21.11.2016
Kategorie: Politika

Zažíváme největší vzdor proti systému od konce studené války. Nepromarněme tuto šanci

Sdílejte článek:

MICHAL HÁJEK

Přichází doba změn, o tom není pochyb. Ukazuje se, že globalizace nefunguje (bodejť by fungovala, když člověk je od přírody tvor teritoriální, což Vám potvrdí jakýkoli lékař, zoolog či biolog). Ukazuje se, že ideologie multikulturního světa je blábol, o nějž nikdo nemá zájem (ani my, ani islamisté, a nejspíš ani nikdo jiný).

[ad#clanek-respo]

Celá globalizace a multikulturalismus má ve skutečnosti sloužit jako zástěrka pro několik desítek až stovek vybraných nadnárodních firem, které si chtěly (a stále chtějí) ze světa udělat univerzální (on-line) trh bez hranic a rozdílů. Jenže ouha, ono se ukázalo, že to (naštěstí) nejde. Lidé (ti hlupáci, kteří se měli stát tupými loutkami, občany, daňovými poplatníky a voliči s jedním jediným správným světonázorem) to prokoukli. Ano, měl to být socialismus 2.0. Bez rudých knížek, zato s podíly, akciemi a v důsledku pravděpodobně stejným počtem mrtvých.

Naše vzdorovolby a vztek na politiky a politické strany ukazují jednu pozitivní věc: že ani v době rozvinutých technologií (a možná právě díky těm technologiím) nelze ovládnout rozdílné lidi a kultury pod jednou ideologií. Ať je to rádoby demokracie, rádoby sociální stát, diktatura proletariátu či cokoli jiného. V tom je veliká naděje.

Není se totiž už třeba bát “bezmocných”, kteří bez systému sami nic neznamenají. Není třeba se bát lidí typu premiér Sobotka, kteří nikdy nebyli v práci. Není třeba se bát profesionálních straníků a aparátčíků, kterým jde jen o koryto a “nemakat”. Není třeba se bát lidí jako je Babiš, protože velmi dobře víme, co chtějí. Systém a ti, kteří z něj profitují, už nám ukázali své karty.

Stát tu není od toho, aby moderoval okrádání jedněch lidí druhými lidmi či firmami, stát má naopak hlídat, aby se takové zločiny (dnes ještě stále legální, ale jednoho dne poctivě potrestané) neděly. Tady jsou první kroky, které musíme přijmout co nejdříve: musíme systém decentralizovat, osvobodit od nesmyslných a korupcí motivovaných regulací, dotací, grantů a dávek. Novou metodikou sociální solidarity se musí stát adresnost namísto současné anonymity. Je třeba narovnat nesmyslné rovnostářství nejen v důchodech, ale hlavně v sociálním a zdravotním pojištění. Jako základ nového systému musí sloužit píle, zásluhy a odpovědnost za svůj život a zdraví, nikoli “kecy” o sociální solidaritě ve chvíli, kdy se ta solidarita proměnila v normální zlodějinu, kterou platí ti poctiví a pracovití. Kdo lže a krade například ve volebních slibech, se kterými si pak hned po volbách vytře zadek, musí opět patřit do kriminálu místo do vlády nebo na ministerstvo.

Je třeba zrušit monopol politických stran na vládu a rozdělování daní bez práva reklamace občany včetně zrušení všech výhod (5% hranice, státní příspěvky) současných politických stran. Je třeba decentralizovat rozpočty do menších a přirozených komunit a zmenšit tu “kupku hnoje, na kterou se slétávají mouchy.” Politici musí mít hmotnou (trestní) odpovědnost za prostředky, které přerozdělují. Je třeba ihned přestat zadlužovat příští generace a dláždit jim tím cestu k otroctví či dokonce směr Čína nebo Rusko. Je třeba opět začít používat selský rozum a lidskou slušnost jako základní hodnoty. A je třeba přijmout reformy ve všech oblastech života: v ekonomice, zdravotnictví, sociální a důchodové politice a i v politice zahraniční.

[ad#clanek-respo]

 

ZDROJ: Michal Hájek

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (29 votes, average: 4,59 out of 5)
Loading...