
Trojský kůň GMO šmakulád
VLADIMÍR ZLÍNSKÝ
Na území EU dosud platila přísná regulační opatření týkající se GMO produktů, na rozdíl například od USA. To se bohužel již částečně změnilo přijetím Nařízení (EU) 2026/1388 Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. června 2026 o rostlinách získaných určitými novými genomickými technikami a jejich produktech.
Toto nařízení rozděluje GMO produkty do dvou kategorií:
Kategorie 1 – rostliny považované za ekvivalentní konvenčně vyšlechtěným rostlinám, které jsou vyňaty z GMO legislativy;
Kategorie 2 – ostatní rostliny, které nadále podléhají upraveným pravidlům pro GMO.
U Kategorie 1 je kromě výrazného zmírnění regulatorních podmínek zásadním a velmi kontroverzním opatřením také upuštění od povinnosti označovat tyto produkty jako geneticky modifikované.
Hlavním argumentem je, že uměle vyvolané změny genomu zemědělských rostlin pouze výrazně zkracují dobu, kterou by obdobné změny vyžadovaly při přirozeném šlechtění – z desítek let na mnohem kratší dobu. To má umožnit například zvýšení odolnosti rostlin proti suchu a chorobám a zlepšit jejich užitné vlastnosti.
V příloze I tohoto nařízení je specifikováno, jaké změny jsou povolené : například bodové mutace, malé inzerce (vložení) a delece (vyjmutí) či malé přesmyky v molekule DNA upravené rostliny. Současně je stanoven i limit počtu těchto změn.
V příloze II jsou naopak uvedeny zakázané genetické změny, například zvýšení odolnosti proti herbicidům, produkce insekticidů a jiných toxických látek, změny metabolických drah vedoucí ke vzniku nových produktů nebo vložení genů z jiných druhů rostlin či bakterií. Takto upravené rostliny pak spadají do Kategorie 2.
Ke genetickým úpravám Kategorie 1 se mají používat poněkud záhadně znějící metody cílené mutageneze, tedy bodové mutace, delece, inzerce a přesmyky a cisgeneze, tedy přenos genu z příbuzného druhu na modifikovaný.
O jaké rostlinné produkty se může jednat? Uveďme několik příkladů:
-
- Pšenice – vypnutí příslušného genu může zvýšit odolnost vůči suchu, jednobodová mutace jiného genu může zvýšit kvalitu zrna a vložení genu z jiného typu pšenice může vést ke zkrácení stébla.
-
- Brambory – vypnutí příslušného genu může zvýšit odolnost proti plísni bramborové.
-
- Rajčata – vypnutí příslušného genu může zvýšit jejich trvanlivost.
-
- Vinná réva – bodová mutace příslušného genu může umožnit úpravu kyselosti hroznů.
Velmi sporným bodem tohoto nařízení je otázka, jaké změny ještě odpovídají změnám „přirozeným“ a kde již začínají změny „nepřirozené“, zejména pokud jde o množství provedených cílených mutagenních zásahů.
Další otázkou je, zda je genom pouze jednoduchým návodem k tvorbě bílkovin, který můžeme měnit podle požadovaných funkcí a vlastností rostliny, nebo zda tyto změny nemohou mít nepředpokládané a pozdější nepříznivé dopady jak na samotné změněné rostliny, tak na ekosystém, ve kterém se nacházejí, a také na vývoj a zdraví člověka v důsledku neočekávaných interakcí v mimořádně složité dynamické genetické a biochemické „mašinerii“ změněné rostliny. A zda zásahy skutečně budou tak přesné a cílené jako při přirozeném šlechtění a nedojde k chybným manipulacím. Kromě toho nejsou potraviny jenom zdrojem energie, ale mohou být i zdrojem informací pro chování metabolismu požívajícího organismu. Narušení této informace by mohlo mít nepříznivé důsledky pro jejich i lidské zdraví.
Nařízení má vstoupit v platnost 17. 7. 2028. Producenti geneticky upravených rostlin, kteří budou žádat o zařazení svých produktů do Kategorie 1, budou povinni předložit národní instituci ke kontrole dokumentaci, v níž budou popsány provedené genetické změny a použité metody.
