Začátek konce? Von der Leyenová bude čelit pokusu o odvolání

DAVID FLORYK

Šéfka Komise Ursula von der Leyenová odráží všechnu kritiku tvrzením, že to „extremističtí konspirační teoretici“ chtějí „přepsat historii“, když po ní požadují, aby se podřídila rozhodnutí Soudního dvora EU.

Spolu hlasováním o nedůvěře, které má přijít na řadu ve čtvrtek, se do historie Evropského parlamentu zapíše také parlamentní rozprava o případném odvolání šéfky, která se konala v pondělí 7. července. Nikoliv proto, že by hlasování mělo šanci uspět a svrhnout Komisi – v to nevěřili ani ti, kdo jej proti předsedkyni vznesli – ale proto, že odhalilo trhliny ve zdech rozpadajícího se impéria von der Leyenové. Impéria, které se po dnešku jistě pokusí posílit ještě autoritářštějšími zásahy, ale alespoň na chvíli mohla celá Evropa vidět, že královna je nahá.

Návrh na vyslovení nedůvěry von der Leyenové podalo 75 převážně národně konzervativních poslanců Evropského parlamentu ze skupin ECR, PfE a ESN. Je to poprvé za více než deset let, kdy se někomu podařilo shromáždit potřebné podpisy pro zahájení tohoto procesu.

V odůvodnění návrhu na odvolání šéfky se europoslanci odvolávali především na rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) v kauze Pfizergate. Navzdory tomuto rozsudku von der Leyenová stále odmítá zveřejnit své SMS zprávy s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, jejichž prostřednictvím vyjednala největší část zakázky na více než deset injekcí pro každého evropského občana; jinak známé jako „největší korupční skandál v dějinách lidstva“.

Královna už to přehání, míní europoslanci

Kromě Pfizergate ale návrh zmiňuje také nezákonné zasahování do vnitrostátních voleb prostřednictvím neobjektivní cenzury sociálních médií prostřednictvím DSA a „nesprávné použití“ nouzové klauzule při urychleném zavádění společného programu vyzbrojování „SAFE“ (Security and Action for Europe) v hodnotě 150 miliard eur, který bývá označován za základ obřího programu ReArm Europe v hodnotě 800 miliard eur.

Tuto nouzovou klauzuli, která komisi umožňuje obejít Parlament a poslat věc rovnou Radě ke schválení členským státům, EK použila při předložení návrhu SAFE a odůvodnila jí údajnou hrozbou ruské agrese. Tuto klauzuli na posledy komise využila k urychlenému zadávání společných zakázek bez parlamentního dohledu na vakcíny během pandemie COVID – a všichni víme, jak to dopadlo, když na skládkách skončily nepotřebné a prošlé vakcíny v hodnotě mnoha miliard eur.

Jádrem nynější kritiky poslanců Evropského parlamentu vůči von der Leyenové je tedy její svévolné obcházení jediné přímo volené instituce EU, kterým je europrlament. Je to poněkud ironické, vzhledem k tomu, že ve většině případů je Parlament ochotně nápomocen všem přehnaným a povětšinou ideologicky motivovaným zásahům Komise vůči členským státům.

„Nedemokratická koncentrace rozhodování v rukou předsedkyně Evropské komise je v rozporu se zásadami kontroly a rovnováhy,“ vysvětlil ve svém úvodním projevu autor návrhu, rumunský europoslanec a bývalý profesor práva Gheorghe Piperea (ECR). „Hlas lidu je jasný. … Byli jsme zvoleni, abychom tento Parlament očistili. Jak řekl Churchill, toto je začátek konce.“

„Antivaxeři“ a „Putinovi apologeti“: Mistrovská třída v zastrašování

Von der Leyenová stále vystupuje se samolibým pocitem nadřazenosti, protože dobře ví, že konzervativci nemají šanci dosáhnout dvoutřetinové většiny potřebné k jejímu sesazení. Tedy pokud k hlasování vůbec dojde. Parlamentní zdroje naznačují, že ze strany předsednictví existuje obrovský tlak směrem k signatářům návrhu, aby svou podporu stáhli – a stačí, aby tak do čtvrtka učinili jen čtyři z nich, a hlasování bude odvoláno.

Přesto s sebou von der Leyenová do Štrasburku přivezla celé kolegium komisařů, a to jak kvůli emocionální podpoře, tak kvůli politickému vzkazu: hlasujte proti mně a všech 27 komisařů padne – včetně těch, které jmenovaly vaše vlády – a vina padne na vás!

