaktní centra pro bydlení jsou základním prvkem systému řešení bytové nouze například ve Skotsku,” uvedl k projektu radní Prahy pro oblast bydlení a transparentnosti Adam Zábranský (Piráti).

Nájem v obecních bytech, postavených v roce 2002, je přitom poměrně nízký. „Za prostorný byt 3+1 platíme i s poplatky zhruba 12.000 korun, což jde“ osvětlil obyvatel komplexu. Paní Kamila ale dodává, že už dávno chtěli instalovat bezpečnostní kamery, ale město to podle ní zamítlo. „Alespoň by se přišlo na jejich (nepřizpůsobivých nájemníků) kriminalitu. Na balkoně mají neustále nějaká kola a koloběžky. Pak to v noci montují. Jsou určitě kradená. Policii to říkáme pořád, nic se nestalo,“ uvedla Kamila.

Drogy, nepořádek a krádeže

Jako přes kopírák je příběh nájemníků z obecního domu městské části Praha 10 v ulici Ruská. Zde dokonce sepisují petici proti radnici, aby zjednala nápravu. Radnici Prahy 10 také ovládají Piráti. „ Chtěla bych Vás poprosit, zda je možné nějakým způsobem vyřešit každodenní situaci, která se zde u nás v domě děje. Určitě jste již obdržela nějaké stížnosti na nájemníky v bytě v Ruské (číslo z důvodu ochrany soukromí neuvádíme – pozn. red.) pí. P. Od té doby, co tu bydlí, je to zde katastrofa. Podle dostupných informací pí. P. neplatí nájem a má odpojená média. Dříve si chodili nabíjet mobilní telefony a ostatní příslušenství dolů do sklepů, kde ničili dveře a rozbíjeli skla, než se udělaly mříže, aby se tam nedostali,“ píše nájemnice v dopise starostce Prahy 10 Renatě Chmelové (Vlasta).

Je to skutečně smutné čtení, protože místní dlouholetá obyvatelka popisuje šedou realitu běžných dní. „Bydlím v domě v Ruské ulici už 30 let, mám roční dceru a musím uznat, že se zde bojím. Okolo domu se potulují opravdu zvláštní existence, ve sklepě a ve společných prostorách domu probíhaly večerní mejdany. Každý týden se tu řeší nějaké násilné či kriminální situace a policie ČR je tu minimálně dvakrát týdně. Není týden, co by tu nebyl opravář. Dveře jsou věčně vylomené nebo mají odcizené zámky a kliky. Člověk se bojí chodit ven i za bílého dne. Minulý týden ve čtvrtek pí. P. byla okolo 8 h. večer pod vlivem drog a dělala výtržnosti, které opět musela řešit přivolaná policie ČR. Jelikož to má být matka samoživitelka se čtyřmi dětmi, je mi dětí opravdu líto. V bytě podle dostupných informací musí vařit drogy a ukrývat lidi páchající trestné činnosti (Policie je zde pravidelně hledá). Pouští do domu cizí lidi, kteří se chovají hrubě a ničí společné prostory. Člověk už jen čeká, až to u nich v bytě začne hořet či vybouchne.

Dříve to tu byla krásná a klidná lokalita, kde jsem vyrůstala a měla to tu opravdu ráda, ale poslední rok a půl se zde opravdu bojím a nejsem sama. Mnoho lidí z domu, se také bojí a přemýšlí, že by se odstěhovali (někteří to již udělali). Nevím, zda je ve Vašem plánu vyštvat slušné lidi z bytů, kde platí nájem. Snažili jsme se již 30 let o možnost privatizace bytů, ale bez výsledku. Loni v dubnu se nám zvyšovaly nájmy, z kterých se rekonstruovaly volné byty v domě. Momentálně se sem stěhují další nájemníci ´sociálně slabý´, tak se opravu děsím, co bude dál.“

Místo jsme navštívili a je opravdu hrozné. Dříve výstavní domy ze 60. let jsou posprejovány, stejně tak výlohy opuštěného obchodu. Nájemníci si sice nainstalovali mříže do sklepů, i přesto jsou podle jejich svědectví kóje pravidelně vykrádány. Problematické obyvatele bylo možné zahlédnout, jak vysedávají v parku. Jeden z nich se při naší reportáži pokusil proniknout do domu, statečné nájemnice jej ale vykázaly, že tam nebydlí, ať odejde, což skutečně udělal. Bylo evidentní, že je pod vlivem drog.

Jako na kolovrátku – volejte policii…

„Oni si zde dělají i znaky na osvětlení a na ulici, aby si vyznačkovali území. Dělají to dealeři drog jako si pejsek očurává kandelábry. Strašnice jsou toho plné,“ popisuje praktiky nových obyvatel Strašnic místní starousedlík pan David.

