29.9.2025
Kategorie: Politika

Víkend plný demonstrací

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

O víkendu nám předvolebně demonstrovala Praha. V sobotu proti prezidentovu právu zasahovat do složení vlády. V neděli proti hrozícím výsledkům, kdyby vládu nesložila současná vládní koalice. Komické byly obě.

Začněme tou sobotní, hradní. Demonstraci svolal spolek Svatopluk, mikrofonu se chopili nestranické osobnosti i politici některých opozičních stran. Protestovalo se proti slovům prezidenta Pavla, který si v rozhovoru pro podcast Hospodářských novin zavyhrožoval, že na posty ministrů zahraničí a vnitra nejmenuje nikoho, kdo bude chtít vyvádět ČR z EU a NATO. Na demonstraci poslal svou zdravici i exprezident Miloš Zeman, který nedávno vyjádřil svou podporu uskupení Stačilo!, vedenému Danielem Sterzikem a zastřešovanému Kateřinou Konečnou.

Heslem demonstrace bylo – pane prezidente, respektujte výsledky voleb.

I vzpomněl jsem si na rok 2013, kdy byl na Pražském hradě vcelku čerstvě právě Miloš Zeman. Po jeho nástupu do funkce přišla sněmovní krize, kdy s pomocí Roberta Šlachty padla Nečasova vláda. V tu chvíli přišla Zemanova realpolitika. Tehdejší místopředsedkně ODS a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová sehnala 101 poslaneckých podpisů, které by jí zaručily důvěru sněmovny pro sestavení její vlády.

Zeman ji ke korýtku nepustil a jmenoval vládu úřednickou. Pro Němcovou doživotní trauma, pro republiku bezprecedentní nástup hnutí ANO. Miloš Zeman si Ústavu vyložil velmi kreativně a ve své podstatě nerespektoval vůli lidu, který si v předchozích volbách zvolil ODS a TOP 09. Zeman takovou vládu nechtěl a nepřipustil její pokračování s premiérkou Němcovou.

Mám neblahý pocit, že ti, kteří teď před Hradem preventivně demonstrovali proti možnému Pavlovu zásahu do jmenování jednotlivých ministrů, Zemanovi tehdy tleskali. Dvojí metr, dvojí pohled na stejnou věc od stejných lidí. Demonstrace byla, mám pocit, zbytečná, ač politickou váhu určitě měla.

Ale přesuňme se do neděle. Koukl jsem se na přenos demonstrace (síly) spolku Milionu chvilek pro demokracii. A u projevů jednotlivých řečníků jsem nešťastně vzdychal natolik, až jsem se začal obávat, jestli mi ty jejich rétorické ostny nepíchly duši a mně z ní nezačal ucházet vzduch. Nebo éter? Nebo samotná duše? Bylo to takové smutné.

„Můžeme se třeba uzbrojit, ale pokud se nezmění náš přístup k ruské hybridní válce, Putin nás položí na lopatky a nebude k tomu potřebovat jediný výstřel. Kreml svou propagandou rozežírá západní demokracie zevnitř. Od roku 2014 získal Maďarsko, Slovensko, celé východní Německo, silně se angažuje v Itálii, Rakousku, Srbsku, Moldávii, Rumunsku. Ve Velké Británii pomohl prosadit brexit. V USA dvakrát umetl cestu Donaldu Trumpovi. A Putina to nestálo vůbec nic. Pokud se nezačneme bránit jeho dezinformační válce,…“ řekl na demonstraci jeden ze studentských vůdců z listopadu 1989 a pozdější senátor Martin Mejstřík.

Dovolím si citovat pouze pana Mejstříka. Ostatní projevy byly obdobné, nebo tak pitomé, že nemá smysl se jimi ani zabývat.

