7.7.2021
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Ústava

Sdílejte článek:

VERITAS

Ústava České republiky

ze dne 16. prosince 1992
ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.,
300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb. a 515/2002 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně

Preambule

My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,
v čase obnovy samostatného českého státu,
věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé,
odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku
v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody
jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů,
kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku,
jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách
občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií,
odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní
bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu,
prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky.

To jest doslovný popis pojmu Česká Republika. Je potřeba ho připomenout sobě, neméně pak těm, kteří ji nyní zkouší zničit. Buďto totiž výše zmíněné platí a neexistuje to žádným způsobem porušovat, ani podlými právními kličkami obcházet – anebo naše Česká Republika jednoduše již více neexistuje.

Pojem státu je úmluva mezi lidmi. Lidé ho tvoří a lidé jím svým celkem jsou. Za jeho dosažení i uhájení, se vždy platilo krví na bojišti, a my se nyní opět blížíme této hranici. Hranici bytí a nebytí.

Většina lidu podlehla postupnému procesu rušení Ústavy České Republiky prakticky bez sebemenšího odporu a není k tomu co dodat.

Brzy všichni budeme, kvůli tomuto fatálnímu selhání, čelit doslova brutálnímu nátlaku k překročení našich doposud nedotknutelných lidských práv. Naší důstojnosti, práva na svobodný život a především – práva svobodné volby. To vše se porušuje již nyní, není to však nic oproti tomu, co nás teprve čeká.

Buďto Ústava České Republiky platí – anebo neplatí nic. Žádné zákony, nařízení, sankce, ani tresty.

Ať novodobá Inkvizice klidně zapálí hranice, já hozenou rukavici přijímám a nebudu v tom sám. Čestného člověka mohou zabít, nemohou ho ale porazit.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 4,63 out of 5)
Loading...