
Vykukuje strašidlo dalšího blackoutu
MILAN SMUTNÝ
Navzdory řečem politiků vlády a státních úředníků, že několikahodinový výpadek elektřiny 4. července na třetině území ČR způsobila technická závada, příčinou je kombinace nadměrných importů elektřiny z OZE s nepřipraveností české přenosové soustavy.
Bezmála 14 dní po historicky bezprecedentním blackoutu na třetině území Česka v pátek 4. července se už rýsují příčiny, které – jak je obvyklé – výroky vládních politiků a dotčených státních úředníků jen zamlžovaly. Pokud dokonce tyto činitelé nelhali. Oficiální zpráva správce přenosové sítě, státní firmy ČEPS ke kauze uvedla: „Nejdříve nastal výpadek vedení V411 propojujícího rozvodny Výškov a Hradec v Ústeckém kraji, ke kterému došlo krátce před 12. hodinou. Výpadek byl způsoben pádem jednoho ze tří vodičů vedení, příčiny se zjišťují. Pád vodiče na zem způsobil zkrat a odpojení daného vedení od přenosové soustavy. Poté následovaly výpadek šestého bloku tepelné elektrárny Ledvice v Ústeckém kraji, přetížení vedení V208 mezi rozvodnami Milín a Čechy Střed ve Středočeském kraji a odpojení vedení V401 v rozvodně Krasíkov v Pardubickém kraji. V důsledku toho zůstalo bez napětí 9 rozvoden přenosové soustavy, konkrétně Výškov a Chotějovice v Ústeckém kraji, Opočínek v Pardubickém kraji, Bezděčín v Libereckém kraji, Týnec a Čechy Střed ve Středočeském kraji, Neznášov v Královéhradeckém kraji a Malešice a Chodov na území Prahy.“
Nyní ale máme k dispozici dva zásadní materiály. Jednak z pera energetického publicisty Petra Duška (viz zdroje článku), jednak mimořádně zajímavé interview, které s nestorem české energetiky a profesorem ČVUT Františkem Hrdličkou 17. července ve svém 27. čísle otiskl týdeník Echo.
Mimořádně zajímavá je Duškova informace, že inkriminované vedení velmi vysokého napětí V411, které přenáší elektřinu z Německa a jehož pád se stal počátkem červencového kolapsu třetiny české elektrárenské soustavy, se nedaleko Kadaně přetrhlo také docela nedávno, loni večer 29. listopadu. O této poruše se kromě expertů z ČEPS a ČEZ se vlastně nikdo nedozvěděl, protože zaúřadovalo energetické pravidlo N-1: Pro poruchu, revizi nebo údržbu v sítích vysoké a nízkého napětí nesmí být omezena doprava elektřiny. Proč inkriminovaný fázový vodič 400 kV V411 ale 4. července v 11:51 hodin zkolaboval a spadl a vyvolalo kaskádu problému s výpadkem elektřiny pro třetinu území republiky v Čechách, to vrtá v hlavě i premiérovi ČR Petru Fialovi, který se dotazoval, jak jeden spadlý drát mohl zapříčinit takový malér.
Ovšem z grafu publikovaném v blogu Petra Duška je na grafu jasně vidět, že energetickou soustavu loni 29. 11. držely opravdu silné a stabilní zdroje: s 5,1 GW uhelné elektrárny a s 3,1 GW jaderné zdroje. Ze solárů samozřejmě v listopadový večer nepocházelo zhola nic a z větru 51 MW. Místo importu Česko exportovalo do zahraničí výkon bezmála 1 GW.
Naopak letos 4. července ke 12. hodině (což byla přesně doba vzniku i španělského blackoutu z 28. dubna) sice české jaderky jely na 3,1 GW, uhlí na 1,6 GW, ale domácí solární elektrárny dodávaly téměř 1,9 GW. K tomu se do Česka dostal přetlak z německých solárních a také z polských větrných elektráren v souhrnném výkonu 1,6 GW. Ten měl směřovat nejen do Česka, ale přes republiku na Slovensko a dále asi i na Balkán. Přitom před tradičními svátečními dny 5. a 6. 7. už i v pátek zřejmě v Česku klesla spotřeba elektřiny pod očekávání.
Podle profesora Hrdličky v rozhovoru pro týdeník Echo byl nadměrný přetok elektřiny zásadním důvodem, proč inkriminované vedení 400 kV V411 zkolabovalo a spadlo. Zatímco v 7 hodin ráno dodávaly uhelné elektrárny výkon 2,7 GW, před polednem o 1 GW méně, protože dle Hrdličky „jsme u nás konzumovaly ty zahraniční přetoky OZE“. Správce sítě ČEPS podle energetického experta také proto stahoval výrobu v nejmodernější české uhelné elektrárně ČEZ Ledvice. Profesor Hrdlička poukázal na slova mluvčího ČEZ Ladislava Kříže, že z ranního maxima 600 MW se výkon elektrárny „z vnějších vlivů“ snížil před polednem na 300 MW. V době pádu vedení V411 Ledvice dále snižovaly svůj výkon až na 200 MW i jednu minutu po pádu vedení, tedy až pod hranic technického minima. Pád fázového vedení V411 ovšem skokově změnil frekvenci, která v 11:52 hodin vedla k úplnému výpadku tohoto uhelného bloku.
Nicméně i přes výpadek ledvického kotle byl tamní ostrovní režim funkční. V provozu byl i menší ledvický uhelný blok B4 s výkonem mezi 110 a 74 MW. A to až do 11:59 hodin, kdy přišla z přenosové soustavy další havarijní událost, která dokonce zvýšila odchylku frekvence o 3 Hz v elektrárně a o 2,5 Hz na rozvodně. Protože automatické ochranné systémy dovolují kolísání frekvence mezi maximálně 50,2 Hz a minimálně 49,8 Hz, začalo postupné kaskádovité odpojování sítí a devíti ústředen po Čechách (viz mapka v článku Petra Duška) včetně hlavního města Prahy, na což musely reagovat elektrárny omezením či zastavením provozu. Ostrovní systémy se stabilními elektrárnami (voda, uhlí, plyn, jádro) mají v oblasti své působnosti klíčově zajišťovat frekvenci, ovšem mají zásadní problém se stanovením, jakou spotřebu elektřiny mají obsluhovat. Takže přebytek či naopak deficit elektřiny opět aktivoval ochranné prvky po vychýlení frekvence mimo bezpečné rozmezí, kdy v oblastech s přebytkem elektřiny je frekvence vyšší a v regionech s deficitem frekvence klesá.
Graf: systémová odchylka v dodávce elektřiny 4. července 2025
Foto: ČEPS
Systémová odchylka v dodávce elektřiny 4. 7. 2025
Zdroj: ČEPS, a.s.
Systémová odchylka v dodávce elektřiny dne 4. července v 11.51 hod. spadla na mínus 580 MW, o tři minuty později dokonce na mínus 852 MW. Pak se trend otočil, když v 11.59 hodin to bylo stále ještě mínus 522 MW a ve 12:00 velmi prudce na plus 1039 MW. Ve 12:28 kulminovala odchylka dodávky na plus 1510 MW. To mělo za následek prudké rozkolísání frekvence s aktivací ochranných prvků a vypínáním rozsáhlých oblasti distribuce a následně samozřejmě i výroby elektřiny. Přitom dle Odkaz normálně odchylka kolísá mezi maximálně 250 MW plus a mínus.
Michal Macenauer, ředitel strategie EGU Brno, což je tuzemská přední poradenská firma v energetice, na téma českého blackoutu reagoval mj. v interview pro portál Novinky, když uvedl, že se „pravděpodobnost výpadku dala snížit, kdyby v soustavě bylo více regulujících zdrojů“. Jak dále konstatoval, „samotné toky z nebo do Německa tuto havárii nezpůsobily. Ale to, že k nám teče elektřina ze zahraničí, především levná z obnovitelných zdrojů, a vytlačuje tak z provozu regulující zdroje rozprostřené po území ČR, už bezpečnost ovlivňuje a snižuje,“ prohlásil Macenauer a dodal: „Nejde o palivo, uhlí může být nahrazeno plynem nebo jádrem. Jde o soustavu bez velkých regulujících zdrojů a tam – viděli jsme to i ve Španělsku – je odpověď jednoznačná: soustava na tom bude mnohem hůře. Výpadky mohou být systémovější, rozsáhlejší a častější. Opatření proti tomu existují, ale elektřinu z obnovitelných zdrojů dále zdražují. Přiznat, že integrační náklady obnovitelných zdrojů jsou násobkem těch instalačních, je dnes politicky a mediálně sebevraždou, kterou právě páchám.“ Ředitel Macenauer pak doplnil další výbušnou informaci: systémové náklady spojené s tzv. obnovitelnými zdroji mohou zdražit současnou cenu kWh elektřiny až o 250 %.
