9.1.2020
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Zkáza letu PS-752 v Teheránu

Sdílejte článek:

PAVOL TIMKO

Letectvím se poměrně intenzivně zabývám už jistý čas, sotva jsem ráno vstal, už jsem měl otázky ohledně letecké katastrofy v Teheránu. Jelikož se nevyhnu dalším otázkám, rovnou jsem začal psát článek.


Je třeba jasně říci, že momentálně je ještě brzy na závěry, většina úvah je založena na spekulacích z malého množství dostupných dat, ale pokud to řeknu jednoduše — jsem toho názoru, že íránská protivzdušná obrana omylem sestřelila civilní tryskáč. Opakují se tedy případy jako MH-17 sestřeleným PVO brigádou Kursk nad Donbasem, Iran Air 655 sestřelený křižníkem Vincennes nad Perským zálivem, či Siberian Airlines Flight 1812 sestřelený ukrajinskou armádou nad Černým mořem.

Letadlo je Boeing 737-800 NG (ne MAX, které mají po dvou haváriích zákaz létat), poměrně nové, mělo jen 3 roky, s motory CFM56-7B24E. Počet osob na palubě je ještě předmětem spekulací, hovoří se o 180 obětech, 15 Ukrajincích, 71 Íráncích, 73 Kanaďanech, 8 Švédech, 6 Afgháncích, 4 Němcích a 3 Britech.
Krátce po startu bylo vidět šlehající plameny, všimněte si hořících kusů, které odlétají za ohniskem požáru, letadlo se pak zřítilo, těsně před nárazem se intenzita ohně zvětšila s následným velkým zábleskem. Druhá část videa ukazuje rozptýlené hořící trosky.

Z fotografií místa nehody se dá usuzovat, že stroj se rozpadl ještě ve vzduchu (což jen zesiluje domněnku o násilném působení zvenku), zatím nikde není vidět větší kráter, který by odpovídal nárazu z větší části intaktního letadla do terénu.

Letadlo bylo doplněné pro let do Kijeva, mělo tedy dost paliva, což vysvětluje i intenzivní požár po havárii. Zde si můžete prohlédnout historii krátkého letu po startu.

Katastrofě předcházela eskalace konfliktu mezi USA a Íránem, kdy po sestřelení amerického vojenského dronu nad Perským zálivem a raketovém útoku na saúdské ropné instalace překvapivě nepřišla nějaký čas žádná americká odveta. Teprve před pár dny následoval útok z vojenského dronu na generála Sulejmáního, který se přepravoval autem u bagdádského letiště. Ten byl velitelem jednotek Kuds, kterým se připisují operace mimo íránské území (Sýrie, Libanon, Jemen a také zmíněné útoky na Saudskou Arábii). Obě strany dlouhodobě vedou nevyhlášenou omezenou válku a jejich aktivity se dají považovat za porušení mezinárodního práva. Odveta přišla už tuto noc, kdy íránské balistické rakety dopadly na americké vojenské základny v regionu.

Na rostoucí napětí zareagovalo více států a aerolinek zákazem přeletů přes Irán, ale i přilehlé území jako je Omán, či Perský záliv, vzhledem k riziku nesprávné identifikace vzdušných cílů během válečných operací.

Za nejpravděpodobnější verzi považuji sestřelení ukrajinského letadla íránskou protivzdušnou obranou. Po nočním raketovém útoku na americké cíle mohli očekávat okamžitou reakci amerického letectva a nervózní velení i obsluha raketových systémů země-vzduch zřejmě chybně identifikovala civilní letadlo jako hrozbu. (Úmysl nepředpokládám, protože Írán nemá s Ukrajinou žádný aktivní spor).

Ačkoli ukrajinské velvyslanectví informovalo ve svém prohlášení, že šlo o poruchu motoru (např. poškození po nasátí cizího předmětu — nejčastěji ptactva), takové případy jsou poměrně běžné a jen zcela výjimečně by mohly skončit velkým požárem a zřícením letadla. Jedna verze říká, že došlo ke katastrofickému rozpadu rotujících disků a lopatek proudového motoru, přičemž projektily by mohly prorazit nádrže na křídle s následným katastrofickým požárem, případně i s přerušením hydraulických systémů, které jsou nutné k ovládání letadla.

Fotografie trosek však ukazují charakteristické (dovnitř zahnuté) stopy po šrapnelu roztříštěné bojové hlavice protiletecké rakety, viz fotografie.

Díry jsou poměrně malé, typické pro šrapnely, považuji za nepravděpodobné, že by mohly být výsledkem fragmentace rozpadajícího se disku motoru.

Už jsem zachytil spekulace, které budou typické pro jistý druh „informačních serverů“, že letadlo sestřelili Američané, aby to „mohli hodit“ na Íránce. Očekávám, že někteří budou ze všeho obviňovat USA (víme kdo) a někteří zas výhradně Irán (také víme kdo).

Nechť si však pod dojmem této tragédie nevinných obětí leteckého neštěstí uvědomí „jestřábi“ zúčastněných stran, že je načase zatáhnout ruční brzdu a pracovat na snižování napětí. 180 rodin oplakává mrtvé…

  • Pavol Timko na niejemijedno.sk
Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,07 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky