
Trojský kůň GMO šmakulád
VLADIMÍR ZLÍNSKÝ
Na území EU dosud platila přísná regulační opatření týkající se GMO produktů, na rozdíl například od USA. To se bohužel již částečně změnilo přijetím Nařízení (EU) 2026/1388 Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. června 2026 o rostlinách získaných určitými novými genomickými technikami a jejich produktech.
Toto nařízení rozděluje GMO produkty do dvou kategorií:
Kategorie 1 – rostliny považované za ekvivalentní konvenčně vyšlechtěným rostlinám, které jsou vyňaty z GMO legislativy;
Kategorie 2 – ostatní rostliny, které nadále podléhají upraveným pravidlům pro GMO.
U Kategorie 1 je kromě výrazného zmírnění regulatorních podmínek zásadním a velmi kontroverzním opatřením také upuštění od povinnosti označovat tyto produkty jako geneticky modifikované.
Hlavním argumentem je, že uměle vyvolané změny genomu zemědělských rostlin pouze výrazně zkracují dobu, kterou by obdobné změny vyžadovaly při přirozeném šlechtění – z desítek let na mnohem kratší dobu. To má umožnit například zvýšení odolnosti rostlin proti suchu a chorobám a zlepšit jejich užitné vlastnosti.
V příloze I tohoto nařízení je specifikováno, jaké změny jsou povolené : například bodové mutace, malé inzerce (vložení) a delece (vyjmutí) či malé přesmyky v molekule DNA upravené rostliny. Současně je stanoven i limit počtu těchto změn.
V příloze II jsou naopak uvedeny zakázané genetické změny, například zvýšení odolnosti proti herbicidům, produkce insekticidů a jiných toxických látek, změny metabolických drah vedoucí ke vzniku nových produktů nebo vložení genů z jiných druhů rostlin či bakterií. Takto upravené rostliny pak spadají do Kategorie 2.
Ke genetickým úpravám Kategorie 1 se mají používat poněkud záhadně znějící metody cílené mutageneze, tedy bodové mutace, delece, inzerce a přesmyky a cisgeneze, tedy přenos genu z příbuzného druhu na modifikovaný.
O jaké rostlinné produkty se může jednat? Uveďme několik příkladů:
-
- Pšenice – vypnutí příslušného genu může zvýšit odolnost vůči suchu, jednobodová mutace jiného genu může zvýšit kvalitu zrna a vložení genu z jiného typu pšenice může vést ke zkrácení stébla.
-
- Brambory – vypnutí příslušného genu může zvýšit odolnost proti plísni bramborové.
-
- Rajčata – vypnutí příslušného genu může zvýšit jejich trvanlivost.
-
- Vinná réva – bodová mutace příslušného genu může umožnit úpravu kyselosti hroznů.
Velmi sporným bodem tohoto nařízení je otázka, jaké změny ještě odpovídají změnám „přirozeným“ a kde již začínají změny „nepřirozené“, zejména pokud jde o množství provedených cílených mutagenních zásahů.
Další otázkou je, zda je genom pouze jednoduchým návodem k tvorbě bílkovin, který můžeme měnit podle požadovaných funkcí a vlastností rostliny, nebo zda tyto změny nemohou mít nepředpokládané a pozdější nepříznivé dopady jak na samotné změněné rostliny, tak na ekosystém, ve kterém se nacházejí, a také na vývoj a zdraví člověka v důsledku neočekávaných interakcí v mimořádně složité dynamické genetické a biochemické „mašinerii“ změněné rostliny. A zda zásahy skutečně budou tak přesné a cílené jako při přirozeném šlechtění a nedojde k chybným manipulacím. Kromě toho nejsou potraviny jenom zdrojem energie, ale mohou být i zdrojem informací pro chování metabolismu požívajícího organismu. Narušení této informace by mohlo mít nepříznivé důsledky pro jejich i lidské zdraví.
Nařízení má vstoupit v platnost 17. 7. 2028. Producenti geneticky upravených rostlin, kteří budou žádat o zařazení svých produktů do Kategorie 1, budou povinni předložit národní instituci ke kontrole dokumentaci, v níž budou popsány provedené genetické změny a použité metody.
Otázka však zní: Kým a jakým způsobem budou při schvalování prováděny skutečné celogenomové analýzy, které ověří informace uvedené v předložených dokumentech? Má náš stát dostatečné kapacity a technické vybavení provádět hromadně a přesně tyto analýzy? Jak bude kontrolovat veřejnost kontrolující instituci, že svoji činnost provádí adekvátně a nedochází k poškozování zájmů a zdraví našich občanů? A jak si veřejnost ověří, že skutečně dochází k hluboké a přesné genomové analýze, a nikoli pouze k ověření formální správnosti předložené dokumentace? Podstatná část veřejnosti po covidové pandemii ztratila důvěru v naše státní kontrolní orgány a většinu vědecké komunity, a tomu by měl odpovídat v tomto směru i tlak veřejnosti na politickou scénu k umožnění veřejné kontroly státních kontrolních institucí. Že tyto instituce nepracují vždy afektivně dokazuje tento případ: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-toxin-se-v-kojeneckem-mlece-skryval-vic-nez-rok-rodice-nevedi-kolik-ho-deti-vypily-40587566 . S pronikáním GMO produktů na náš trh bude tlak na efektivní a nezmanipulovanou činnost kontrolních orgánů silně narůstat a tomu by měl odpovídat i přísný veřejný dohled nad jejich činností.
Obavu vyvolává i skutečnost, že pokud bude při schvalování prováděna hluboká a objektivní analýza genomu, měly by následovat také průběžné kontroly. Podle uvedeného systému by se však hluboká genomická analýza měla provádět pouze při prvotním schvalování odrůdy. Průběžné genetické kontroly pak mají být výběrové a nahodilé, prostřednictvím hodnocení genetických markerů – tedy určitých vybraných částí DNA kontrolované rostliny.
Hrozí tedy možnost podvádění, kdy se registrovaná odrůda bude od dodaného vzorku lišit a změny budou provedeny v místech molekuly DNA, která kontrolní markery nezobrazují.
Vzpomeňme si v této souvislosti na způsob výroby registrovaných mRNA vakcín proti covidu a následnou změnu technologie jejich výroby po jejich schválení. Také nám někteří vědci a odborníci tvrdili, že mRNA je z hlediska mechanismu působení zcela přirozená a probíhá stejně jako lehká lokální virová infekce. Přiznám se, že neznám virovou infekci, která by byla schopna vstoupit do jakékoli buňky těla, aniž by se nejprve nenavázala na příslušné specifické vazebné místo na povrchu buňky.
Opět i v tomto případě podle mého názoru uniká základní princip společenské sebeobrany – princip předběžné opatrnosti.
A vrcholem všeho je, že pokud si budeme kupovat potravinový produkt, nemusíme se ani dozvědět, že byl geneticky modifikován. Každý zákazník má právo vědět, jakým způsobem a kde byl zakoupený potravinový výrobek vyprodukován a dle toho se rozhodnout, zdali si ho za danou cenu koupí.
Připravme se na to, že GMO korporace budou stupňovat svůj tlak a přesvědčovat nás o výhodnosti a neškodnosti svých „šmakulád“. Až zcela ovládnou trh s osivy, může už být pozdě plakat nad rozlitým mlékem.
Trojský kůň GMO „šmakulád“ vstoupil za naše hradby.

Takový článek se mi hodí a děkuji za něj. Příští týden mě čeká kolečko po doktorech, kteří mě nutí žrát dietně a to hlavně zeleninu. Tak jim to hned omlátím o hlavu do čeho mě nutí!! Maťo je maťo!! 😲😋😊
Pavlíku, zeleninu nežer. Jsou z toho kyseliny v žaludku a furt budeš mít hlad. Moje diabetoložka mi nutí žrát hlavně maso. A zase revmatoložka mi maso zakazuje. A teď se v tom vyznej. Tak to řeším následovně – sežeru všechno na co mám chuť a mám z toho aspoň dobrou náladu
No nevím, no. Každý člověk podle mě dobře pozná, kdy je jeho tělo zdravé a kdy ne. A každý normální člověk také moc dobře ví, co dělá špatně a jestli sám sobě škodí. K tomu doktory netřeba. K tomu často stačí třeba vyběhnout schody a sledovat, co to s tělem udělá…..;-)
Tak mi poraď. Když jsem byl po operaci tak jsem skoro dva měsíce byl trapně střízlivý, moc jsem toho nenažral a myslel jsem že aspoň dvě tři kila by mohli být dole. Veliký kulový. Tak mě ty dietní doporučení, kde říkají že shodili 5, 10, 15kg za měsíc se musím smát. A taky musíš koukat na věk, když si chceš dělat diagnostiku sám!! Jó a spousta chlapů řekne, to nic není. A najednou je a pak ti doktoři mlátí o hlavu “ pročpák jste nepřišel dříve“ a zase špatně!!
Rád bych vám poradil. S operacemi mám více než bohaté zkušenosti a také nejsem žádný mladík. Nicméně nemyslím, že by zrovna tohle byl prostor pro soukromé diskuse o zdraví. Každopádně úvodní rada by asi vždy zněla: nevěřit doktorům vše, co říkají.
nevěřit doktorům vše, co říkají – tesat do kamene
Pavel K – strava : vařené telecí , ryby sladkovodní, dýně hokaido, batáty, banány, jablka, papaja, mango, prošuto ( pouze solené bez dusitanů ) , ovesné vločky , med , vařená mrkev, celer, cibule, česnek ( pokud snášíš) , ořechy všemožné, vše s pokud možno ověřeným původem, 4 menší krmné dávky denně,
vyhodit mléko , knedlíky, pečivo, brambory a jiná masa, uzeniny, a nic z průmyslových sraček
Nó to je hezké, vše tak nějak papám, držím se podle rétoriky dr. Uzla. Člověk je všežravet, tak má jíst vše a to z 90% dělám. Jen na okraj, moje finance jsou na úrovni, že není na rozhazování. Sestavovat jídelníček podle těchto doporučení není žádná legrace a hlavně levná záležitost. K masu, jím co běhá a létá, vždy střídmě, bo už toho ani moc nesním. Jinak děkuji za radu. Na oplátku doporučím videa dr. Davida Freje. Ten o tom ví hodně. Třeba kdo ví, že by měla být Omega 6 a 3 v poměru v lidském těle 1:3!! Ideál. Dnes už dělají i krevní marky. Samo za tučný love. A lidi to mají obráceně třeba 20:3 a to je prozánětlivé jako swyňa!!
Nechlastej tolik a ušetříš.
Hodně laciný, jó já šetřit nepotřebuji, proč a pro koho?!! 🙄🙄🤦♂️🤦♂️
Já vím a taky že jim nevěřím, tedy vše co melou. Oni zdaleka všechno neví, covid je toho příkladem. Třeba: máte cholesterol vysoký bububu!! Šup léky= statiny!! atd!! Mají zajetou kolej ze které nechtějí uhnout. Ale tady to řešit nebudeme. Díky. 🙋♂️
Dokud nejdeš k doktorovi, jsi zdravý. To mi sdělil můj spolužák a kamarád – doktor.
Taky mi sdělil to, o čem tady mluvíte. Nikdy nevěř doktorům. Zejména těm, kteří mají v čekárně půl stěny s reklamami na různá léčiva a potravinové doplňky.
Při minulé preventivní prohlídce jsem měl lehce zvýšený cukr a protože jsem 65+, obvoďačka mě hnala k diabetologovi. Ten do mě půl hodiny hučel, pak mi vrazil do ruky dva letáčky. Po přečtení jsem zjistil, že bych se vlastně měl pást dole za barákem. Kamarád mi pak řekl, že vzhledem k věku je to zcela normální.