Obnovitelné zdroje, které mají v politice Evropské unie dokonce absolutní přednost před ostatními zdroji elektřiny nemluvě o stigmatizovaném uhlí, jsou v důsledku obřího nárůstu jejich kapacity stále větším problémem. Jejich výroba podmíněna ročním obdobím a povětrnostními podmínkami (a samozřejmě slunečním svitem pro soláry) je občasná, složitě predikovatelná a nespolehlivá. Je spojena na jedné straně s obrovskou letní nadprodukcí ze solárních elektráren doplněná rostoucím počtem větrných zdrojů a na straně druhé s obrovskými deficity v době temného bezvětří a samozřejmě i v zimě.
V našich zeměpisných podmínkách je efektivní časové využití solárních zdrojů asi jen 1000 hodin v roce, u větrných elektráren zhruba dvojnásobek. Ten tzv. zbytek musí zajišťovat „záložní“ zdroje, dnes v Česku z uhlí (podíl na celoroční bilanci výroby asi 40 %) a jádra (37 %), do budoucna má přechodně uhlí zajistit výroba energie ze zemního plynu, po roce 2035 pak ze zeleného vodíku či biomasy. Zelená ideologie tak vypracovala i pro Česko projekt dvojí, duální či paralelní energetiky, kdy její obě větve jsou neživotaschopné a musí dostávat dotace. Soláry a větrníky, protože jsou neefektivní, a „záložní“ stabilní zdroje, protože jsou uměle brzděny ve výrobě a tuto neefektivitu dotačně nahrazují tzv. kapacitní platby. Česko je ovšem na rozdíl třeba od Německa a Polska pro uhlí ani plyn dojednány v Bruselu dosud nemá.
Přesto chceme mít v roce 2030 dle národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) v ČR ve fotovoltaice instalovanou kapacitu 10,1 GW (nyní asi 4,5 GW) a ve větrných elektrárnách 1,5 GW (dosud 0,37 GW), tedy zvýšit podíl OZE ze současných 17 % na 30 %. To je dle řady energetických expertů hranice, kde začnou růst problémy s nestabilitou soustavy. Výstavba dalších solárů ovšem se již hlavně u bohatě dotovaných domácích instalací spojených se schopností majetných Čechů kofinancovat domácí elektrárnu vlastní částkou kolem 250 000 korun vyčerpala a velké průmyslové instalace mají problémy s financováním. Větrníky mají zásadní problémy s povolovacím řízením. I když byl nedávno schválen zákon o „akceleračních zónách“, jež mají zlomit odpor obecních zastupitelstvech, tak velká kapacita OZE pro rok 2030 není reálná. Zato hrozba ekonomického zániku uhelných elektráren a tepláren do dvou až tři let vinou drahých emisních povolenek je více než realistická. Jak velký to bude problém, stačí vyvodit z faktu, že např. v listopadu 2024 se uhelné elektrárny dle ERÚ podílely na výrobě elektřiny (netto) z 48,8 %, kdežto instalovaná kapacita solárních zdrojů velkých jako JE Temelín z mizerných 1,9 %.
K tomu všemu dokázal i bezprecedentní blackout v Česku zřejmě i s miliardovými škodami pro průmysl a podnikatele, že kvůli občasným zdrojům energie se musí zásadně zvýšit investice do úložišť energie hlavně v podobě drahých baterií a do přenosových a distribučních sítí a jejich zprávy. Jen do roku 2030 to má být v sítích na 400 miliard korun. A samozřejmě tyto náklady se dříve či později promítnou do cen elektřiny, jak to tvrdě konstatoval Michal Macenauer z EGU Brno.
Ovšem jsme také sousedy Německa, které už má v solárních a větrných zdrojích nainvestováno kapacitu 180 GW a do roku 2030 to má být téměř dvojnásobek. Protože samo Německo i v zimní pracovní dny má maximální zátěž ve výši 75 GW spotřeby elektřiny, je jasné, že nižší letní spotřeba a vyšší výroba z OZE bude spojena s obrovskou nadprodukcí. Objektivně Němci budou stále více tlačit elektřinu svým sousedům včetně Česka. A to i za zápornou cenu, což obchodnickým štikám v Česku určitě vyhovuje. A podle některých zpráv se zdá, že čtyři přehradní transformátory, které přes odpor Německa nechal právě na lince z Německa za miliardy korun postavit tehdejší premiér Mirek Topolánek, aby zabránil možnému kolapsu české soustavy přetoky německé elektřiny, nejsou plně funkční.
Problém ze 4. července tak v kombinaci s pomalými a drahými investicemi do české přenosové soustavy a nejasnými perspektivami budování plynových elektráren náhradou za uhlí hrozí eskalovat. V zimě pak bude zavřením uhlí hrozit deficit až 5 GW, na což by musel ČEPS reagovat odstavením řady průmyslových podniků, aby nedostatkem elektřiny rovněž předešel kolapsu sítě.