Otázka však zní: Kým a jakým způsobem budou při schvalování prováděny skutečné celogenomové analýzy, které ověří informace uvedené v předložených dokumentech? Má náš stát dostatečné kapacity a technické vybavení provádět hromadně a přesně tyto analýzy? Jak bude kontrolovat veřejnost kontrolující instituci, že svoji činnost provádí adekvátně a nedochází k poškozování zájmů a zdraví našich občanů? A jak si veřejnost ověří, že skutečně dochází k hluboké a přesné genomové analýze, a nikoli pouze k ověření formální správnosti předložené dokumentace? Podstatná část veřejnosti po covidové pandemii ztratila důvěru v naše státní kontrolní orgány a většinu vědecké komunity, a tomu by měl odpovídat v tomto směru i tlak veřejnosti na politickou scénu k umožnění veřejné kontroly státních kontrolních institucí. Že tyto instituce nepracují vždy afektivně dokazuje tento případ: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-toxin-se-v-kojeneckem-mlece-skryval-vic-nez-rok-rodice-nevedi-kolik-ho-deti-vypily-40587566 . S pronikáním GMO produktů na náš trh bude tlak na efektivní a nezmanipulovanou činnost kontrolních orgánů silně narůstat a tomu by měl odpovídat i přísný veřejný dohled nad jejich činností.
Obavu vyvolává i skutečnost, že pokud bude při schvalování prováděna hluboká a objektivní analýza genomu, měly by následovat také průběžné kontroly. Podle uvedeného systému by se však hluboká genomická analýza měla provádět pouze při prvotním schvalování odrůdy. Průběžné genetické kontroly pak mají být výběrové a nahodilé, prostřednictvím hodnocení genetických markerů – tedy určitých vybraných částí DNA kontrolované rostliny.
Hrozí tedy možnost podvádění, kdy se registrovaná odrůda bude od dodaného vzorku lišit a změny budou provedeny v místech molekuly DNA, která kontrolní markery nezobrazují.
Vzpomeňme si v této souvislosti na způsob výroby registrovaných mRNA vakcín proti covidu a následnou změnu technologie jejich výroby po jejich schválení. Také nám někteří vědci a odborníci tvrdili, že mRNA je z hlediska mechanismu působení zcela přirozená a probíhá stejně jako lehká lokální virová infekce. Přiznám se, že neznám virovou infekci, která by byla schopna vstoupit do jakékoli buňky těla, aniž by se nejprve nenavázala na příslušné specifické vazebné místo na povrchu buňky.
Opět i v tomto případě podle mého názoru uniká základní princip společenské sebeobrany – princip předběžné opatrnosti.
A vrcholem všeho je, že pokud si budeme kupovat potravinový produkt, nemusíme se ani dozvědět, že byl geneticky modifikován. Každý zákazník má právo vědět, jakým způsobem a kde byl zakoupený potravinový výrobek vyprodukován a dle toho se rozhodnout, zdali si ho za danou cenu koupí.
Připravme se na to, že GMO korporace budou stupňovat svůj tlak a přesvědčovat nás o výhodnosti a neškodnosti svých „šmakulád“. Až zcela ovládnou trh s osivy, může už být pozdě plakat nad rozlitým mlékem.
Trojský kůň GMO „šmakulád“ vstoupil za naše hradby.
- Svět se v prdel obrací aneb kam zmizela pravice? - 26.8.2026
- Trojský kůň GMO šmakulád - 26.8.2026
- Cizí peníze se rozhazují snadno - 26.8.2026

Takový článek se mi hodí a děkuji za něj. Příští týden mě čeká kolečko po doktorech, kteří mě nutí žrát dietně a to hlavně zeleninu. Tak jim to hned omlátím o hlavu do čeho mě nutí!! Maťo je maťo!! 😲😋😊
Pavlíku, zeleninu nežer. Jsou z toho kyseliny v žaludku a furt budeš mít hlad. Moje diabetoložka mi nutí žrát hlavně maso. A zase revmatoložka mi maso zakazuje. A teď se v tom vyznej. Tak to řeším následovně – sežeru všechno na co mám chuť a mám z toho aspoň dobrou náladu
technologie našich slovanských předků https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2026/08/pudni-baterie-je-zapomenuta-technologie.html