👍👍👍👍😊🙋♂️
Dobře děláš Pijacku. Dobrá nálada lepší léku. 🎷👍
technologie našich slovanských předků https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2026/08/pudni-baterie-je-zapomenuta-technologie.html
Ale cereulid nemá s geneticky změněnými plodinami nic společného, produkuje ho půdní bakterie B. cereus, která je v půdě všude, a vzniká až přímo při přípravě jídla, když ohřáté (zde) mléko necháte dlouho stát. Pán autor prostě kecá. Zmíněné uvolnění je naopak blahodárné, protože (doufejme) umožní využívat GMOs upravené metodami CRISPR, které cíleně imitují přirozené změny genomu, jinak někdy dosažitelné pouze náhodnými metodami klasického šlechtění s podstatně vyššími náklady, za daleko delší dobu a s nejistým výsledkem, jindy prostě nedosažitelné. Auto žvaní jako klasický nevzdělaný Zelený, snoubící aroganci s ignorancí.
A po čem ti dnešní mladí „mužové“ mají taková zženštilá těla, že. No Kennedy v USA už prosazuje vše původní. U nás se do těch polí pere vše, co se kdy z té chemie na trhu objeví a to samé do chovných zvířátek. Ale to nestačí, všechny ty průmyslově zpracované potraviny dostanou pak ještě k tomu všemu další chemické sr…, dobroty navrch.
bo jedí moc soju, ne fakt, to je to proč
Sójová latéčka!
Pokud je genetické experimentování s rostlinami cestou ke genetických úpravám lidí, potom jsem všemi deseti pro.
Hlavně je to cesta k levnějším a dostupnějším potravinám. Jistě je možné upravit rostliny pomocí genetických modifikací tak, aby byly škodlivé. Ale i do normálního jídla se v kapitalismu dávají sračky. GMO může pomoci omezit používání pesticidů a dalších věcí, takže má potenciál být i zdravější. Je to jen o tom, že se to musí regulovat. Pokud to zakážeme, dopadne to jako vždy. Ostatní státy budou levnější a my budeme sto let za opicemi. Totéž u umělých inteligencí – ostatní vyvíjí, my zakazujeme. Hlavně že kdyby někdo lidem zakázal používání plastů, které je problematičtější, tak by ho zde všichni pomluvili.
Problém je v tom, že to není třeba, protože potravin je dost. Bohužel se s nimi neskutečně plýtvá.
Naprosto přesná analýza!! Dnes mlaďoši jen tak něco nepapají. Já, sice je to už dlouho, když jsem nesnědl jídlo co mě rodiče dali na stůj a já ho nechtěl, tak odchod a další až večer. 🤔😋
Je sice hezké, že jste byl chudáček, ale dnes mají mladí zase jiné problémy. A když čtu co píšete, tak naprosto chápu, že někteří mladí si stěžují na to, že důchodci mají moc vysoké důchody. Důchodci jsou přece ti, co nic nepotřebují. Ještě že jste nám to vysvětlil. Mimochodem znám důchodce, kteří si žijí daleko lépe než mnoho mladých, a není jich málo. Pak takové kázání nutně musí lidi vydráždit. Ještě dodejte inteligentní prohlášení, že si mladí za vše mohou sami, a bude to kompletní.
Hele pytelko, když se mnou budeš chtít diskutovat, tak piš pod stejným nickem a neměň je jak fusekle. Kde berete tu píčovinu, že důchodci mají veliké důchody? Vy jste zase trefil borovici v zákrutě, jak je to možné, to tam zase byly u vás nějaké tajfůny?!!
To co jsem napsal mladíku bylo celkem běžné v kdejaké rodině mého mládí.