Pro člověka vzdáleného chápaní této energetické problematiky si autor dovolí následující příměr. Němci po Česku chtějí, aby jim umožnilo vjezd na své dálnice, a to s u nás jinak nepovolenými 50tunovými nákladními vozy (obrovské přetoky elektřiny), z nichž nějaké zboží (levná elektřina) zůstane v Česku a zbytek poputuje dál na východ. Přitom těžké trucky samozřejmě nebudou platit mýtné (přenosové poplatky se za tento přenos silové elektřiny neplatí). Pokud německé náklaďáky poničí nosnost českých mostů a povrch dálnic (rozuměj přenosové sítě), musí renovace a posílení zaplatit Česko, respektive občané (hlavně v cenách elektřiny). Tak vypadá zřejmě potřebná solidarita chudého Česka s bohatým Německem za souhlasného pokyvování Bruselu, že české silnější propojování sítí také s Německem je tou správnou cestou.
Jestli se z kolapsu elektrické soustavy z 4. července ovšem rychle nepoučíme, za humny a hranicemi bude na nás z drátů vykukovat strašidlo dalšího blackoutu, který by ovšem sotva byl omezen jen řádem hodin. Připomeňme si, že škody z totálního blackout daleko méně průmyslového Španělska za necelý jeden den z 28. na 29. duben dosáhly v přepočtu 100 miliard korun. A také blackout zavinil několik mrtvých Španělů.
Zdroje:
Tištěná verze 27. čísla týdeníku Echo ze 17. července
- Hodně štěstí, Victore! - 12.4.2026
- Zkouška Magyarem - 12.4.2026
- Udělování cen Anděl se zvrhlo. Umělci začali nadávat na vládu - 12.4.2026



„strašidlo dalšího blackoutu“
Jediné strašidlo, kterého se dnešní vláda a elita bojí je to komunistické. Blackoutem vydědíte jen pár obyčejných lidí.
Velmi dobrý článek, ostatně jako vždy od pana Smutného. Myslím, že se v problematice energetiky slušně orientuje.
Příčiny blackoutu jsou zřejmé, energetici měli vyřazené z provozu čtyři spešl transformátory, které zabraňují přetokům z Německa (jeden je mimo provoz a tři prostě odstavili), dále dispečink nevypíná a to zásadně na dálku velké FVE elektrárny a to je průšvih. Údajně je to.na zásah EU a tak je nevypínají. Tyto OZE FVE nejdou jinak regulovat na rozdil oproti klasickým zdrojům.
Takže FVE a vůbec OZE ano, ale jen jako doplněk el. soustavy! Jejich podíl na instalovaném výkonu soustavy by neměl přesáhnout 40%.
Ještě bych se ale zastal malých FVE používaných nejčastěji u domů občanů. Ty mají na rozdil od velkých FVE vlastní baterii a tak ve výsledku dokonce stabilizují el. soustavu (reagují na výkyvy zátěže u odběrného místa a baterie pomáhá stabilizovat odběr) samozřejmě záleží na nastavení, ale navíc, jdou po přírodním vedení na dálku od dispečinku pomocí systému HDO vypínat!
Takže neútočme na tyto zdroje, jsou O.K. z hlediska spolupráce s velkou energetikou!
To jen pro doplnění dobrého článku.
Tak už konečně lezou ven opravdu důležité informace. Jen drobná připomínka k výroku pana Macenauera: „Přiznat, že integrační náklady obnovitelných zdrojů jsou násobkem těch instalačních, je dnes politicky a mediálně sebevraždou, kterou právě páchám.“ Hezké, ale tohle měli říkat už před dvaceti lety, kdy to celé začalo.
Ještě poznámka „to Maximus“: Máte trochu idealistické představy o příspěvku solárů (a baterií) k regulaci. Podstatné je to, co uvádí autor. OZE vytlačují z provozu klasické zdroje, které jediné jsou schopny skutečně účinné regulace (viz uvedené snižování výkonu Ledvic při „blackoutu“).
Dost rozšířený omyl, že malé/domácí občasné zdroje energie spolupracují s velkou energetikou.
Ve skutečnosti na ní parazitují a zatím se to nějak pytlíkuje (z propagandistických důvodů) aby to ještě vyšlo.
Odstavení každého stabilního zdroje, předvídatelně regulovatelného, přibližuje okamžik kdy síť přestane existovat ve smyslu spolehlivého dodavatele energie.
