
25. výročí 11. září 2001: Den, kdy přestaly platit fyzikální zákony
DANIEL NOVÁK
Den, kdy hliníkové letadlo dokázalo narušit tuny tvrdé ocelové konstrukce, ačkoli jindy jeho plášť prorazí srážka s rackem. Křídlo letadla, které se jindy utrhne o telegrafní sloup, tento den dokázalo porazit desítky ocelových nosníků, každý o rozměrech 80 × 80 cm a tloušťce kovu 127 – 10mm (odspodu nahoru). Obvod každé z věží WTC tvořila hustá síť 236 těchto ocelových sloupů (59 na každé straně). Tato vnější stěna fungovala jako obří samonosná konstrukce.
Vnitřek těchto mrakodrapů tvořilo masivní ocelové jádro se 47 sloupy, kde byly umístěny výtahy, schodiště a šachty.
Původní vyšetřovací zpráva hovořila o tom, že věže se zhroutily v důsledku nárazu letadla, avšak byly konstruovány tak, aby vydržely dokonce naráz několika letadel. Mnohem starší mrakodrap s méně odolnou konstrukcí Empire state building v pohodě ustál v roce 1945 naráz bombardéru B-25. Poté přišli s tím, že prý kancelářský požár v několika patrech (letecký benzín shořel během úvodních několika minut) způsobil natavení některých nosníků. Takže tu máme den, kdy při běžném kancelářském požáru může tát ocel. Ale pasy únosců, které se tam údajně našly neshořely.
Několik z údajných 19 únosců letadel mělo mít omezené pilotní zkušenosti, což neodpovídá tomu, že měli dokázat složitý a přesný manévr nad New Yorkem (a ještě složitější v případě zásahu Pentagonu). A obrana proti nim nevyslala žádné stíhačky, ačkoli mezi zásahem WTC-1 a Pentagonu (8.46 a 9.37 hod.) byla téměř hodina, a od únosu letu č. 11 dokonce skoro hodina a půl (8.14 – 9.37). Údajní teroristé z usámovy jeskyně prý dokázali porazit nejmodernější technologie a největší bezpečnostní aparát na světě.
11. září je den, kdy se vlivem požáru zhroutí vůbec poprvé v historii kompletně nějaký mrakodrap (srovnej s požárem věžáku Windsor v Madridu v roce 2005, který hořel 24 hodin a ocelová konstrukce to vydržela)- a rovnou dva, pardon dokonce tři – nezapomínejme na WTC-7, do kterého žádné letadlo nenarazilo. V minulosti se odehrála řada dlouhotrvajících požárů mrakodrapů, při kterých nenastalo celkové a ani částečné zhroucení. Kolaps věží WTC nelze srovnávat se zhroucením panelových, cihlových nebo jiných běžných staveb. Jednalo se o matricově spojenou ocelovou konstrukci, od základů 27 metrů pod zemí až po 110 patro, 417 metrů nad zemí (415 v případě WTC-2). Není možné, aby tato konstrukce nekladla žádný odpor a vrchní část věží se v podstatě „propadla“ dolů rychlostí volného pádu. Každé z dvojčat vážilo 450 tisíc tun, z čehož byly statisíce tun oceli. Když se podíváte na ty trosky, co zbyly po kolapsu (obě věže + WTC-7 = přes milion tun), tak je tam defacto jen pár nosníků a zbytků konstrukcí, zbytek konstrukce je pryč – doslova na prach. A tohle měl způsobit kancelářský požár v několika patrech, který trval okolo 1 hodiny (severní věž WTC-1 hořela 102 minut a jižní WTC-2 56 minut). Jelikož právě ve spodní části byla tloušťka oceli nosníků 12,7cm (nejlepší tank 2. světové války T-34 měl pancíř 4,5cm), není možné, aby destrukce proběhla takto a ještě rychlostí volného pádu (ocel ve vrchní části věží byla mnohem tenčí a lehčí než ocel ve středních nebo spodních patrech).
Například vědci z University of Alaska odmítají závěry amerických úřadů z roku 2008, podle kterých se třetí budova Světového obchodního centra (známá jako WTC 7) zřítila údajně kvůli „nekontrolovaným požárům“. Na základě závěrů čtyřleté studie, v rámci které bylo využito čtyř extrémně komplexních počítačových modelů, zjistili, že „oheň nezpůsobil kolaps“. O studii informovaly například servery Daily Express nebo Daily Star.
Samostatnou kapitolou je pak Pentagon, kde nebyly nalezeny žádné trosky letadla a navíc rozsah poškození neodpovídá velikosti Boeingu 757-200. A zrovna se v Pentagonu vyšetřovalo, že jeho byrokracie zašmelila 2,3 bilionu dolarů.
fb