Jako argument proti tvému blábolu zasílám pána, který potvrzuje to co jsem napsal. Asi zřejmě taky strašný chudák. Od šesté minuty, blbe!!
youtube.com/watch?v=0TT209i876A
Za našeho mládí to bylo běžné. Nechceš? Tak nežer. Však hlad tě dožene.
No vidíte, a dneska se najíte lépe, a výsledek je ten, že více vykládáte, jaký jste chudák.
Každému připadá, že on sám má málo. To je normální. A když to všichni budou prezentovat jako vy, tak se pozabíjíme. Ano, ve srovnání s miliardáři jste chudák. Ale hodně lidí má plat srovnatelný s důchody a má z toho živit rodinu.
Oblíbený argument libtardů, tam kde se jim to hodí, použiji, tak se měli lépe učit!!
A důchodce, když je sám a má třeba i cca 22 tisíc důchod, tak po zaplacení všeho mu toho moc na měsíc nezbyde. Ale souhlasím když jsou dvá nemají se tak špatně. Ještě k mladým, tak musí u voleb přemýšlet.
To je otázka ekonomiky. Jsou drahé. Možnost zlevnění je potřeba. A pokud lidé plýtvají i přes vysokou cenu, asi k tomu mají nějaké důvody. Můžete navrhnout jak tyto důvody překonat nebo můžete navrhnout, jak vyrábět potraviny efektivněji. Ta řešení jsou rovnocenná. GMO je jedno z řešení. Vy jste sice identifikoval jiný problém, jehož vyřešení bude stejně efektivní, ale nevíte jak ho řešit. A to nás vrací zpět ke GMO.
Vím přesně, jak tento problém řešit: stačí přestat plýtvat potravinami. Čistě pro zajímavost doporučuji dokument „Čerstvé, ale v kontejneru“. Volně dostupný na YT.
Tak tohle ví každý a je to na nic. Musíte i vědět, jak donutit lidi, aby to dělali. Jinak je to bezcenné. To můžete rovnou říct, že když na sebe budou lidi hodní, bude na zemi ráj. Ale jak to udělat, to už je horší.
Jestli neplýtvají proto, že něco koupí a pak zjistí, že se to nedá žrát.
Třeba já jsem včera koupil údajně čerstvý chléb, byl fakt měkký a dnes dopoledne už byl plesnivý.
Prý to je tím, že do těsta melou starý chléb z vráceného z marketů.
Velmocí v pěstování GMO plodin je Ukrajina. A hádejte, jestli je GMO obilí, olej, krmení kuřat, které se ve velkém začaly dovážet EU… A jestli to někdo kontroluje.
Velmocí v pěstování GMO plodin je hned po US Ukrajina. A hádejte, jestli je GMO obilí, olej, krmení kuřat, které se ve velkém začaly dovážet do EU… A jestli to někdo kontroluje.
Boj proti GMO je boj pologramotných zelených, věřících, že „v GMO jsou geny, zatímco v přirozených rostlinách a živočiších žádné geny nejsou“.
GMO plodiny jsou nejen lacinější, ale i zdravější.
Jediné, čemu by se mělo trochu šlápnout na krk, je patentování GMO, které je zneužíváno k likvidaci drobných zemědělců (na zemědělcovo pole padne pyl GMO rostlin a zemědělec je následně stíhán za porušení patentu).
MO plodiny jsou nejen lacinější, ale i zdravější.
jj, na tobě se to zjevně odráží
ohledně „lacinosti“ – žerte howna , ty jsou nejlacinější
GMO vůbec nejsou lacinější, to už si Monsanto a spol. ohlídají. Jinak by to nedělaly. GMO rostliny jsou např. běžně neplodné, zemědělci musejí od Monsanta každý rok kupovat nové osivo.
Monsato a další GMO plodiny jsou neplodné čistě jen proto, že si to vyřvali zelení.
MMCH, když zasijete semena GMO, zpravidla nedostanete to, co jste minulý rok sklidil (prostá genetika). Je to podobné jako u hybridů (značeno F1).