22.1.2019
Kategorie: Ekonomika, Exklusivně pro PP

Exekuce? Úvěr s RPSN vyšším než 5000%

Sdílejte článek:

ANDREA NAVRÁTILOVÁ

Na úvod dovolte příklad z praxe (reálný, probíhající, možno doložit):

Představte si rodinu, kde žije matka se dvěma dcerami (5 a 11 let) a ocitla se v tíživé rodinné situaci (otec zkrachoval s podnikáním, začal pít, na dcery nepřispíval, s matkou se odmítal rozvést, byť se od něj už odstěhovala). Díky této situaci se stalo, že za dcery nezaplatila roční poplatek za odpady ve výši 375,- Kč. Neměla z čeho. A do roka přišla exekuce.

[ad#textova1]
Skladba takové exekuce je následující:

  • 375,- Kč jistina,
  • 1029,- odměna advokátovi
  • 7000,- předpokládaná odměna exekutora
  • Celkem tedy 8.400 Kč!

Kdyby to byl úvěr (… a on to svým způsobem úvěr je…), víte, kolik činí RPSN? Více než 5000%!

Obrovské navýšení celkoví výše vymáhaného dluhu – jak krásně vidíme na příkladu – jednoznačně vede k nutnosti reformovat systém exekucí tak, aby byly náklady na vymožení pohledávek úměrné výši vymáhané pohledávky, a to formou stanovení procentuálního poměru výše nákladů.

Příběh ovšem pokračuje. Dcerky byly dvě a tak to bylo 2x 8400,- Kč. Matka se jménem dcer proti exekuci odvolala, poukazovala na nemajetnost dcer a na jejich věk. Neúspěšně. Později požádala o sloučení exekucí do jediné, aby nesplácela dvojí náklady. Neúspěšně – ve věci figurovala dvě rodná čísla a exekutor se oháněl tím, že kvůli dvěma rodným číslům věc nelze sloučit do jediné.

A tady jsme u podstaty věci: dvě nezletilé děti, za něž měli poplatky hradit rodiče, případně měli právě tito rodiče být exekutorem postiženi jako osoby za děti odpovědné, postiženi nebyli. Proč? Protože to naše legislativa umožňuje – postupovat proti dětem, které poplatky zaplatit ani nemohly, tak, aby bylo možno vymáhat dvoje náklady na exekuci… Za děti je tedy zodpovědný rodič, ale exekuce je vymáhána s vidinou co nejvyššího zisku na dětech…

Pohled společnosti na osoby stižené exekucí jako na osoby stigmatizované a zavrženíhodné se pomalu mění, ale stále platí právní zásada „Pacta sunt servanda“ (smlouvy musejí být dodrženy, ctěny) a že dlužník je osobou zodpovědnou za nesplnění právní povinnosti, což je skutečnost naprosto rozhodující. Je tedy spravedlivé, aby právě dlužník nesl náklady na exekuční vymáhání, avšak jen v takové výši, která je úměrná a odpovídající výši dluhu.

Zapomeňte ovšem na vžitou představu, že se exekuce týkají jen nezodpovědných lidí, kteří si nabrali nevýhodné půjčky a proměnili je na zbytečnosti konzumního života. Stačí jedno složité životní období, odchod partnera od rodiny, neúspěch v podnikání… Stačí se dostat do skluzu s úhradou často bagatelních stokorunových částek, které se později snažíte uhradit – je pozdě. Nejste dlužník z pohodlnosti nebo finanční negramotnosti, jste dlužník proto, že v určitý okamžik jste se rozhodli koupit dítěti jídlo a nezaplatit za popelnice, protože najednou na oboje není… A už v tom jedete…

Exekuce v Česku v jejich současné právní úpravě – to je obrovský a neřešený problém veškeré, bohužel nejen dospělé populace. Ke konci roku 2017 (aktuální čísla za rok 2018 zatím nejsou známa) byl postižen exekucí téměř každý desátý Čech nebo Češka nad 15 let. Problematika exekucí se stala tématem, které se prolíná do právní, ekonomické i sociální problematiky vedení státu. Státem posvěcená lichvářská lobby exekutorů totiž zapříčinila, že lidé exekucemi postiženi často v podstatě nemají šanci dluhy, díky jejich neúměrnému navýšení o exekutorské odměny, během života uhradit. Vliv takového stavu věcí je pro stát dlouhodobě likvidační.

