Todd: Rusko tuhle válku vyhraje. Západ je zaslepený a jen o míru mluví

Když mne  AŠ  upozornil na  další  rozhovor  francouzského politologa  Emmanuela Todda,  který  opublikoval  slovutný  švýcarský Neue Zürcher Zeitung ,  odepsal jsem mu,  že  si jeho vydání musím  rozmyslet,  protože je na  Kose  jaksi přetoddováno.  Jenže  ta  skepse  mne  přešla okamžitě,  jakmile  jsem se  do  toho textu ponořil. To prostě nejde  nepřevzít. Protože  redaktor  NZZ, který  rozhovor  vedl, po něm  šel skutečně  tvrdě. O to zajímavější  ten interview  je!

«Die Russen werden diesen Krieg gewinnen. Und im Westen stellt man sich blind und redet über den Frieden»

Rusko tuhle  válku  vyhraje. Západ  je zaslepený  a jen  o míru mluví

Západ už není schopen vést skutečnou válku, říká francouzský historik Emmanuel Todd. V rozhovoru předpověděl, že Putin bude usilovat o změnu režimu v Kyjevě. Nevěří, že Rusko zaútočí na jiné země.

Kontroverzní francouzský historik Emmanuel Todd, narozený v roce 1951, ve své knize „La Chute finale“ z roku 1976 předpověděl kolaps Sovětského svazu a způsobil velký rozruch. Od přelomu tisíciletí se prosadil jako nekonvenční myslitel a historik, který rád argumentuje proti mainstreamu. V roce 2002 napsal nekrolog  USA. A před několika týdny jeho nejnovější dílo vyšlo pod názvem „Úpadek Západu“. Hájí v něm ruský útok na Ukrajinu, který Západ vyprovokoval, aniž by byl schopen nebo ochoten cokoli udělat, aby mu čelil.

Pane Todde, nedávno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil plán vítězství. co si o tom myslíte?

Nic. Už jen název evokuje orwellovskou metodu úplné dezinterpretace reality. Protože ruská armáda  postupuje. Člověk se tedy ptá, kolik měsíců ještě režim v Kyjevě vydrží. Rusové tuto válku vyhrají. A na Západě se lidé chovají zaslepeně  a jen  o míru mluví.

Kde berete takovou jistotu, že Rusové vyhrají?

Evropští politici a lídři  již nejsou schopni vést válku. A když jsou konfrontováni se skutečnou realitou, okamžitě a bez přemýšlení začnou obviňovat toho, kdo válku začal, přičemž předpokládají, že ten, kdo válku rozpoutal, je nutně viníkem.

Obecně panuje široká shoda o tom, kdo je v této válce agresorem. Zdá se vám, že Putin je obětí?

Putin vede obrannou útočnou válku. Samozřejmě s válkou nesouhlasím. Ale tady to byli Američané, kteří se ujali ukrajinské armády. Ukrajina byla de facto integrována do NATO. Jsem historik, jen se snažím pochopit, co se stalo.

O vstupu Ukrajiny do NATO se nikdy vážně nediskutovalo. Nejen, že jste historik, ale také se zdá, že se znáte v budoucnost. V roce 1976 jste předpověděl konec Sovětského svazu, nyní ve své nové knize předpovídáte, že vítězství Ruska bude znamenat i pád Západu. Zdá se, že se vám líbí role Cassandry?

Ano, dívám se do budoucnosti. Ale ve svých metodách jsem konformní. Dívám se na historii dlouhodobě, zajímají mě ekonomické síly, náboženství a školství. To je nezbytně  nutné  pro pochopení přítomnosti a rozpoznání malého kousku budoucnosti. Jako historik musím studovat tuto válku, stejně jako studuji Caesarovy války. Nejde mi primárně o morální soud. A pokud mi řeknete, že jsem příliš velký futurolog, pak mohu říci jen: Chci vědět, co se teď stane.

Povězte nám  to.

Ukrajinci prohráli, Američané prohráli. Jak ale Američané a Evropané přijmou svou porážku?

Jaká je vaše předpověď?

Rusové nikdy nebudou usilovat o další válečné cíle, protože nemají ani prostředky, ani touhu, ani zájem. A to je mír. Jinak bude Západ pokračovat ve válce třeba  odpalováním raket dlouhého doletu na Rusko a riskovat jadernou eskalaci.

