3.7.2013
Kategorie: Ekonomika

Šokující pravda o české ekonomice

Sdílejte článek:

REDAKCE PP 03/07/2013

“Trhy se hroutí, všude se jenom snižují náklady…. tento rok je… těžký”- to jsou slova šéfa síťové agentury, která mi nedávno poslal e-mailem. Podobně sentimentální výroky jsem však slyšel od mnoha dalších lidí. Těžko si vybavuju nějakou velkou agenturu nebo významnou klientskou společnost, od kterých bychom slyšeli, že se jim daří dobře.

 To je přece tou globalní /evropskou krizí, ne?

 Chyba!”

 

[ad#hornisiroka]

 

Takto začíná svoji úvahu na téma současný stav české ekonomiky Richard Hunt, který se zabývá budováním týmů ve velkých společnostech u nás působících. Mnoho jeho poznatků stojí za přečtení, a proto jsme z článku na jeho blogu vybrali:

 

“Vezměme si poslední čtvrtletní zprávu společnosti Tesco plc. Zde můžete vidět, že Česká republika má druhé nejhorší výsledky z 11 zemí, v nichž Tesco podniká. Abych citoval zprávu přesně: “Naše výkonnost v České republice odráží zvýšenou intenzitu hospodářské soutěže na trhu v kombinaci s pokračujícími dopady poklesu ekonomického růstu a rostoucí nezaměstnaností.”

 

V této zprávě si také můžete povšimnout, že na Slovensku se daří společnosti Tesco výrazně lépe než v České republice. To mě nepřekvapuje. Již několik let jsem varoval každého, kdo poslouchal, že se zdá, že si slovenská ekonomika vede výrazně lépe než ta česká. Teď jsem poprvé našel spolehlivé a velice jasné shrnutí výkonu HDP obou zemí.

 

Tato čísla jsou zničujícím důkazem špatného řízení české ekonomiky během vlády Miroslava Kalouska coby ministra financí a současně samolibého, provinčního myšlení celé politické třídy. Tato kritika se vztahuje na širší okruh ekonomických “odborníků”, včetně ČNB a novinářů, kteří informují o jejich “analýzách” a prohlášeních – protože žádný z nich, pokud vím, nikdy neudělal toto jednoduché srovnání.

 

Slovensko – za posledních deset let Českou republiku předčilo …   nechte mě to vyjádřit zcela jasně: do roku 2015 bude Slovensko bohatší země než Česká republika.

Češi odmítají přijmout skutečnost

 

Pokud chcete příklad provinční samolibosti, na kterou jsem poukazoval již dříve, těžké je předstihnout tento rozhovor s bývalým členem ČNB Roberem Holmanem publikovaný v Týdnu na konci roku 2010. Přečtěte si jen druhý odstavec, ve kterém tvrdí, že v porovnání se Slováky jsou Češi v eurozóně schopni reagovat na krizi “pružněji”. Pokud se pak vrátíte k údajům o HDP, vidíte vlastní měnu jako “výhodnou”, což hlásá Holman v článku? A zatímco Holman naštěstí ČNB opustil, je jasné, že Miroslav Singer smýšlí stejně jako on.

 

Toto není akademická diskuse. Přímo to souvisí s ekonomickou situaci společností, se kterými spolupracujeme. Marketingové aktivity mají úspěch, když hospodářství roste, když jsou si lidé jistí, že mohou utrácet. V recesi jsou marketingové rozpočty kráceny a záhy poté jsou snižovány stavy lidí v marketingu. To je důvod, proč byli schopní lidé bez práce po dobu jednoho roku, proč jinak úspěšné agentury pláčou, jak jim jde byznys špatně, proč šlo Tesco dolů o 9%.

 

Člověk by si myslel, že inteligentní lidé, co mají přístup k informacím se už dávno měli snažit přimět Kalouska a Singera k zodpovědnosti. Ale nevypadá to tak. V Hospodářských novinách (z 26. června, ne na webu), Renata Mrázová, která uspěla v ING – ve společnosti našeho nového nezvoleného premiéra – jako generální ředitelka ING Pojišťovny, nám ostatním sdělila, že “bychom si měli přestat stěžovat a hledat pozitivní cesty z blbé nálady, která v zemi převládá”. Nuže tedy dobře. Vaše společnost může být o 9% níž než v loňském roce. Vaše agentura může být na pokraji bankrotu. Vaše penzijní spoření může být ohroženo kvůli kvůli výsledkům penzijních fondů ING. Ale je to všechno naše vina, že máme blbou náladu. A HN píše o paní Mrázové jako “vůdci”.