Smyslem exekuce je (z pohledu autora článku = právníka) narovnání vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, nikoliv likvidace dlužníka jako ekonomického a právního subjektu a součásti společnosti.
Pro vás, kteří jste nad tím třeba nepřemýšleli nebo ve svém okolí takovou situaci neznáte, budu pokračovat poměrně názorně dál:

Likvidační kolotoč začne v okamžiku, kdy exekutor najednou uplatní všechny možné druhy exekuce – tedy exekuční srážky ze mzdy, příkaz k úhradě pohledávky z účtu povinného (obstavení účtu) a mobiliární exekuce (zabavení věcí). Exekutor je zodpovědný za prošetření skutečné životní, výdělečné a ekonomické situace dlužníka a JE ODPOVĚDNÝ za výběr jediného exekučního nástroje tak, aby co nejlépe vedl k vymožení pohledávky.

Možná někoho z vás napadne, že si to ten dlužník zaslouží, že má včas platit to, co slíbil. A z velké míře máte pravdu. Jenže – pořád je tady smysl a účel exekuce a ten říká: donutíme dlužníka splatit dluhy. Bude to ale za stávajícího stavu věcí fungovat?

Jakmile vznikne situace, kdy jsou jedinému člověku nařízeny exekutorem srážky ze mzdy, současně obstaven účet a současně provedeno zabavení movitého majetku, je to pro dlužníka likvidační.

Podívejme se to zblízka:
1) Z platu mu zaměstnavatel odvede exekuční splátku a vyplatí mu pouze nezabavitelnou částku.
2) Ve stejný okamžik mu však přišlo obstavení účtu (přikázání pohledávky z účtu dlužníka), takže nezabavitelná částka, kterou mu zaměstnavatel po stržení exekuční splátky poukáže na účet, je mu zabavena. Sice má 1x nárok na vyplacení životního minima v bance, ale pouze 1x, příště mu tedy to, co by mu mělo zbýt od zaměstnavatele, zabaví z účtu. Domů tedy nepřinese nic…
3) Ve stejný den doma zazvoní exekutor a zabaví movitý majetek pro uspokojení pohledávky -mobily, auto, nábytek, pracovní nářadí, vybavení domácnosti… i věci, které jsou potřebné pro výkon práce, studium dětí, běžné přežití atd. atd…

Výsledek: Dlužník je absolutně paralyzován, neschopen výkonu práce (nemá za co koupit základní životní potřeby, zaplatit jízdné do práce, dopravit děti do školy…) není schopen rodinného života, samostatné existence, výdělečné činnosti. Stáhne se do šedé ekonomiky nebo se stane závislým na dávkách, BEZ JAKÉKOLIV MOTIVACE se s dluhy vypořádat).

Vidíte zrůdnost celého dnešního systému? Nepodezírejte mě prosím z toho, že se zastávám lidí, kteří se chovají nezodpovědně, neplatí své závazky a svou touhu po konzumním životě a po pozlátku doby naplňují pomocí nesmyslných úvěrů a půjček.

Ne všichni, kteří spadli do dluhové pasti, jsou takoví… Každému z nás se může v životě stát, že něco nevyjde, že udělá chybu, že ho někdo zklame… že něco prostě nezvládne. Každý takový člověk musí najít sílu se postavit, škody a chyby napravit a jít dál. Pokud jsou ale naše zákony postaveny na legalizaci lichvy právě na těchto lidech, je něco opravdu špatně…

[ad#pp-clanek-ctverec]

Mgr. Andrea Navrátilová (Svobodní)

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 4,94 out of 5)
Loading...