Ve své knize uvádíte tři ruské válečné cíle, jako byste měli přímé spojení s Kremlem.

Tyto cíle lze odvodit z bezpečnostních potřeb Ruska:

-obsazení východního břehu Dněpru,

-obsazení Oděské oblasti k zabezpečení přístavů na Černém moři

-a vlády v Kyjevě vstřícné vůči  Rusku .

To by se však rovnalo totálnímu podrobení Ukrajiny.

Přesně tak, tohle je zničení Ukrajiny. To ukazuje, že jsem poctivý a seriózní badatel. Říkají o mně a  obviňují mne  z toho, že jsem rusofil, a že přitakávám  Putinovi. Pokud si chcete do  rozhovoru zamontovat nějakou legraci, můžete napsat, že je konečně zřejmé, že nejsem přímo agent Kremlu, ale že dávám rady Putinovi.

Mám dojem, že vám přináší uspokojení předpovídat porážku Západu a podmanění Ukrajiny.

Myslím, že zaměňujete  intelektuální uspokojení  historika s domnělou škodolibou radostí z tragických událostí. Nejde těšení se z historických faktů, ale o potěšení historika, který píše své chef d’oeuvre.

Patří sem také uspokojení, že vaše historické studie a z nich odvozené prognózy vybočují z hlavního proudu?

Ve skutečnosti si mnoho lidí ve Francii myslí, že mě baví všem odporovat.

V každém případě  vám to evidentně nedělá potíž.

Naopak. Dělá se mi z toho fyzicky špatně. Rozpor sám o sobě mi radost nepřináší. Mezitím si myslím, že jsem outsider. Vyvinul jsem historický model, který pravidelně odporuje názorům jiných badatelů. Zajímavé na tom je: vždy se najdou další, kteří mě napadají a urážejí. Přesto si myslím, že jsem sympaťák.

Je pro Vás důležité být sympatický?

Extrémně, nejsem hádavý. Ale snesu debaty. Na druhou stranu trpím, když mnou opovrhují.

Jak to, že jste opakovaně tak násilně napadán z velmi odlišných stran?

Jsem historik až do morku kostí. Ve společnosti, která již nemá žádné historické vědomí, se nevyhnutelně musím dostat do konfliktu se současnými  intelektuály.

Jste ostrakizován. Ale nepohrdáte Vy také médii?

Rozhodně, toto pohrdání vzniklo   dlouhodobou  zkušeností s nimi. Pocházím z dlouhé novinářské tradice. Můj dědeček Paul Nizan byl spisovatel, komunista a novinář, který zemřel na frontě v roce 1940. Na druhou stranu mému otci je nyní 95 let a  byl  vlivným  novinářem v „Nouvel Obs“. To formovalo mé vlastní intelektuální nastavení.

Můžete to popsat trochu podrobněji?

Viděl jsem svého otce cestovat po celém světě, včetně nebezpečných míst, jako byl Vietnam anebo  Biafra. Psal skvělé reportáže, ale stěží rozuměl historickému pozadí. Moje posedlost knihami – kromě toho, že moc necestuji a bojím se létání – souvisí s mým otcem, který hodně cestoval a spoustě věcí nerozuměl. Mám vlastní teorii o zániku žurnalistiky.

A to je?

Na počátku byl pluralitní systém s různou orientací, který  zaručoval pluralitu informací. Pak zmizely všechny ideologie a žurnalistika s malými písmeny se změnila v žurnalistiku s velkými písmeny, která sama sebe  brala vážněji než politickou scénu. Noviny se staly zaměnitelnými. Právě žurnalistika velkou měrou přispívá k neschopnosti Západu dívat se na válku na Ukrajině střízlivě.

Novináři ovšem  tvrdí totéž, co vy sám jako historik: shromažďujeme  fakta a interpretujeme je.

Novináři bez historického povědomí,stejně  jako můj otec, už nemají žádné představy o tom, jak by se měly vykládat dějiny, a proto se všichni novináři svými pár zjednodušenými vizemi  stali zaměnitelnými. Není divu, že mainstreamová žurnalistika na Západě fandí  válce. Žurnalistika se stala válečnou silou. Rozpoutaná válečná štvanice ovšem  nevěstí pro lidstvo nic dobrého.

