19.10.2021
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Začínám se v téhle zemi bát

Sdílejte článek:

VLAĎKA ŠPIDLOVÁ

SPIDLOVATak vám tak jedu autem a ejhle, jednosměrný provoz řízený světly z důvodu opravy levé části silnice. Byla zelená, tak jsem plynule pokračovala kolem betonových zástěn, když tu – ejhle – proti mně cyklista. Dodržela jsem předepsanou třicítku i nedělalo mi tedy problém zastavit a pustit spěchajícího sportovce. Leč…málo místa, rozhodně ne jeden a půl metru, a tak se cyklista nezdržel poněkud dehonestujících ústních projevů na mou adresu. Pokorně jsem počkala, až se sportovec vypovídá, bouchne mi do auta a zmizí v dáli, prudíc další řidiče za mnou. A pak mi to došlo. JÁ měla zelenou, ON měl počkat. Jenže…já měla najednou strach. Co kdybych, nedej svatý Kryštof, toho magora na kole viděla pozdě. Co kdyby, nedej svatý Kryštof, jel ten magor rychleji a udělal si s mé haubny…říká se předku auta tak…garáž. Už se vidím, jak bez kamery v autě dokazuji pomahačům a chráničům, že jsem v tom prostě nevinně, že jsem měla přednost a on byl ten, na kom by byla vina. Obávám se, že jako malý běžný český řidič bych rozhodně neobstála a minimálně by mi napařili to, že jsem měla předvídat a jet ještě pomaleji či pokud možno se vznést, aby mohl chráněný a protežovaný ocyklený živočich volnou cestu. Byť na červenou. Vyhláška? Pravidla silničního provozu? Nenechte se vysmát. Pro chráněnou a státem podporovanou osobu zákony přece neplatí.
.
A tohle uvažování mě tak nějak přeneslo k už prošlým volbám. Do voleb vstupovaly dvě koalice. Co na tom, že to je fakt děsně nefér, vždyť přece mnoho psů, zajícova smrt, ale když už nám  to tak nějak pan Rychetský rozhodl, tak proč ne. Jenže, chybička se vloudila a pan předseda Ústavního soudu poněkud nepostřehl, že sice změnil volební zákon, ale zákony návazné už ne. A tak nám zákon o parlamentu říká něco v tom smyslu, že parlamentní kluby tvoří parlamentní strany, nikoliv parlamentní koalice. A ejhle, co jsem tak postřehla cvrkot na naší politické scéně, každá koaliční strana chce svůj vlastní klub. Ale na ten, ó čistý a hloupý člověče, podle zákona nemá nárok. Co s tím? Nic, přece. Kašlem na zákon, volby byly naše, naše budou i pravidla. Předseda klubu, či jak se tomu říká, má přece nějaký ten malý obolus navíc, korýtek málo, prasátek hodně, tak si přeci nenecháme nějakým hloupým zákonem kazit kariéru, ne? Poměrné zastoupení stran ve vedení parlamentu? Cože, my bychom měli pustit k lizu i Okamuru?: Že zákon a voliči? Zapomeňte, my jsme VÍTĚZOVÉ, my bereme všechno. Pro vítěze voleb přece zákony neplatí.
 .
Roušky. Nenáviděné i vzývané. Ó, dej mi přežít tu strašnou pandemii, má rouško svatá. Ministerstvo vydává jedno vládní nařízení za druhým a Nejvyšší správní soud je ruší jak na běžícím pásu. Výsledek? Noste roušky, co na tom, že naše zdůvodnění Nejvyšší správní soud neuznává, vždyť je přece ta hrůzostrašná pandemie a pro ni přece zákony neplatí.
.
Mám pocit, že ještě pořád existuje nějaká Listina lidských práv a svobod. A v té snad stojí, stejně jako snad i v naší ústavě, že každý má svobodu slova a cenzura je nepřípustná. Jenže, představte si, že někteří obyčejní, a dokonce ba i významní lidé nesouhlasí s tím jediným správným názorem na cokoliv a dovolují si veřejně kritizovat. Kazí nám šťastné zítřky v mateřském objetí Evropské Unie, kazí coronavirovou pandemii, která nás všechny zabije, pokud se nenecháme očkovat první až stopadesátou dávkou, nechtějí se nechat obohatit čistými, bezelstnými, pokornými a mírumilovnými uprchlíky. No tito “snad ještě lidé” přece nemohou veřejně prezentovat své zcestné názory. Umlčte je, dehonestujte je, jsou to sobci a hlavně extremisté. Že Listina, svoboda slova, nemožnost cenzury, že zákon? Při budování šťastných jednotných zítřků zákon přece neplatí. 
 .
A tak bych mohla pokračovat. Třeba rozdílem Havel v nemocnici, Zeman v nemocnici…ano, je tu zákon, někde se o něm ani neceklo, někde se předjímá skutečnost. Ale už pokračovat nechci. Protože se bojím. Bojím se, že porušuji nějaký zákon…a vsadím se, že u mě by platil. 
 .
Jak vypadá právní stát? Obávám se, že stav v naší české, moravské a slezské kotlince má k právnímu státu daleko asi tak jako Měsíc ke Slunci. A jen tak mimochodem, také jste si všimli, jak moc frekventovaná slova v našem zpravodajství jsou pokuta, restrikce, zákaz a nařízení?
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (51 votes, average: 4,80 out of 5)
Loading...