1.9.2020
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Výlet na Formosu v globálních souvislostech

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilJak už všichni víme, poctil náš pan předseda Senátu, Miloš Vystrčil svou návštěvou ostrov Taiwan, dříve nazývaný Illa Formosa. Přistál tam s letadlem plným sluníčkářů, jimž vévodí Pirát Hřib, provázen po celou cestu frenetickým potleskem a jásáním Pražské kavárny…

Ale povznesme se nad jásot pokrokových médií naší kotlinky, jak že jsme to té Číně nandali, a podívejme se na jeho cestu z vyššího levelu. Začněme tím, co se děje u sousedů i v širším okolí. U opravdu velkých hráčů.

Téměř současně s páně Vystrčilovou misí na Taiwan totiž probíhala ve vybraných, velkých zemích Západní Evropy manifestační, okružní cesta Wang Yi, čínského ministra zahraničí. O které se naše ČT prakticky nezmínila. Jeho týdenní evropské turné zahrnovalo Itálii, Nizozemsko, Norsko, Francii a Německo. Ve všech zemích byl přijat vrcholnými politiky a dostalo se mu zacházení, obvyklého pro krále …. a zástupce Číny.  Ano, pravda, konaly se tu nějaké manifestace sorosovských profesionálů, a také Zelení a další levicově-pokrokové party trošku remcaly. Nicméně výsledný dojem ze všeho nejvíc připomínal námluvy.

Podle Bloombergu šlo o „čínský evropský diplomatický blitzkrieg”, během něhož se Wang Yi snažil vylepšit obraz Číny v Evropě a lobboval za těsnější spolupráci, společné projekty, med kolem úst mazal, lákal a sliboval… Podle jednoho nejmenovaného pracovníka Čínské akademie sociálních věd totiž „Strategický význam Evropy pro Peking vzrostl s tím, jak se zhoršují vztahy s USA a Pompeo usiluje o vybudování protičínského bloku zemí”.

Takže – Amerika a Čína se v současnosti přetahují o Evropu a vypadá to, že ve velkých a rozhodujících zemích té Západní se poněkud vlídnějším zrakem dívají na čínskou nabídku. Málo se třeba ví, že takový Emmanuel Macron měl od počátku letošního roku už čtyři dlouhé telefonické hovory se svým protějškem Si Ťin-pchingem. Z té oficiálně hrozné, po všemožných právech dupající  Číny….

A do toho si Miloš Vystrčil z jakéhosi Česka vyrazí na Taiwan! Aniž by se předem zeptal v Berlíně. Jestli třeba nešlápne velkým klukům do báboviček. A nedosti na tom. On tam ještě provokuje a přilévá oleje do ohně! Ve svém taiwanském projevu, mimo jiné, prohlásil: „Věřte, že my v Česku víme velmi dobře, co znamená žít s Velkým bratrem za zády. Velký bratr totiž slabost a chyby neodpouští.”

Číňan, podle očekávání, chytil na první pokus a vystartoval: „Vystrčil bude muset za své krátkozraké chování zaplatit vysokou cenu. Zpochybnit princip jedné Číny znamená udělat ze sebe nepřítele 1,4 miliardy Číňanů.” Tak pravil čínský ministr zahraničí, Wang. Bohužel však ještě v Německu. A uprostřed námluv… Předsedovi zahraničního výboru hostitelské země,  Norbertu Röttgenovi pak skutečně nezbývalo nic jiného, než s nešťastným výrazem ono Wangovo prohlášení formálně zkritizovat: „Skutečnost, že čínský ministr zahraničí během své návštěvy Německa osobně ohrožuje jiný stát EU a poslance, není jen diplomatickou, ale také demokratickou urážkou.”

Jaký je tedy praktický výsledek Vystrčilovy, tolik oslavované, odvážné cesty na Taiwan? Další roztržka mezi ČR a Berlínem. Tedy, jinými slovy, mezi námi a EU. Další pnutí. Další trhlina. Protože na toho, kdo při námluvách zvedne nevěstě sukně a ukáže její křivé nohy, na toho se rozzlobí všichni zúčastnění….

Aby se situace zcela vyjasnila, je třeba dodat ještě jednu důležitou okolnost. Páně Vystrčilova cesta se uskutečňuje krátce po návštěvě amerického ministra zahraničí Mika Pompea ve Středovýchodní Evropě. U nás, jak si jistě vzpomenete, krom lobbingu za Westnghouse, utvrzoval politické spojenectví a hlavně burcoval proti Číně. Čehož si povšimly i zahraniční zdroje. A s tímto poselstvím navštívil, kromě Česka, také ještě Slovinsko, Rakousko a Polsko. Tedy v zásadě takové V4 Plus.

Podívejme se teď pozorně na obě cesty. Wangovu i Pompeovu. Co vám to připomíná? Wang Yi z Číny jel do Itálie, Nizozemska, Norska, Francie a Německa. Do velkých, starých zemí Západu, do jakéhosi jádra EU. Do zemí politickou korektností už zcela zpacifikovaných, většinově pokrokářsko-vítačských a už dávno tvrdě multikulturních. Pompeo pak do zemí nových, rebelských a ještě jakž-takž homogenních. Do států, které pokrokářství a multikulti v zásadě stále vzdorují. Linie zlomu se táhne od Baltu k Černému moři. Co to tu vidíme?

Možná že budoucnost Evropy.

Malá  nápověda: ve které části našeho světadílu je nesrovnatelně více muslimů – v té co navštívil Pompeo, anebo v té, kam zavítal Wang Yi. Ministr zahraničí Číny? Té Číny, která docela nedávno uzavřela strategickou smlouvu o hospodářské a vojenské spolupráci s islamistickým, teokratickým Iránem…

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (32 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...