Poté se začala zabývat nikoliv obavami obsaženými v dokumentu, ale okamžitě se pokusila delegitimizovat ty, kteří jej podepsali.

„Je to jako z nejstarší příručky extremistů: polarizace společnosti a podkopávání důvěry v demokracii falešnými tvrzeními o vměšování do voleb a pokusy přepsat historii toho, jak Evropa úspěšně překonala globální pandemii,“ nechala se slyšet von der Leyenová.

„Máme na výběr: můžeme následovat pana Pipereu v jeho světě spiknutí a údajných zlověstných komplotů ze strany toho, co on nazývá „Bruselem“, nebo můžeme jasně ukázat, co to je: další hrubý pokus vrazit klín mezi naše instituce, mezi proevropské a prodemokratické síly tohoto Parlamentu. A to nemůžeme nikdy dopustit.“

Po této mistrovské lekci v nasvícení aktérů pokračovala šéfka Komise v převyprávění „pravdivého příběhu“ pandemie. Od prvních záběrů „vojenských náklaďáků plných mrtvých těl, které v noci projížděly Bergamem“, až po velkolepé politické a vědecké úspěchy, které podle ní vedly k „život zachraňujícím vakcínám“ a „digitálním certifikátům“, které pandemii ukončily.

„Toto je Evropa solidarity, kterou miluji a kterou extremisté nenávidí!“ prohlásila von der Leyenová. „A to je skutečný příběh pandemie. Všichni bychom na něj měli být hrdí a nikdy bychom neměli dovolit extremistům přepisovat historii.“

Napětí v sále narůstalo od začátku a v tomto okamžiku se z pravé strany sálu ozvalo hlasité „bučení“ a výkřiky „Lháři!“, které byly pro šéfku Komise příliš silné na to, aby mohla pokračovat, a předsedajícímu trvalo dobrou minutu, než se podařilo uklidnit rozvášněný dav.

Drobná mezihra však přesto zanechala na von der Leyenové, která si pravděpodobně nikdy nedokázala představit, že by se ocitla v takové pozici, své následky a veškeré její předchozí samolibé sebevědomí jako by se v mžiku vypařilo.

Pokud jde o konkrétní obvinění z „Pfizergate“, zmínila se pouze o tom, že „samozřejmě“ byla v kontaktu se „špičkovými“ společnostmi, ale nic nebylo dohodnuto tajně a narážka na to, že smlouvy jsou nevýhodné, je „prostě zlá“.

Ani slůvkem však nezmínila rozsudek Soudního dvora EU. Pokud je von der Leyenová zastánkyní transparentnosti, jak o sobě tvrdí, proč tedy odmítá zveřejnit textové zprávy i poté, co jí to nařídil nejvyšší evropský soud?

Na závěr pak přednesla nejdůležitější část svého projevu: provolání proti domnělým nepřátelům Evropy:

Vstoupili jsme do éry boje mezi demokracií a neliberalismem… podporovaným loutkovodiči v Rusku i jinde.

Její řešení, jak zachránit Evropu před tímto „hnutím živeným konspirací, od antivaxerů po putinovské apologety“, je jednoduché: nadále se soustředit na to, co Evropané chtějí nejvíce, a to je obrana „evropských hodnot“, uvedla von der Leyenová.

Jinými slovy, připravte se na další a další utužení moci v boji proti „extremismu“ ve jménu demokracie.

„Uršulínská koalice“ již neexistuje

Projev byl oceněn rozpačitým potleskem vestoje ze strany vlastní skupiny EPP, ale její poslanci se rychle posadili, když si uvědomili, že jsou jediní, kdo tak činí. Tento okamžik také vynesl na povrch nejhlubší zášť mezi stranami středolevé „uršulínské koalice“, které byly připraveny se v následné debatě navzájem roztrhat.

„Pane Weber, dovolte mi, abych se vyjádřila jasně, tento návrh je přímým důsledkem selhání vaší naprosto chybné strategie,“ obrátila se na předsedu EPP předsedkyně socialistické S&D Iratxe García a obvinila ho, že se v posledním roce spojil s „krajně pravicovou“ ECR a někdy i PfE, přestože tzv. pravý střed stále hlasuje ve více než 90 % případů s levicí.

„Jak můžete bránit EU, když se spojujete s těmi, kdo popírají změnu klimatu, útočí na Agendu 2030, pohrdají vědou, umlčují ženy, hájí nacismus nebo se spojují s Putinem a Netanjahuem, aby demontovali mezinárodní právo a zničili Ukrajinu a Gazu?“ pokračovala García, aniž by se nadechla.

