Žňové střípky: Příběh zelených zrn

Žně se posunuly do závěrečné dlouhé fáze, kdy už se celkem nic neděje a čeká se na poslední opozdilce, kteří budou sekat ještě nejméně dva týdny. Já už jsem se vyvázal z nejhorších šichet a tak mám zase čas na psaní. 

V následujících několika dnech budou vycházet krátké články na zemědělská témata. Přece jenom jsem si s leckým popovídal a dozvěděl jsem se spoustu věcí, které mě zase připravily o iluze a které budou zajímavé i pro vás. 

Dnes dokončím již načnutý příběh, jak to celé s obilím letos dopadlo. 

O Jižní Moravě se říká, že všechny zemědělské trendy se potvrdí i v ostatních částech republiky. Proto všichni zemědělci s napětím sledují naší situaci, aby se psychicky připravili na to, co je čeká a nemine. Takže: 

Zelená zrna jsou a je jich fakt hodně. Dost to “kazilo” laboratorní rozbory. Troufám si tvrdit, že nejméně čtvrtina letošní úrody padne do krmné kategorie. Ani ne pro ta zelená zrna, ale pro ty pokažené rozbory. Zelená zrna vnášela do vzorků hodnoty díky kterým vše vyšlo hůře než bez nich. Krmného zboží je asi čtyřikrát tolik než bylo loni. Kdo potřebujete pro králíky a slepice, jeďte se domluvit s první zemědělcem v okolí. Dostanete dobrou cenu a dostanete toho dost. 

Samozřejmě jsem se ptal, jak se to s těmi zelenými zrny bude řešit, když budou plesnivět. Jak budeme řešit všechny ty mykotoxiny a další problémy…

Snadno přátelé…

Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Na polích se desikovat nesmí. Žádné herbicidy, které by ukončovaly růst, žádné “zarovnávání zralosti”. Zemědělec má smůlu, protože mu na takovém poli hynou zajíčci, včelky, motýle a podobně. Prostě bude vozit mizerný materiál a dostávat za něj mizernou cenu. 

Ale pro skladování obilí nic podobného neplatí…. Tam neumírají zajíčci ani koloušci, nikdo tam nevidí, nikdo tomu vlastně nerozumí a tak toto skladování oněm přísným ojronormám ušlo. Zkrátka a dobře přijede firma Václav Sadílek s.r.o. vybavená spostou jedů od Uragánu po Gastoxin, bude mít spoustu vykuřovadel a dalších nástrojů, spoustu chemických přípravků, které jsou podle všech amerických zdravotnických studií zcela a totálně neškodné a mají štempl od těch nejproslulejších univerzit a tohle všechno se bude “aplikovat”.  Aplikace příslušného prostředku zajistí, že zrno rádoby dozraje, sežere samo sebe, doschne a zmenší se. Při čištění pak propadne sítem. 

Asi nemusím zdůrazňovat, že cena této aplikace je o chlup levnější než cena, kterou by dostal zemědělec, kdyby existoval způsob, jak vypěstovat pšenici bez podrostů. Takže… zemědělec se má zase o něco hůř, dostane horší cenu, kombajny se víc nadřou, vše půjde pomaleji  a bude ještě více závislé na libovůli počasí. A vy spotřebitelé za odměnu dostanete prakticky ty stejné jedy jako předtím, jen vám je tam naleje někdo jiný a někde jinde. Ale… a to zdůrazďuji… včele, motýle a zajíci jsou ochránění. To jenom kdyby vám začalo vrtat hlavou, že zaječí mrtvolka nadělá víc randálu a má vliv na více zákonů než mrtvolka lidská. 

Mimochodem… deště se na úrodě výrazně podepsaly tím, že podle všech testů mouka blbě kyne, ba skoro nekyne. Zrno totiž v klasu neumřelo. Pořád dostávalo vodu a pořád a pořád a pořád mělo chuť klíčit a sklizeno bylo, až se mu to klíčení skoro podařilo. A to jsme na suché jižní moravě. Na Vysočině napršelo ještě dvakrát tolik co u nás. Na Hané jakbysmet. O Polabí nemám detailní infromace, ale předpokládám, že to tam bude také pěkná dávka vody. 

Opět netřeba zoufat... Roundup sice v chlebu už mít nebudete, ale přidají vám zase něco jiného zcela neškodného, co zařídí, aby to vypadalo, že mouka kyne. Až si koupíte první bagetku někdy v říjnu, to už se pojede z nové úrody, tak si vzpomeňte, cože to v ní máte.

Jinak výnos je minimálně dvojnásobný oproti loňsku. Alespoň u nás. Jsme zavezení až po špunty a leckoho jsme museli prosit, aby si nechal úrodu doma i když jsme ji koupili, protože to prostě není kam dávat. A to nás za dva měsíce čekají kukuřice, které jsou i tři metry vysoké a budou dávat minimálně patnáct tun z hektaru. 

Řepky je podle předpokladů méně a protože se na ni zakázala celá řada postřiků, má i velmi mizernou olejnatost. U nás řepka vyšla, ale Haná je totální propadák. Bude hodně zemědělců, kteří nad ní letos zlomí hůl, protože rok byl ze zemědělského  hlediska dobrý, ale řepce se prostě nedaří. Teď bude pár let vládnout mezi blbci radost, jak to Andrejovi nandali a že zvítězili nad žlutými lány a pak třeba někomu dojde, že řepka je v osevním postupu stejně významná jako všechny ostatní plodiny. Troufám si předpovídat, že příští rok se řepka dostane na předrevoluční výměry. 

Příběhy zelených zrn se budou opakovat ještě dlouho. Samozřejmě se budou vymýšlet jiné fígle, jak na to jít, ale dnešní systém pěstování komodit vznikal sedmdesát let. Umřelo kvůli tomu hodně lidí, když se měnily poměry a člověka nahrazovala technika. Nebyl moc rozdíl mezi SSSR a USA. Nástup traktorů, kombajnů a chemie zabil možná víc lidí než druhá světová válka.  Stále směřujeme k větším traktorům, větším kombajnům a přesnějším chemickým prostředkům, které řeší i ty nejdrobnější odchylky přírody od průmyslového zpracování. 

Jestli si někdo myslí, že nějaké nařízení EU nebo našich aktivistů vezme těch sedmdesát let nějak zrychleně zpátky a nastolí hned a okamžitě ráj na zemi, tak mu doporučuju si přečíst, jak to bylo, když se ráj stavěl právě pomocí toho, co se dneska zavrhuje. Každá taková změna prostě zabíjí.