Na výše citovaných slovech je patrná jistá zaslepenost mluvčího. Zaměňuje politiku, s kterou bytostně nesouhlasí, za projev putinovské hybridizace. Tam, kde vzniká silná opozice vůči liberálně demokratické politice, ujíždějící neblaze na progresivních postojích, Mejstřík ji označí za výsledek ruské hybridní války. Mejstřík snad až nechápe, že nesouhlas a touha po jiné než liberálně demokraticky progresivní cestě je zcela legitimní součást demokracie a vývoje politiky jednotlivých zemí. Pokud nestojí za tím, aby v jednotlivých zemích docházelo k politické přetahované, možná si spletl barikády a měl radši místo sametu mávat rudým praporem na nějaké vzpomínkové akci února 1948. Tam se začala prosazovat jedna vláda, jedna strana, jeden tolerovaný a tolerovatelný směr politiky a směrování země.

Poté začal Mejstřík, jeden z vůdců sametu, volat po tom, aby se politicky došláplo na svobodu projevu. „Je třeba trestně stíhat všechny, kdo šíří ruskou propagandu a adorují Rusko. Týká se to především sociálních sítí. Je třeba postavit mimo zákon politiky, kteří šíří ruské dezinformační narativy,“ pronesl Mejstřík. Velmi nebezpečná slova, která by naši politiku zjednodušila na jednu linii února 1948.

Což jde vidět i na tom, jaké země a události Mejstřík vyjmenoval jako Putinův úspěch. Brexit? Nepřítelem je nesouhlas s EU a referendum. Nepřítelem je lid, který má hlas a volí to, s čím Mejstřík nesouhlasí. Dvojí zvolení Donalda Trumpa? Jasný Putinův majstrštyk? Opět zpochybňování demokracie, ke které jsme se při sametu prozváněli. Východní Německo jako Putinův úspěch? Východní Německo, které je po sjednocení Německa tou stále chudou příbuznou, přibranou do společného bydlení tak trochu z mocenského soucitu? Východní Německo, které se brání bezhlavé politice neřízené migrace a podle toho i volí? Mejstřík opět zpochybnil roli voleb v demokracii. Nesmíte volit něco, s čím nesouhlasím. A pokud taková volba proběhne, řídí ji Putin. Pokud neproběhne, Putin selhal. Všechno řídí Putin, ve všem je Putin. Není to definice jisté paranoie?

Probíhá u nás, v Evropě i v USA hybridní informační válka, kterou proti nám vede Putinovo Rusko? Jsem si jistý, že do jisté míry určitě. Každá velmoc si dělá své PR po celém světě. Jenže my už jsme se dostali do fáze orwellovského nerealistického zveličování nepřítele, které má jediný cíl – ovládání mas. Do jakési karikatury nepřítele, který může za všechno zlé. Jako v pohádce. Tam jsou role přesně dané. Zlo, dobro. Jenže v tom všedně nudném a šedém světě, v kterém máme tu smůlu žít, to tak prostě není.

Pokud se do příští vlády dostane hnutí ANO, nepotáhne nás na východ. A to ani v případě, že by důvěru ve Sněmovně opíralo o uskupení Stačilo! nebo SPD. Jen bychom si chvíli odpočali od patolízalského souhlasu se vším, co přijde z Evropské unie. Do Ruska bychom skutečně nezačali spadat. Hnutí ANO je realistické středové hnutí, Stačilo! a ani SPD nejsou extremisté, jen konzervativní pronárodní strany.

Komické pak na celé demonstraci Milionu chvilek bylo, že do extremistických stran řečníci nezahrnovali jen Stačilo! a SPD, ale i hnutí ANO a tradiční pravicové konzervy s pevným ukotvením na Západě z Motoristů sobě. To už ze strany demonstrujících není obrana demokracie (a nikdy ani nebyla), ale prostá touha po jedné jediné straně, jedné jediné cestě, jedné jediné povolené politice. A to páchne únorem 1948 daleko víc, než když se do Sněmovny dostane Stačilo!.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
10 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)