15.12.2020
Kategorie: Exklusivně pro PP, Historie

Šest příběhů ochranného dohledu

Sdílejte článek:

L. MÜLLER

Jan Friedl (1951) a Vlastimil Izák (1943)

V roce 1982 byl Janu Friedlovi a Vlastimilu Izákovi uložen trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců nepodmíněně. Zároveň jim byl stanoven ochranný dohled na dobu 2 let.

Friedlovi byl „ochranný dohled uložen v rozsahu základních povinností“, Izákovi bylo uloženo „další omezení a to, aby se po dobu výkonu ochranného dohledu nevzdaloval z místa trvalého bydliště bez souhlasu orgánů, vykonávajících ochranný dohled, což je odůvodněno charakterem jeho funkcí“ v Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi.

Dne 22. 11. 1990 byli Friedl a Izák plně rehabilitováni.

Miloslav Hrubý (1929)

V roce 1981 byl Miloslav Hrubý odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců nepodmíněně. Zároveň mu byl uložen ochranný dohled na 2 roky s tím, „aby po dobu výkonu ochranného dohledu nevzdaloval se z místa trvalého bydliště bez souhlasu orgánů vykonávajících ochranný dohled“.

Jeho provinění spočívalo v tom, že „působil jako aktivní člen“ Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, „podílel se na koordinaci a řízení schůzí Rady starších, jakož i na kazatelské činnosti, sám aktivně vystupoval jako vedoucí biblických shromáždění, rozděloval zakázanou literaturu mezi ostatní členy“.

V roce 1983 byl Hrubý obviněn, že se „ve dnech 29. 11., 30. 11., 1. 12. a 2. 12. 1982, t.j. 4 x nehlásil v 10,00 hodin k výkonu ochranného dohledu na OO VB Příbram“.

Hrubý se hájil, že „v souvislosti s novým zaměstnáním si zajišťoval lékařské prohlídky, školení apod. Jednou se nedostavil proto, že byl v zaměstnání – 2. prosince. Vyslovil domněnku, že zostření podmínek OD je svévolné a pociťuje je jako úmyslné šikanování“. (Měl se totiž hlásit 2 x denně na VB.) Tato obhajoba nebyla akceptována. Dostal pokutu 400 Kčs.

Ve vztahu k odsouzení z roku 1981 byl Hrubý plně rehabilitován dne 10. 9. 1990.

Pokud jde o pokutu z roku 1983, byla účast na rehabilitaci vyslovena 15. 9. 2005.

Petr Cibulka (1950)

V roce 1986 byl Petr Cibulka odsouzen pro trestný čin hanobení národa, rasy a přesvědčení k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců nepodmíněně. Zároveň mu byl na dobu 3 let vyměřen ochranný dohled.

Později téhož roku byl Cibulka uznán vinným, že „neplnil povinnosti ochranného dohledu, který mu byl uložen“, a byl poslán na další 2 měsíce do vězení.

Dne 12. 7. 1991, 8. 12. 1992 a 15. 7. 2010 byl v těchto věcech Cibulka plně rehabilitován.

Pavel Wonka (1953-1988)

Rozsudkem z roku 1987 byl Pavlu Wonkovi za pobuřování a podobné trestné činy uložen trest odnětí svobody v trvání 21 měsíců nepodmíněně. Poté měl následovat tříletý ochranný dohled.

Po odpykání trestu byl Wonka propuštěn 25. 2. 1988.

Rozsudkem Okresního soudu Trutnov ze dne 20. 4. 1988 byl Wonka uznán vinným, že v době od 27. 2. 1988 do 5. 4. 1988 „se celkem ve 38 případech nehlásil na Obvodním oddělení Veřejné bezpečnosti, neprokázal zdroj své obživy a ani v jednom případě neumožnil orgánům VB vstup do svého obydlí, ačkoli toto vše byl povinen činit v rámci ochranného dohledu“.

Wonka „na svoji obhajobu uvedl, že z výkonu trestu odnětí svobody musel být dopraven až domů. Nebyl schopen chodit, a tudíž ani nemohl ochranný dohled vykonávat“. Zároveň se hájil „i tím, že rozsudek, kterým mu byl ochranný dohled uložen, je neplatný, tudíž je neplatný i uložený ochranný dohled. A proto tento není povinen respektovat.“

Soud jeho obhajobu neuznal a uložil mu trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců nepodmíněně.

Wonka se proti rozsudku odvolal.

Krajský soud Hradec Králové usnesením ze dne 29. 6. 1988 napadený rozsudek zrušil a trestní stíhání zastavil, protože Wonka „dne 26. 4. 1988 [ve věznici] v Hradci Králové zemřel“.

Rozhodnutími ze dne 9. 7. 1990, 26. 11. 1990 a 29. 4. 1991 byl Wonka plně rehabilitován v kauze z roku 1987.

Ve vztahu k vykonané vazbě v roce 1988 byl Wonka rehabilitován 16. 10. 2019.

(Práva poškozeného Pavla Wonky přešla na jeho pozůstalého bratra a dědice Jiřího Wonku.)

Jiří Gruntorád (1952)

O jeho zkušenosti s ochranným dohledem se píše v Informacích o Chartě 77 č. 10/1986, str. 17:

„Jiří Gruntorád hodlal strávit letošní dovolenou putováním po Čechách a Moravě. V souvislosti s povinnostmi, které mu jsou uloženy v rámci ochranného dohledu, jemuž je podroben, předložil SNB podrobný rozpis cesty. Nato mu bylo uloženo, aby se v každém místě svého putování dvakrát denně hlásil, a to v 9,00 hodin a v 18,00 hodin. Jiří Gruntorád svou plánovanou dovolenou za těchto podmínek zrušil, protože nebylo v jeho silách je dodržet. Proti rozhodnutí se odvolal, přesunul svou dovolenou na druhou polovinu srpna s tím, že když budou podmínky ochranného dohledu nadále tak tvrdé, dostaví se vždy k hlášení obtěžkán koulí a spoután řetězy, vše to chtěl ještě zdůraznit půstem o chlebu a vodě. Jeho odvolání bylo zamítnuto, ale v odpovědi na něj bylo zdůrazněno, že ,Sbor národní bezpečnosti si může dovolit i u Vaší osoby velkorysost‘; skutečně pak došlo ke změně podmínek tak, že Jiří Gruntorád se musel hlásit při příjezdu na místo pobytu, při jeho opuštění a nakonec v Praze. Dovolená Jiřího Gruntoráda proběhla bez řetězů a koule.“

(Dostupné na http://scriptum.cz/soubory/scriptum/informace-o-charte-77/infoch_1986_10_ocr.pdf.)

Gruntorád byl postupně plně rehabilitován. Jeho rehabilitace byla dovršena usnesením Městského soudu Praha ze dne 18. 3. 2003.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 2,62 out of 5)
Loading...