I když připustíme, že i potom by se to nějak dalo na hraně technických možností provozovat, přijde to tak draho a složitě, že to krachne ekonomicky.
Ale tupé ojrostádo si to musí vyzkoušet, protože se není schopno naučit ani základy fyziky.
Operátoři si zrovna labužili v kastrůlku s buřtgulášem v kuchyňce a na budíky ve velínu se vyprdli,
takže až to vypuklo,
tak běhali po velínu jak mravenci, kteří ztratili stopu.
Logické myšlení se rázem vytratilo a výsledek dostavil se.
Pár poznámek k frekvenci. Přesná frekvence je vedle napětí základní parametr energetické soustavy. Umožňuje synchronizaci všech elektráren a také jejich řízení – bez jejího dodržení síť zkolabuje. Normálně když vzroste odběr, tak se alternátory v elektrárně zpomalí, frekvence trochu klesne, což se vyhodnotí jako nutnost zvýšit výkon turbín (přidat páru). Při snížení odběru je to opačně. Problém je, že OZE vyrábějí stejnosměrný proud a na střídavý ho mění elektronické střídače, které jsou synchronizované se sítí, aby se do ní mohly připojit. Na změny frekvence pravděpodobně vůbec nereagují, prostě se jí jenom slepě drží. Nemohou tedy vyrovnávat výkyvy ve spotřebě, i kdyby se daly regulovat směrem nahoru. Jakmile roste podíl OZE, tak klesá schopnost sítě se regulovat – klesá stabilita a roste riziko rozpadu (blackoutu). OZE je parazitní odvětví, které neškodí jenom v malém množství.
No a k tomu našemu blackoutu. Četl jsem, že z cizích OZE tekl tím vodičem ono poledne dojnásobný proud, než na co je dimenzovaný. To už je dost za čárou. Stačí pak trochu hůř dotažený spoj a horké počasí, aby se rozžhavil a kabel se přetrhnul. Ani to by ale nezpůsobilo blackout, jak autor poukazuje na případu z podzimu. Blackout byl způsobený tím, že už před poruchou byl snížen výkon stabilních zdrojů i na východě republiky. Po poruše tím pádem na východ od poruchy byl skokový nedostatek výkonu a síť zkolabovala.
konečně informace, které pomalu 3 týdny byly tajeny, nyní je už věc naprosto evidentní, kriminální mafie způsobila záměrně škody za miliardy a ještě se postiženým pitomcům chechtá
co se technických opatření týče, tak z textu pana Smutného plyne potřeba regulovat nepředvídatelné velké výkony OZE v řádu sekund, což je ovšem pak pravil Macenauer těžko tedy nesmírně draho řešitelné , úplně vidím ty regulační prvky v řádu gigawatt jak reagují v čase sekund 🤣 – tohle budou nikoli o 250% ale 10 000% dražší hračky, tak do toho, předpokládám, že dodavatelé technologií zisky půjdou do party OZE frikulínů tak jako tak , podle „čím víc tím víc“
dovětek:
tak hlavně aby byla ta bájná uhlíková stopa těch regulačních „supersystému“ zápornáááá 🤣🤣
č u r á c i všech zemí spojte se a ANO bude vám líp ! buhehe
Vajo a Mikelo
Nic ve zlém, ale zřejmě dle toho co píšete problematice elektroenergetiky do hloubky nerozumíte.
Nepochopili jste to, co jsem uvedl, malé FVE s akumulaci el.energie jsou O.K. a dokonce ve velkém množství při regulací jejich výkonu pomoci HDO od dispečinku přispívají ke stabilitě soustavy. V podstatě by šlo malé FVE s bateriemi nastavit zejména v kritickém letním období, aby nabíjely baterie v době, kdy je to výhodné pro soustavu. A jdou tam dělat jiná kouzla. Malá FVE může být provozována bez „přetoků“ a ze sítě toho odběrné místo moc neodebírá, jen tzv. technické přetoky. V případě náhlých náběhu zatížení v odběrném místě, naopak tyto nárazy baterie kompenzuje, či tlumí. To velké FVE samozřejmě bez baterií neumí….
Jediný kdo tady zřejmě něco o tom ví, je pan pod nickem cocoqg.
