Stát kecá úplně do všeho. I proto mají firmy problémy s důchodci

Jenže je tu spousty starých lidí, kteří pracovat mohou. Budeme je v zájmu mladších generací, ve jménu velké nezaměstnanosti direktivně nutit k pobírání důchodu a k sezení doma na zadku?

Stát a jeho stále se rozšiřující armáda důležitých a všehoschopných úředníků jen nařizuje a nařizuje. Nejraději by státní moc byla, kdyby ke každému soukromníkovi, zaměstnanci v soukromém sektoru nebo majiteli firmy mohla dosadit svého úředníka, který by kontroloval, posuzoval, penalizoval a vymýšlel nové a nové restrikce.

Ta starší generace za dnešní výši nezaměstnanosti nemůže. Mohou za ni socialistické vlády Evropy včetně té naší, české. To tito politici dostali svými zákony, vyhláškami a stále vyššími odvody soukromé firmy a osoby samostatně výdělečně činné do dnešní krize.  

Celý systém podnikání a zaměstnávání je dnes těžce pokřivený. Státní moc jen mluví a mluví. O potřebě snižovat nezaměstnanost, o nutnosti podporování přílivu zahraničního kapitálu, o školství, které by mělo reflektovat na potřeby podnikatelů a firem. Ale jaké jsou výsledky?

Že budou mladí nezaměstnaní nenávidět starého zaměstnaného? Protože si má vzít důchod a táhnout od válu? A nezabírat flek nějakému vystudovanému sociologovi?

Pochybuji, že existuje moc řemeslníků v důchodovém věku. Pochybuji, že mezi důchodci jsou spousty odborníků na průmyslovou elektroniku. Nebo odborníků na provoz počítačů, kterými jsou dnes ovládány výrobní linky.

Nejsou. Jen na úřadech, na ministerstvech, v kancelářích státních firem. Tam sedí důchodci, které by dnešní mladí chtěli poslat na krmit holuby na lavičku do parku. A nastoupit místo nich. Do teplých křesel státní správy a polostátních firem.

A tak se budou vymýšlet nové generální úřady se superúředníky, kteří budou úřadovat nad ostatními úředníky. Bude jich hodně. Stovky, ne-li tisíce. A budou určovat, nařizovat, vyplňovat formuláře. A zdůvodňovat, proč nic nefunguje.

Jenže na ně bude muset někdo vydělat. Nebude tedy stát nakonec shánět důchodce v montérkách?

Kdyby tedy politici a úředníci nechali lidi a firmy na pokoji, kdyby nechali rozhodování o svém životě na lidech, bylo by lépe.

Normální lidé se totiž vždy nějak domluví. Na rozdíl od politiků… 

[ad#velkadolni]