Ve vaší knize je několik věcí, které mi připadají velmi bizarní.

Jen pár?

Několikrát tam  například píšete, že Putin sleduje pomalou strategii z ohleduplnosti ke svým vojákům. Podle toho, co víme, si neváží životů svých vojáků.

Skutečnost, že ji chce chránit, je příliš silné vyjádření. Tak to  není míněno. Vycházím ze západního diskurzu. Lidé na Západě nechtějí o Putinovi a Rusku přemýšlet střízlivě. Vše se  schová pod formulkou Putin rovná se Stalin. Proto si myslí, že Putin vede válku jako Stalin. Stalin vedl válku s využitím nevyčerpatelných demografických zdrojů Sovětského svazu. Putinův přístup je úplně jiný. Lidské ztráty jsou značné. Nechce riskovat zbytečně  mnoho mrtvých a vede proto velmi pomalou kampaň.

Aby Putin ochránil své vlastní obyvatelstvo, přivádí nyní vojáky ze Severní Koreje. Nemůžete tvrdit, že Putin má zvláštní úctu k lidskému životu.

To taky neříkám. To nejsou standardy, které lze aplikovat na hlavu státu. Putin se chce vyhnout všeobecné mobilizaci, která by byla lidmi špatně přijímána. Zcela by to vyvedlo z rovnováhy ruskou ekonomiku a společnost. Má Biden úctu k lidskému životu?

Právě jste řekl, že toto nejsou standardy, podle kterých jsou hlavy států posuzovány. Překvapuje mě, že ve své knize téměř obsedantně zdůrazňujete Putinovo údajné šetření vojáků.

Jen se snažím zmínit fakt, který západní pozorovatelé soustavně ignorují. Protože je to předpoklad stability ruského režimu. Neupozorňuji konkrétně na násilné excesy ruské vlády, protože ty jsou všeobecně známé.

Není intelektuálně nečestné prezentovat situaci takto jednostranně?

Nechtěl jsem opakovat to, co je již zřejmé. Nemůžete mi vyčítat, že se snažím něco skrývat. Konkrétně poukazuji na rozdíl mezi oligarchickou demokracií na Západě a autoritářskou demokracií na Východě.

Tím stavíte na hlavu samotnou realitu pomocí orwellovské metody. Putinův režim nazývat demokracií, zatímco opozice je buď zavražděna, uvězněna nebo nucena odejít do exilu. To je cynické.

Ale ne, tohle je velmi vážné. Na Západě se orientujeme na liberální demokracii. Je to demokracie, ve které většina obyvatel vyjádří, ale menšina je chráněna. A proto nazývám ruskou demokracii autoritářskou, protože vyjadřuje většinu populace, ale menšiny nejsou chráněny.

Co je oligarchická demokracie na Západě?

Demokratické instituce stále existují, lidé volí, existuje svoboda tisku, ale duch se ztratil, protože populace se roztříštila a vyšší třída pohrdá dělníky. Proto je nazývám liberální oligarchií. Kontroverze, kterou jsem vyvolal, ukazuje, že srovnání je  trefné.

Kdo jsou oligarchové v USA?

Trump, Musk, Bezos, Gates, je spousta lidí, kteří jsou extrémně bohatí a jejichž bohatství jim umožňuje uplatňovat přímý vliv na politický systém jejich země. Ale většina amerických miliardářů je na straně  Demokratů. V USA existuje pluralita oligarchů.

Vaše  kniha byla přeložena do mnoha jazyků včetně ruštiny, ale v USA dosud nevyšla. Překvapuje vás to?

Vlastně jsem tím velmi překvapen, protože mé předchozí knihy byly v USA velmi dobře přijaty. Naplňuje mě to hrdostí. Říkám  si, že jsem musel napsat opravdu dobrou knihu, když byla považována za tak nebezpečnou a všichni američtí nakladatelé se ji báli vydat.

Nemůže to být přesně naopak? Vaše závěra  jsou považovány za mepřesné.

ptám se  sám sebe, jestli v USA existeje nějaký ústřední orgán, který by knihu zakázal.

Spiknutí proti vám?

Toť otázka.