24.2.2022
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika, Exklusivně pro PP

Začátek Zelené kontrarevoluce a rozpadu EU?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilMožná jste včera viděli výraz německého premiéra, Olafa Scholze, když oznamoval přerušení certifikace plynovodu Nord stream II. Působil dojmem, jako by měl jedno velice citlivé místo těla ve svěráku. A není divu. Prakticky všichni experti Německa i Evropy se shodují, že bez masivních dodávek ruského plynu skrze Nord stream II, nemohou Němci na svůj šílený Green deal  ani pomyslet.

První reakce kapitánů německé ekonomiky se již dostavily. Mluvčí německého svazu průmyslu varoval, že bez ruského plynu je ohrožena realizace programu Green Deal v celé Evropské unii a vedení automobilky Volkswagen svolalo na úterní odpoledne krizové zasedání… Před politiky „vedoucí síly EU”, Německa, vyvstala Sofiina volba: odpískat Green deal, s rizikem ztráty tváře, ztráty kontroly a hlavně ztráty přízně globalistů, kteří je do funkcí instalovali, anebo naopak, zavřít oči a přitvrdit. Tak, jak bylo až doposud v krizích EU zvykem. Se slovy, že je třeba „více Evropy” se to pokusit zlomit silou.

Tu druhou variantu si, podle očekávání, vybrali fanatičtí, zelení dervišové Německa a Evropské komise. Hned na první pokus. Současnou energeticko-cenovou krizi zkoušejí svým spoluobčanům prodat jako příležitost k veliké změně. “Nastal čas přejít na obnovitelné zdroje,” burcuje německý ministr zemědělství Cem Özdemir, ze strany Zelených. A evropská komisařka pro energetiku, Kadri Simsonová, mu z Bruselu přizvukuje: “Měli bychom využít tohoto okamžiku k tomu, abychom tlačili na rychlejší zavádění obnovitelné energie.” Ale málo naplat, i v tom nejpravověrnějším táboře zelených kamikadze, začínají zaznívat defétistické hlasy. Doktorka Ella Gilbertová, klimatoložka z univerzity v Readingu, varuje: “Pokud urychleně nedojde k posunu směrem k obnovitelným zdrojům, mohlo by to znamenat použití ještě špinavějších fosilních paliv, jako je uhlí nebo břidlicový plyn.”

Všichni vědí, že hrozba „zelené kontrarevoluce” je reálná. Zvláště na východě, v nových zemích EU. Tamější obyvatelstvo totiž ještě není dostatečně zpracované zelenou propagandou. Lidé jsou tam poměrně praktičtí a (z historické zkušenosti) krajně podezřívaví k záchraně světa a jiným progresivním teoriím. Často také kladou velezrádné a kontrarevoluční otázky typu – co nás to bude stát? A proč? Následkem takto zpátečnického uvažování pak mají tendenci vnímat zelené plány Západu (většinově) spíše jako hrozbu. Jako cizí, vnucovanou ideologii, která je má zbavit všeho, co za posledních 30 let v potu tváře získali. Aut, domů, plného stolu, cestování….

Propast mezi směřováním Západu a Východu EU se tak dál, pěkně a utěšeně prohlubuje. Naštvaní obyvatelé Střední Evropy, stresovaní krachy svých dodavatelů elektřiny a stoupajícími cenami plynu hledají viníka svého nezaslouženého chudnutí. A začínají klást velice nepříjemné otázky. Proč máme draze nakupovat svou vlastní, levně vyrobenou energii na cizí, německé burze? Proč máme platit jakési odpustky za kouř z komína, když se nám většina světa směje a kašle na celou „ekológii”? V sousedním Polsku už to došlo tak daleko, že po městech visí plakáty “Klimatická politika EU = drahá energie, vysoké ceny.” S dovětkem, že „Klimatický poplatek Evropské unie činí až 60 procent nákladů na výrobu energie”. Což bude Polákům zatraceně těžké vyvracet. Když podle oficiálního Euractivu stoupla cena „povolenky” z loňských, květnových 50 EUR na dnešních 90 EUR za tunu CO2. S výhledem, že za stovku to bude v březnu…

Na trhání „evropské jednoty” však nepracují jen ti východní, zaostalí kverulanti. Pod kotel vzájemné animosity mocně přikládají také západní, progresivní politikové. Kteří se dál, drze a nepoučitelně, vlamují do věcí, do kterých jim vůbec nic není. Jako je třeba energetický mix cizího státu. Příklad? Tak třeba německá zelená politička Steffi Lemkeová včera vyhlásila, že jestliže si Poláci postaví jadernou elektrárnu, požene je k soudu. Tedy, přesněji a kulantněji: „Pokud budou v Polsku postaveny reaktory, budeme pracovat s využitím vhodných právních nástrojů” protože „podle názoru Berlína není jaderná energie dobrým nebo bezpečným způsobem zabezpečením dodávek energie v budoucnu.”

Vypadá to, že můžeme Putinovi poslat kytku a veliké poděkování, za jeho akce na východě Ukrajiny. Jejich důsledkem se totiž naše milovaná EU ocitla na rozcestí, ze kterého nevede žádná dobrá cesta.

1) Buď zavře oči, zatne zuby a zkusí tvrdě, na sílu vnutit všem členským státům Green deal, bez krytí ruským plynem a tedy s jistotou drahoty, krachů a blackoutů, což povede, dříve či později, k jejímu rozpadu.

2) Nebo s těžkým srdcem odpíská Green deal, čímž ztratí tvář, důvěryhodnost a hlavně kontrolu nad členskými státy a bude, dříve či později, likvidována globalisty, kteří si ji přece po tu (totální) kontrolu zřídili

Berme proto informaci o „neschválení” Nord streamu II jako velice dobrou zprávu. My jsme si uhelné elektrárny zatím nezničili. O zavírání jaderných se tu vůbec neuvažuje. Ba co víc, i na oficiální platformy už začínají pronikat kacířské názory, že „..máme hnědé uhlí, které nám zajišťuje 40 % elektřiny a 50 % tepla, ještě na 25 let.” Což je dostatečně dlouhá doba, aby se nové, perspektivní technologie vymazlily, vyšolíchaly a zbavily dětských nemocí.

No, a že by se nám na nesouladu v energetice mohla „štípnout” EU? Viděli byste to snad jako důvod k pláči?

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (40 votes, average: 4,70 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Neskutečný byznys

    JINDŘICH KULHAVÝ Obchodníci se strachem roztočili kola obrovského byznysu. Již rok trvá život nového odvětví obchodu spojeného s umělou