Tak solární baroni musí profitovat s defraudanty protože podmázli s lobysty komorníky konírem a žvaníren výpalného.
https://www.slovnik-cizich-slov.net/racketeering-raketyring/
Vážený Maxime, bez urážky, regulaci celostátní (dnes už mezinárodní) soustavy (zejména primární regulaci) nerozumíte. HDO funguje na základě plánovaného nastavení nebo povelem dispečera. Dnes jsou domovní soláry ovládány spíš pomocí „chytrých“ elektroměrů, případně dálkového ovládání. Ale tato regulace je pro regulaci frekvence nepoužitelná jednak pro „neurčitou“ velikost, zejména pak pro svou pomalost. Ale hlavně. Jak je vidět z posledního průseru, dispečeři VĚDĚLI, že se jim sem hrne nebezpečné množství energie z „OZE“, a přesto snižovali výkon klasického bloku, a to tak, až se jim ho podařilo vyhodit. Prostě „OZE“ se vypínat nesmí!
Nemám nic proti solárům jako takovým. Sám jsem si jeden postavil, včetně baterky (a elektrocentrály). Ale jen proto, že na zahradě nemám jiný zdroj energie. Jinak je to ekonomický nesmysl (samozřejmě, pokud vám nevadí, že tím okradete spoluobčany na „dotacích“, pak se vám to asi vyplatí). V ostrovním provozu případně v nějakých komunitních systémech se můžou „OZE“ podílet na regulaci (když vám nevadí podstatně nižší dostupnost a spolehlivost). Ale pro propojené rozsáhlé, natož mezinárodní systémy jsou „OZE“ jednoznačně škodlivé.
Pokud chcete něco vědět o regulaci takové soustavy, podívejte se třeba sem: https://www.powerwiki.cz/attach/PPE/PPE_pr06_fUreg.pdf
Tohle solárem nedáte ani kdybyste se postavil na hlavu.
Vajo
Trochu tomu rozumím vy odborníku. Nejen, že mám kvalifikaci ing. z oboru elektro (FEL), a moje specializace byla Výroba a rozvod el.energie u prof. Matěny a spol., ale pracoval jsem na elektrárně a dost toho o provozu el. soustavy vím….o provozu a regulaci atd.
Dost se v tom plácáte a mícháte páté přes deváté. Např. kolem HDO a chytrých elektroměrech. Nepsal jsem nic o regulaci frekvence zdrojů pomocí HDO, ale o odstavování pomocí HDO právě malých FVE a tím snížení jejich okamžitých příspěvků výkonové složky soustavy. To dispečink může dělat, stejně jako vypínat ty velké FVE, ale neděje se tak.
Část je pravda co píšete. Např. okradení spoluobčanů dotacemi. To souhlasím. Ale moc toho o FVE do hloubky nevíte. To, že jste si postavil ostrovní FVE z vás machra ještě nedělá.
Nemám čas a zájem se tady s vámi dohadovat, to by bylo na dlouhý rozbor každé věty a každého vašeho tvrzení, píšu to na mobilu a to je voprus.
Mám za to, že jste byl před časem i vy mezi těmi co tady kritizovali tepelná čerpadla a měli nekvalifikované glosy.
Jsem příznivcem techniky a tepelných čerpadel a u FVE malých zdrojů s bateriemi, které mají technický význam a funkční opodstatnění. Zásadně ovšem nesouhlasím s šíleně velkými FVE, na některé jsem bohužel vystavoval i výchozí revize (nejméně 20 ks FVE, např. Uherský Brod 10 MWp aj. v ČR) a měl technické připomínky k projektům. No a ty velké FVE jsou bez baterií, tak velké ani nemáme k dispozici a o tom jsem psal, to měl na mysli, a to je problém pro soustavu, ale nebyl pochopen.
To Maximus
Že jste absolventem FE odbor Výroba, rozvod z vás sice dělá mého kolegu, ale neměl byste v tom dělat hokej. Že jste dělal v elektrárně (já taky) ještě neznamená, že rozumíte dispečerskému řízení (já jsem v tom dělal leta). Můžete být příznivcem nějaké techniky, ale neměl byste opomínat ekonomickou stránku věci. A napsat, že „OZE“ jsou O.K. z hlediska spolupráce s velkou energetikou, může někdo s praxí v energetice velice těžko. Ano, „OZE“ můžou být O.K. v „malé“, decentralizované energetice (pokud neřešíte ekonomiku), ale z pohledu „velké“ energetiky jsou pouze problém. Nejsou schopny dispečinku poskytovat ani podpůrné, natož systémové služby. Naopak kvůli povinnému výkupu vytlačují z provozu zdroje, které tyto funkci plnit mohou.
Vajo
pan „kolega“ Maximus je již poněkud senilní a b) bývalý ods , takže pro něj je vše ok z čeho lze vydojit nějakou kačku bez ohledu na následky
Vajo
Zase si nerozumíme.