Radnice Prahy 10 podle jeho zkušeností fandí spíše druhé straně, což dokládá na dopise, který přišel od místní starostky. „Mrzí mě situace, do které jste se vy a další nájemníci dostali. Všechny nájemníky našich bytů samozřejmě prověřujeme, musí splnit přísná kritéria a samozřejmě s nimi i osobně jednáme. Bohužel v množství bytů, které spravujeme, se objeví občas jednotlivý nájemník, který přestane respektovat všechna pravidla. Dosud se nám dařilo domoci se opuštění a předání bytu. V tomto případě jsme bohužel zatím nebyli úspěšní. Doporučuji Vám tedy v případě, který to vyžaduje, když dochází k porušování veřejného pořádku, volat policii,“ uvádí v dopise nespokojeným nájemníkům starostka Prahy 10 Renata Chmelová (Vlasta).

Slušní lidé byty nedostanou

Nájemníci to ale vidí jinak. „Paní od vedle si požádala o obecní byt. Je starousedlice, bydlela s maminkou, potřebovala se osamostatnit. Byt jí na radnici nedali, že prý není sociální případ, pracuje a je moc bohatá. Je to přitom normální prodavačka,“ rozčiluje se nájemnice domu v Ruské. „Je to celé na hlavu. Slušní lidé byt nedostanou a za tyhle nepřizpůsobivé nájem platí magistrát. Nám slušným se pak zvyšují nájmy, protože to platíme za ně. Nově zrekonstruované krásné byty pak vybydlují lidé, dovezení do Prahy z Liberce a ze Slovenska,“ shrnula současnou bytovou politiku radnice Prahy 10 obyvatelka domu v Ruské.

Kdo za tohle může?

Podle názoru opozičního politika z Prahy 10 Jana Čížka (SPD) je vina jednoznačně na straně radnice a magistrátu. „V Praze 10 Piráti a Vlasta zrušili zaběhnutý transparentní systém přidělování bytů loterií. Místo toho zavedli opět bytové komise, jak za socialismu. Jejich bodový systém zvýhodňuje nepřizpůsobivé a zcela znevýhodňuje slušné starousedlíky. Jsou prý moc bohatí. Dokud se poměry na radnici nezmění, problémy budou narůstat. Je zde ale ještě větší problém,“ říká Jan Čížek a pokračuje: „Magistrát poskytl radnici Prahy 10 půjčku 500 miliónů korun na stavbu nové radnice, protože Piráti neumí hospodařit. Mluví se o nečistém kšeftu, kdy výměnou za peníze Praha 10 ubytuje nepřizpůsobivé, které jinde nechtějí. V Malešickém zámečku takto vzniklo centrum pro bezdomovce místo společenského centra pro maminky s dětmi, mluví se i o přesunu Romů z Řep do Prahy 10.“

“Dokud se poměry na radnici nezmění, problémy budou narůstat,” míní obyvatel Prahy 10 a pražský patriot Jan Čížek (SPD).Zdroj: archiv

Úplně stejný problém řešila v zimě dnes již bývalá starostka Praha Řepy Jitka Synková (ODS). „Byli jsme informování, že úředníci magistrátu předloží naši žádost o zastavení přidělování bytů rizikovým rodinám v naší městské části. Současně jsme byli informování, že magistrát vystěhoval tři domácnosti, na které mířilo nejvíce stížností. Jedná se o jeden byt v Laudově ulici a dva byty ve Slánské ulici. Nicméně nejsem spokojená, jak dlouho tento proces trval. Magistrát by měl zlepšit pravidelná místní šetření a kontroly. Vyzvala jsem proto radního Zábranského, aby se osobně přišel podívat do lokalit, které vnímáme jako problémové,“ uvedla exstarostka ODS. Podle obyvatel Řep je situace na sídlišti stále neuspokojivá a magistrát stále byty nepřizpůsobivým přiděluje.

“Opakovaně se ukazuje, že větší kumulace osob z nejnižších sociálních vrstev či se sníženou sociální přizpůsobivostí vede k vytváření vyloučených lokalit a ghett,” říká pražský zastupitel Ondřej Prokop (ANO 2011).Zdroj: archiv

Situace je alarmující i v Praze 11, kde nepřizpůsobiví obývali areál Sandra. „Praha 11 naštěstí nedisponuje větším počtem bytů ve správě hl. m. Prahy, tedy tento nešvar známý z jiných městských částí u nás tolik nerezonuje. Nicméně do budoucna se situace může výrazně změnit, protože magistrát se chystá opravit zchátralou a prázdnou budovu bývalého Hotelu Opatov, kde plánuje až 300 jednotek pro sociálně slabé,“ říká místostarosta Prahy 11 Ondřej Prokop (ANO 2011) a dodává: „Určité dlouhodobé zkušenosti však v naší městské části máme, když lidé z okraje společnosti dlouhodobě obývali dnes již bývalou ubytovnu Sandra. Problematické soužití ukončilo teprve zahájení rekonstrukce objektu, ve kterém v současnosti vznikají obecní byty. Opakovaně se ukazuje, že větší kumulace osob z nejnižších sociálních vrstev či se sníženou sociální přizpůsobivostí vede k vytváření vyloučených lokalit a ghett. Jsem nicméně toho názoru, že počet osob, které mohou jednotlivé městské části přijmout, nelze nakazovat shora, ale měly by o něm rozhodovat samotné samosprávy. Důležitou podmínkou pro jejich umísťování je také kontinuální a komplexní sociální péče zaměřená na prevenci nežádoucích jevů a opětovné začlenění těchto osob do společnosti.“

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (33 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...