Pak se obrátila na šéfku Komise. „A vy, paní von der Leyenová, neodvracejte zrak!“ García téměř křičela, když obvinila předsedkyni ze zaujatosti v otázce legislativy o zeleném mytí, kterou nedávno pod tlakem EPP stáhla. „Pokud opět zradíte své slovo, vězte, že sociální demokraté se postaví do čela odporu.“

Ostré nálady proti EPP sdílely i další levicové skupiny, například liberální Renew a Zelení, které obě varovaly von der Leyenovou, že si musí „vybrat“, s kým bude spolupracovat: se zrádnou EPP, která se v otázkách migrace a klimatu občas zaprodává krajní pravici, nebo s levicí, která jako jediná ještě reprezentuje demokracii.

Konzervativní strany si zase zřejmě většinou užívaly krach na straně hlavního proudu, i když jejich projevy byly podobně vážné, i když méně dramatické.

„Evropa si zaslouží něco lepšího než mlčení, neprůhledné operace a byrokratické autoritářství,“ prohlásil Fabrice Leggeri z Patriotů (PfE), bývalý ředitel Frontexu, který uvedl, že jeho skupina bude hlasovat pro nikoli z opozice, ale jako „akt odpovědnosti“.

„Naše Evropa je Evropou svobod: Evropou, která respektuje identitu, suverenitu a demokratickou volbu; Evropou, která chrání, buduje a naslouchá, nikoliv Evropou, která vnucuje,“ řekl Leggeri. „Lidé nepotřebují všemocnou Komisi; potřebují Evropu, se kterou se mohou ztotožnit.“

Zdálo se, že s otázkou vyslovení nedůvěry se potýkala pouze ECR, jejíž spolupředseda Nicola Procaccini se na začátku téměř omluvil za svého kolegu Piperea, že je autorem návrhu. Rychle vysvětlil, že dvě třetiny ECR to považují za „chybu“, která jen zatlačí EPP zpět do tradičního spojenectví s levicí kvůli pouhým „patnácti minutám slávy“.

Je sice pravda, že EPP bude muset od nynějška postupovat opatrněji, chce-li zůstat flexibilní, ale debata alespoň dokonale ilustrovala nesnášenlivost levice: cokoli, co není plně v souladu s její politickou linií, je krajně pravicový extremismus. Ne že by se EPP ukázala jako spolehlivý spojenec i pro konzervativce; jejích několik kroků směrem k pravici v poslední době bylo motivováno pouze potřebou udržet se u moci uprostřed měnících se očekávání voličů, bez skutečné touhy vyřešit migrační nebo energetickou krizi.

A co je nejdůležitější, debata odhalila, jak křehká „uršulínská koalice“ ve skutečnosti je, a naznačila, že se možná blíží konec jejich samozvaného monopolu na definování „demokracie“.

Jejich hašteření by pravděpodobně trvalo hodiny, kdyby se jednalo o skutečnou, otevřenou debatu, ale účast byla omezena na jednoho řečníka z každé politické skupiny, což je v rozporu s vnitřními pravidly Parlamentu. Zákonodárkyně AfD Christine Andersonová na to dokonce upozornila ještě před začátkem rozpravy a tvrdila, že je výsměchem demokracii, když ani signatáři návrhu nesmějí diskutovat na půdě parlamentu, ale předsedkyně EP Roberta Metsola na tuto kritiku ani neodpověděla.

Důvodem omezení rozpravy je samozřejmě snaha co nejvíce ušetřit von der Leyenovou možného ponížení.

Třešničkou na dortu byl závěr, kdy se Metsola podívala směrem k von der Leyenové, zda ta se nechce vrátit k pultíku, aby reagovala na projevy, jak bývá zvykem. Ale šéfka jen mlčky zavrtěla hlavou a tím „debata“ skončila.

Nyní budeme čekat nejspíš další dva roky na rozhodnutí Soudního dvora EU o jejím odvolání, abychom se dočkali nějakých odpovědí a uzavření případu Pfizergate.

Konzervativní noviny

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2026:
*****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Jan Tománek 2000,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, František Burda 50,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, ing. Vojtěch Vorel 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 9 170,00 Kč

Vybráno 20.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Proč tam leze? - 12.4.2026
• Kabaret NATO - 12.4.2026
• Jak zabránit tomu, aby byl Ústavní soud používán jako „třetí komora parlamentu“? - 12.4.2026

(14 votes, average: 4,86 out of 5)

Loading...