OZE a spešl FVE jsou jako výpomoc v energetice pro úsporu paliv fo jisté míry v pořádku, rovněž u malých odběratelů přinášejí značnou úsporu v období dobrého slunečního svitu. Dobře navržená malá FVE a tu např. mám doma, zabezpečuje, že v tomto období prakticky neodebírám el. energii ze sítě ani v noci, vše zařizuje nabitá baterie a vypomáhá i ve dne při nárazovém zvýšení odběru ze sítě, kdy baterie vydatně pomáhá snížit odběr. A dnes např. vynikající panely typu AIKO jsou účinné už při malém osvitu. Moje FVE začíná makat v létě už od 5 do cca 21 hodin večer, což je neskutečné.
Zdůrazňuji, velké FVE bez možnosti ukládat el. energii např. do baterii, je svinstvo. O tom žádná. Malé FVE je pro odběratele jedna z mála možností, jak se bránit těm lumpům, co nám zdražují neskutečně elektřinu.
Jinak o regulaci frekvence a výkonu (činné složky) v soustavě dost vím jak z teorie, tak i z praxe. Hlupáci nebo nevzdělaní lidé v oboru si myslí, že se to dělá změnou velikosti napětí, ale ono to v třífázové soustavě funguje trochu jinak. Změna frekvence v části soustavy a to i jen nepatrná, vyvolává přesun výkonů u zdrojů (elektráren) a zatížení na sebe nabírají alternátory u turbosoustrojí a dějí se tam zajímavé věci, např. dojde k vychýlení tzv. úhlu beta mezi točivým polem statoru a polem točícího se rototu a stroj mění výkon. Ty oboje otáčky jsou synchronní. Samozřejmě vše může jít jen do jisté mezní výchylky, pak se rotor „utrhne“ a je průser.
Rovněž laici netuší, že můžete u alternátoru dodávat do sítě činný výkon a jalový odebírat zvenčí. Prostě v 3f soustavě vše funguje poněkud jinak než si laici myslí. Hlavní dominantní veličinou v soustavě je el. výkon (činný), který je pro stabilitu soustavy relevantní. FVE a myslím ty velké, přináší do soustavy nestabilitu a pokud jejich počet přesáhne 40% instalovaného výkonu soustavy, je stabilita ohrožena. FVE neumí spoustu věcí a např. primární regulaci ani náhodou.
No nic, končím debatu.
Baliku, ty drž hubu, když se dospělí baví.
Maximus
Teď jste jen potvrdil to, co jsem psal před tím já. Jistě, FVE může mít pozitivní význam. Zvlášť pokud chcete být (aspoň trochu) nezávislý na centrální energetice. Je v tom sice háček, že svou nezávislost budujete z peněz ostatních (z dotací), ale tak už to dnes holt chodí.
Ovšem sám jste napsal, že některé domovní FVE umí dokonce minimalizovat přetoky do sítě. Tedy v podstatě minimalizovat svou přirozenou škodlivost pro síť.
Nakonec ještě k tomu HDO. To se nejefektivněji využívalo (a měli jme ho v takové míře snad jediní na světě) v době, kdy na měm visely boilery a zejména akumulačky. V době, kdy se topilo elektřinou. Tam jsme měřili, jaký výkon je pod kterým povelem schován, s velkou přesností. Prostě akumulačky zapnete a máte tam jejich jmenovitý výkon navíc. A používalo se hlavně k vyrovnávání diagramu zatížení. U FVE vůbec netušíte, jaký výkon nějakým povelem vypínáte. V jeden moment tam máte plný výkon, za minutu polovičku. Jasně, v okamžiku, kdy vám hrozí průser kvůli zahraničnímu „nákupu“ 1000 MW, je vám trochu jedno, jestli odhodíte 400 nebo 200 MW. Ale tomuhle nemůžete říkat řízení, to je zoufalství.
Ježiši, to je snad debata o howně.
Já jsem příznivec klasických elektráren, alternátory, turbosoustrojí, transformátory atd. byla moje specialita, jejich přednosti jsou známé a zatím jsou nenahraditelné, zvláště u velkých výkonů.
Nejsem zásadně proti FVE jako vy, jen mám velké výhrady proti těm obrovským lánům panelů FVE, které jsou šílenost a které nejdou regulovat od dispečinku (pouze nárazově vypínat, což prý nedělají) a samozřejmě o spolehlivosti se nemůžeme bavit. Navíc ta vyrobená energie se nedá akumulovat v bateriích jako tomu je u malých FVE. To, že celé je to svinstvo nepopírám, rozhodují o tom lidé, kteří problematice nerozumí a neví jak el. soustava funguje a co jí vadí a co potřebuje ke stabilitě.
