Společenský přesah očkování

Nedávno v jedné diskusi proběhlo pár příspěvků o očkování dětí a myslím, že první pisatel se mně tam přímo ptal, jaký názor na očkování mám. Zřejmě protože jsem zemitý Vidlák, který se rýpe v hlíně, má rád přírodu, preferuji rurální styl života, zároveň mám pět dětí a tak bych na to mohl mít nějaký ucelený názor.

Tož zkusme to.

Vidlácky bych řekl, že diskuse o očkování je pro mě na stejné úrovni jako diskuse o zelené energii, jaderném odpadu, elektrických autech a vlastně i o Krymu a zlém Rusku. Všechny tyto diskuse mají (mimo Kydy samozřejmě) společné to, že se diskutující upne na jeden jediný aspekt a s ten pak urputně hájí a jiný ho urputně odsuzuje.  U obsazení Krymu Ruskem to bylo krásně zřetelné. Rusko porušilo mezinárodní právo… a kolem toho se točila média celé měsíce. Zastánci se zase točili kolem toho, jak Chruščov daroval Krym Ukrajině.

Přitom téměř každá problematika je stejně jako kdysi mnohovrstevnatá. Dějiny nemají žádný bod nula. Krym měnil majitele mnohokrát a mnohokrát ho ještě změní. Před námi tu v kotlince byli Germáni, před nimi Keltové a před nimi další a další kultury. Ani my tu nebudeme do konce dějin. Zkrátka a dobře, Krym má svoji otázku strategickou, taktickou, právní, mocenskou, silovou, vměšovací, referendovou. Svou roli tam hraje Rusko, Ukrajina, Turecko, EU, USA, oligarchové, náckové, Hunter Biden, Nullandová, Clintonová, Obama, Trump, Putin, Šojgu, Lavrov, Macron, Merkelová.

Největší fór samozřejmě je, že nikdo z nás to nedokážeme postihnout v celé šíři. A většina se o to ani nesnaží, tak si vezmou jednu věc, kterou jakžtakž chápou a na ní se točí.

Stejně tak je to s jadernou energií, že sotva jeden diskutující z deseti by uměl nakreslit schema jaderné elektrárny či jaderné bomby. Při diskusi o solární energii skoro nikdo nezná sluneční konstantu a pochybuju, že při diskusi o energii větru zná vůbec někdo účinnosti a charakteristiky větrných turbín. A mimochodem – dodnes jsem nenašel nějaký ucelený materiál, kde by se člověk v nějaké tabulce dozvěděl, kolik taková větrná elektrána stojí.

Ale zpátky k očkování.

Zkusím i zde nastínit mnohovrstevnatost problematiky. Například co se stane, když neočkované dítě nějakou tu nakažlivou chorobu chytne? Očekává rodič, že dítě bude léčeno v rámci zdravotního pojištění? Obráceně to platí – pojišťovna bude léčit dítě, které bude mít komplikace po očkování.

A pokud dítě nebude očkované, mají jinak smýšlející rodiče právo toto neočkované dítě nechtít v kolektivu ve školce? Má společnost právo požadovat očkování, když má zavedené zdravotní pojištění na které přispívají všichni?

Zná někdo z nás ucelenou a nezfalšovanou statistiku o komplikacích? Dá se vůbec ještě věřit doktorům v době, kdy si farmaceutické firmy udělají jakoukoliv vědeckou studii o prospěšnosti jejich antikoncepce, léku proti cholesterolu, či AIDS? jiné statistiky říkají, že jsme stále zdravější, ale přitom spotřeba léků neustále stoupá. Tak jak to doopravdy je? A co ta nepovinná očkování? Chřipka, rakovina děložního čípku, klíšťata… ?

My jsme se s manželkou dohodli poměrně snadno. Očkování co jsou zadarmo, bo je platí zdravotní pojišťovna, ty k něčemu zřejmě jsou. Jinak by je pojišťovna neplatila, protože by bylo levnější léčit ty nemoci. Čili naše děti běžná očkování mají.  Taky jsme měli normální doktory, kteří všechny ty vakcíny rozumně rozdělili, počkali až bude dítě zdravé a nepíchali mu to v době chřipek a angín.

Z nepovinného očkování jsme nechali všechny děti očkovat proti žloutence. Jednoduše proto (ať se všichni klidně vzteknou), že jsme bydleli vedle cikánského baráku. Naše děti se s těmi odnaproti běžně potkávaly a u nich jsou epidemie žloutenky poměrně častý jev. Očkování proti encefalitidě avšechny ty papilomaviry jsou podle mě jen způsob jak z lidí tahat peníze.

Našim dětem po očkování nikdy nic nebylo. Dodnes jsou v podstatě zdravé, k doktorovi chodí častěji na prohlídky než s angínou. Možná to zní blbě, ale zdravého člověka jen tak něco neskolí. A pokud je někdo chabrus od narození, tak mu uškodí nejen očkování, ale i cokoliv jiného. Máme souseda, který je městským barometrem nemocí. Chytne všechno a vždycky. Pak dostane léky po kterých si navíc zkazí žaludek, má hučení v hlavě, naskáčou mu opary a proleží půl roku.

Já vedle toho měl antibiotika naposled někdy v patnácti, kdy se o mě starala moje maminka. Od té doby v podstatě nemarodím a pokud ano, zalezu si do postele s horkým čajem, strčím nohy do kýble s hodně horkou vodou, dám si obkládek a prostě to vyležím. Za dvacet let co chodím do práce jsem ještě ani jednou nepoužil neschopenku. A když už je jo zle, zpravidla to spraví první aspirin a dvanáct hodin v kanafasu

Jsou prostě lidi zdraví, kterých se nechytí ani mor a vyléčí se i z cholery pomocí lahve vodky. A jsou lidi, které položí i rýmička. Pokud někomu neuškodí nic, neuškodí mu ani očkování. Pokud někomu uškodí všechno, zřemě bude mít problémy i z vakcíny.

A až pár rodičů pohřbí svoje děti kvůli tuberkulóze – už se neočkuje, ale vrací se. Nebo až to nestihnou do nemocnice kvůli záškrtu, nebo až ten černý kašel nějaký chabrus odnese invaliditou, bude po diskusi.