9.1.2024
Kategorie: Politika

Vysněný ráj?

Sdílejte článek:

JINDŘICH KULHAVÝ

Schodek rozpočtu mág s čísly, tedy ministr financí pětikoaliční vlády, proslulý opavský defraudant a zároveň elektrikář Stanjura, to vše v jednom, údajně trefil. Sice nikdo neví, jak to mohl tak rychle spočítat, výsledky státního hospodaření jsou většinou znát až mnohem později, navíc už se ozývají ti, kterým bylo něco nad limit něco z výplat či dotací kráceno nebo přehozeno na další rok, ale komu by se chtělo přiznávat, že to zase nevyšlo. A čert ví, o kolik desítek miliard. To i přes inflaci, machinace kolem divident ČEZu a další veletoče. Celá ekonomická situace českého obyvatelstva určitě nebude tak dobrá, jak nám vláda tvrdí. A to přichází navyšování daní, poplatků a energií, tedy životních nákladů.

Z výše uvedeného vyplývá, že život v České republice nebude žádný med. Plno lidí už přemýšlelo o tom, nestálo li by za to přemístit se jinam. Někteří to už dokonce udělali, především ti, které živí práce přes internet. Itálie, Španělsko či Řecko jsou pro většinu Čechů spíše dovolenkovými destinacemi, ale jak se zdá, dá se tam i trvale žít. Taková Kalábrie na jihu Itálie nabízí levnější žití než u nás, navíc v mnohem příjemnějším prostředí. Odvážnější spoluobčané se vydávají ještě dále, například na honduraský ostrov Roatán, kde vznikla česká vesnička s osadníky nabízejícím mimo jiné turistům ubytování v Karibiku. Tato oblast však láká i jinde, například na Kubě či v Dominikánské republice, v níž se ve velkém staví apartmány nabízené k stálému užívání. Možností odchodu z českého marastu je tak poměrně dost.

Otázkou zůstává, co byste si představovali, jako ideální místo pro trávení svého života. Zůstat v Evropské unii se nám jeví být kontraproduktivní. Green Deal likviduje všechny členské země, byť tu naší asi díky kšeftům s elektřinou nejvíce. Nápady europoslanců a nikým z nás nevolené Evropské komise hraničící s idiotismem zasahují negativně do našich životů. Zůstat tedy v Evropě plné přechytralých liberálů snažících se z obyvatel kontinentu daněmi a vysokými cenami čehokoliv včetně nájmů či energií, také emisními povolenkami sedřít kůži. Existuje tu extrémní množství omezení, na druhou stranu se už změnily bezpečnostní podmínky, tedy jedna z ,,výhod“ Evropy. Jak by tehdy mohl vypadat vysněný ráj?

Každý z nás má jiné představy. My v redakci jsme se shodli na následujícím. Vybíráme tedy pár priorit. Na místě, na kterém bychom chtěli žít, by mělo být teplo. Nemusí to být tropy, ale 30°C je snesitelných. Blízkost hor na pár dnů lyžování v studenějším období by nevadilo, to by ale bylo možná až moc ideální, takže to nechme v oblasti ideálního stavu, kterého nelze jen tak dosáhnout. Jenže právě hory nabízí ideální terény a trasy pro milovníky motorismu. Takže blízké kopce jsou žádoucí i bez sněhu. Když už jsme u silnic v ráji, pak prosíme pěkně bez nesmyslných omezování rychlosti, radarů a nenasytných dopravních policistů. A pokud možno s palivem za rozumnou cenu.

Ekonomika v místě vysněného pobytu nemusí být nijak extrémně dokonalá, především daně, musí li nějaké být, by tedy byly jednoduché, nevysoké a využívané nikoliv k obohacování se místních politiků. Ostatně právě politika pohybující se na úrovni nízkých daní by rozhodně nebyla na škodu, ideální by byla maximálně rada starších. Pokud jde o klima a přírodu, vyhovovalo by obojí přesně takové, jako je v té Kalábrii, jen to moře, případně jezero by mohly být celoročně vhodné ke koupání. A bez nebezpečné a otravné havěti. Což platí i pro souš. Nesmíme zapomenout média, jejichž absence by nevadila. A když na to přijde, dokonalý stav by byl, pokud by se k nim přidal internet. V podstatě by to znamenalo návrat k normálnímu životu. A kdyby na daném místě nefungovaly ani vydřidušské banky se svými kartami, ke spokojenosti by chybělo málo.

Samozřejmě jsme si zvyknuli na určitý luxus, bez kterého se však dá žít. Obchody na každém rohu, lékárny využívané při každé rýmě, donášky do bytu, atd…. Jenže není pro nás podstatnější pohoda, klid, příjemní sousedé nebydlící hned za plotem? Zdravé potraviny, sluníčko bez imbecilních teoriích o klimatické katastrofě a politických taškařic? Bohužel, takových míst už je minimum, existují li vůbec. Navíc vztah k rodné hroudě patří mezi základní atributy porovnávané před rozhodnutím jít někam jinam. A tak většina z nás trpí tady. Máme tu domovy, přátele, českou korunu a plno dalšího, co nás tu drží. Mimochodem také naději, že se se tu vše v dobré obrátí. Nechceme li tedy hledat pomyslný ráj mimo Českou republiku, je na čase zvrátit vývoj tady a všechny ty Fialy, Babiše, Stanjury, Piráty a ekipu neschopných a namyšlených političek poslat do propadliště dějin. A zkusit zapracovat na tom, abychom to měli co nejlepší tady. Počasí tu asi neoteplíme, i když se o to mnozí, každý svým způsobem, za každou cenu snaží. I v mnohém dalším bude těžké dosáhnout změn, ale když se o to nepokusíme, udělají nám liberálové z adepta na ráj pořádné peklo. Zatím se jim to daří. Třeba i předkládáním falešných výsledků hospodaření.

Jindřich Kulhavý

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
13 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)