U instalované FVE nesmí podle odborníků instalovaný výkon činit 40% výkonu soustavy všech zdrojů a pokud je tato hranice překročena může dojít k nestabilitě. A bude k tomu pak docházet. Určitě se to zase někde v Evropě zase stane.
Jinak malé FVE v řádu pár kW s baterií jsou pro el. soustavu naopak žádoucí, jdou místně i na dálku nastavit do hned několika provozních režimů a hlavně vy v letním období odebíráte ze sítě minimum el. energie. A to i v noci, to zařizuje baterie. Jdou na dálku ty moderní dálkově ovládat třeba zmíněným HDO. Vy jste napsal, že nevíte jaký výkon u FVE vypínáte, ale u klasického případu s HDO, kdy jste blokoval akumulační kamna, bojlery atd. jste to přesně nevěděl přece také. Vy se šťouráte v detailech chlape.
Celé jsem to psal, aby nedocházelo u laiků k nenávisti vůči FVE jako celku, ty malé FVE mají význam a je to jedna z mála cest jak se bránit zlodějům, co vás okrádají za spotřebu elektřiny. Takže se bráníte těm lumpům, sám jsem platil měsíčně 12 tisíc Kč a to mě naštvalo, no a dále tyto malé FVE snižují zátěž el. soustavy. Nyní odebírám zlomek toho co jindy bez FVE a dostanou ti zloději howno. Ještě využiju potok, který mám u parcely a vítr na podzim, kde u nás pěkně fouká. I když vím, že budou zkoušet, aby odběratelé platili za velikost jističe, už to jednou zkusili a neprošlo to. Hajzlové!
To, že kritizujete dotace je O.K., je to zlodějna stejně jako přišli před lety s výkupními cenami za kWh z FVE kolem 13,-Kč za kWh a platili jsme to všichni. To byla tehdy neskutečná zlodějna a trvá to v jiné variantě. Od začátku století po roce 2000, kdy s tím začali bláznit na popud EU socani za přispění ODS (ti se toho chytli jako howno košile) se do fotovoltaiky nacpaly prachy, za které bychom měli dnes funkční tři JE Temelín!
Jinak celá anabáze s FVE (ty lány panelů) má i pozitivní přínosy, např. že budeme vědět jakou cestou v budoucnosti nejít……ale za to poznání velmi draze zaplatíme. To je podobné jako u válek, řečeno příměrem: ty zase přispívají k technickému a vědeckému rozvoji. Ale za jakou cenu!
Výše bylo snad vámi popsáno, že FVE neumí to co klasické točivé stroje (turbosoustrojí) a vlastně parazitují na celé soustavě tvořené hlavně klasickými alternátory, tady velký souhlas, veledůležitou primární regulaci frekvence a tudíž zamezení přesunu velkých výkonů v soustavě umí jen klasické alternátory, naopak velké FVE ihned chcípnou!
Maximus
Co se týče techniky, snad jsme se konečně shodli. Co se týče ekonomiky, je to každého věc, pokud si to hradí ZA SVÉ. Ovšem jak říká pan Macenauer z EGÚ, nejde jen o náklady instalační, ale hlavně integrační. Až si každý provozovatel elektrárny připojené do sítě bude sjednávat diagram a platit za odchylku, tak tomu i zatleskám.
Maximus vždy nekriticky vychvaluje a obhajuje to co si koupil.
Sranda nastane až i jemu někdo začne na dálku regulovat jeho barák. K ničemu jinému totiž grýndýl, včetně nekritického prosazování fotovoltaiky nepovede.
Ve své namyšlenosti z diplomu z nějaké upadající školy úplně zapomíná na fakt, že elektrická síť ke svému spolehlivému chodu žádné fotovoltaiky nepotřebuje, zatímco malé fotovoltaiky bez parazitování na síti fungují po většinu roku v naší zeměpisné šířce dost mizerně, t.j. se skutečnou výrobou do 15% oproti instalovanému výkonu. To je ekonomika jak za parních strojů.
Co je velká sranda, je to, že Maximus je jeden z těch, co si vydělává na svou nezávislost na zlodějských prodavačích předražené energie prací právě pro tyto zloděje. A pak poučuje ostatní, že si mají předražené a ekonomicky neefektivní výstřelky grýndýlovské techniky kupovat taky, když si je koupil on, avšak s dotacemi vydřenými pod pohrůžkou násilí nejvíce z těch co na ty výstřelky nemají.