 

Jak jsem už dřív napsal, kdyby Česká republika byla značka, byl by Kalousek vyhozen už dávno – jen na základě výsledků a to ještě dřív, než jsme dokonce začali přemítat o jeho pití v práci. Na druhou stranu, mezi zavedenou politickou třídou nevidím nikoho, kdo by znamenal zřejmý pokrok.

 

Jak to dáme do pořádku?

 

 Ve své vynikající knize “How do we fix this mess?”, Robert Peston z BBC vysvětluje, že důsledky globalizace nutí státy, aby pro udržení zdravé ekonomiky identifikovaly svou komparativní výhodu. Jako příklad Peston použil zaměření Korei na high-tech spotřební zboží. Samsung je dobrým příkladem tohoto úspěchu. Také to ale představuje státní investice, například do telekomunikační sítě LTE 4G, která v Soulu funguje čtyři roky, přičemž tady i ve Velké Británii jsme sotva za testovací fází. Je úkolem politiků identifikovat tuto komparativní výhodu a budovat hospodářskou a měnovou politiku na jejích základech. Dalším příkladem by mohlo být rozhodnutí Velké Británii soustředit se na to, aby se londýnská City stala globálním finančním centrem. Nikdy jsem neměl tuto strategii rád a myslím, že selhala – ale alespoň je to strategie. Mnohem lepší je ta německá. Navrhovat a vyrábět věci, které chce svět koupit. Produkovat věci vyráběné ve vyšší kvalitě za vyšší cenu nejen velkými společnostmi ale také mnoha malými společnostmi, které poskytují lidem v malých městech zaměstnání. V roce 2004 prokázalo i Slovensko, že má strategii: kombinovat nízké náklady na pracovní sílu s prostředím přátelským vůči byznysu, které láká zahraniční investice.

 

 

Už jste někdy slyšeli nějakého českého politika jasně vysvětlit co je česká komparativní výhoda a jak ji vláda přemění v úspěch?

Co by tak mohlo být českou komparativní výhodou? Navrhoval bych “Německo, ale za nižší cenu.” To byla cesta, na kterou se úspěšně vydala společnost Škoda Auto. Češi mají moderní tradici spočívající v technických dovednostech a sdílejí některé německé instinkty pro efektivitu. Češi ukazují své silné stránky v oblasti IT dovedností. Někteří lidé mluví o tom, že se z Brna stává “mini Silicon Valley”, což se zakládá z velké části na úspěchu antivirových softwarů společností AVG a Avast. Co však udělala vláda, aby takové snahy povzbudila? Pokud mohu říct, absolutně nic. Jak se dostanete z Brna do zbytku světa, ať už fyzicky nebo přes internet? S jistými obtížemi, to je odpověď.

 

Je jasné, co by bylo třeba udělat, aby byla taková strategie uskutečněna. Abychom měli výhodu nad Německem, musí být sníženy daně a musíme se zbavit byrokracie. Pro povzbuzení rozhodnutí umístit high-tech společnosti v Brně raději než v Lipsku nebo Bratislavě jsou nezbytně nutné investice do infrastruktury. Zapotřebí jsou také investice do vzdělání, aby příští generace přinesly co nejvíce zlatých českých ručiček a rychlých českých mozků. Ach ano, lidé mohou říct, ale kde na to vzít peníze? Obhajuji snad velký nárůst státního dluhu? Ne, to není třeba. Odpovědí je přestat krást. Většina komentátorů se domnívá, že asi 15% státního rozpočtu je promarněno kvůli korupci. Nemohu si představit lepší způsob, jak se zbavit “blbé nálady” mezi poctivými podnikateli, než se dát seriózním způsobem do boje s korupcí! A samozřejmostí je, že, kdyby se to povedlo, dokonce by nám to mohlo poskytnout komparativní výhodu nad Slovenskem!

 

ZDROJ: Richard Hunt

 

[ad#velkadolni]

 

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 4,20 out of 5)
Loading...