6.5.2014
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Ukrajina jako názorná demonstrace definice státu

Sdílejte článek:

OD: TIBOR POSPÍŠIL 06|05|2014

Společenská diskuse se často točí kolem toho, jaký bychom chtěli stát. Malý, velký, silný, sociální, spravedlivý ….. Avšak jen velmi zřídka se debata stočí na podstatu státu, na jeho definici. Co je to vlastně za zvíře, ten stát? Akutální situace na Ukrajině zobrazuje definici podstaty státu jako z učebnice.

 

[ad#hornisiroka]

 

Stát je entita, která na daném území vykonává legitimní (?) násilí na obyvatelích daného území. Stát je výběrčí výpalného nejvyšší instance. Bez schopnosti násilím si podrobit obyvatele daného území stát přestává existovat. A přesně to se právě děje na Ukrajině.

 

Kyjevským majdanistům se podařilo formálně převzít moc ve státních institucích. Formálně dostali pod kontrolu policii a armádu, hlavní silové složky, které dělají stát státem. Že skutečnou moc nad celým územím Ukrajiny nikdy neměli se ukázalo nejprve na Krymu. Tamní policejní, vojenské a i úřednické složky kyjevské vládě vypověděly poslušnost a přešly na stranu jiného státu. Mohli bychom dlouho diskutovat, jaký postoj reálně zastávali obyvatelé daného území, ale z toho, že přechod pod správu jiného státu prošel bez obětí a násilných střetů se dá usuzovat, že jim to spíš vyhovovalo, místo aby jim to vadilo. V budoucnu toho sice ještě mohou i litovat, ale co se stalo, už se neodstane.

 

Přístup centrální vlády vůči východním a jižním částem Ukrajiny vypadá, jakoby režii měl tvůrce známé dvojice Pat a Mat. Na daném území se pohybují záhadní zelení mužíčci, kteří tam dělají neplechu. Pokud by dané území bylo skutečně v působnosti státu Ukrajina, musely by proti nim zasáhnout silové složky. Nic takového se však nedělo a ani se neděje. Pravidelné vyhlašování protiteroristických akcí a ultimát je jen velmi slabý bluf centrální vlády.

 

Podobně je to s ochranou východní hranice Ukrajiny. Pokud by tamní silové složky pohraniční stráže byly skutečně pod velením centrální vlády, ti zelení mužíčci by se sotva dostali dovnitř. Pokud tedy opravdu chodí na “výpomoc” zvenčí. Centrální vláda vyhrožuje, že západní hranici uzavře, protože vynutit si provádění skutečné kontroly nedokáže.

 

 

Podobně jsou zoufalé pokusy volat na pomoc mezinárodní jednotky (například z OSN). Proti komu by asi tak zasahovaly? Proti těm, co proti nim nedokáží zasáhnout ukrajinské silové složky? Jak mohou cizí jednotky zajistit loajálnost silových složek, které nové vládě zjevně loajálně nejsou?

 

Kde se střetnou dva právníci, tam jsou hned alespoň tři právní názory. A proto z mezinárodně právních kruhů slýcháme o porušování zásad mezinárodního práva. Ani to samozřejmě nic nezmění na realitě skutečné definice státu. Území, na kterém si nedokáží zjednat pořádek silové složky státu, toto území danému státu prostě nepatří. Není součástí toho státu.

 

 

A co občané? Však moc ve státě prý pochází od nich. Mluvili v demokratických pohádkách. V realitě jsou však občané v případě podobných událostí, které se začaly na kyjevském “majdaně”, na straně poražených. My si můžeme jen přát, aby se střet mocenských skupin o bývalé území státu Ukrajina obešel bez velkého krveprolití. Stranu poražených známe. Otázka je, zda výsledek nového státního uspořádání bývalých území Ukrajiny bude mít i nějakého vítěze.

 

ZDROJ: Tibor Pospíšil

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky