28.7.2025
Kategorie: Ze světa14 přečtení

Scott Ritter: USA sesadí Zelenského a Evropa se stane bezvýznamnou

Sdílejte článek:

SLOVANKA

Je zajímavé, jak dosud adorovaný komediant Zelenský je náhle v nepřízni EU i médií a v zákulisí se hovoří o jeho nahrazení. Tento vývoj někteří analytici již dříve předvídali a lze očekávat, že i další predikce se brzy splní, včetně odchodu Evropy do bezvýznamnosti.

Geopolitická krajina se rychle mění a nedávný vývoj konfliktu na Ukrajině a politika USA za Donalda Trumpa zdůrazňují rostoucí bezvýznamnost Evropy a strategické přešlapy Západu.

V nedávné diskusi s bývalým zpravodajským důstojníkem americké námořní pěchoty a zbrojním inspektorem OSN Scottem Ritterem byla analyzována současná americká politika vůči Rusku, Ukrajině a role Evropy.

Ritter poskytuje nelítostné hodnocení současné situace, které svědčí o neschopnosti Západu rozpoznat realitu konfliktu a předpovídá konec Zelenského vlády a politickou a ekonomickou marginalizaci Evropy.

Tento článek shrnuje ústřední klíčové body diskuse z videa níže a objasňuje možné strategické důsledky:

Trumpův neúspěšný plán: 50denní ultimátum bez podstaty

Nedávné hrozby Donalda Trumpa vůči Rusku, spojené s 50denním ultimátem, jsou Ritterem popsány jako plán, který je odsouzen k zániku od samého začátku.

Trump oznámil, že bude pokračovat v dodávkách zbraní na Ukrajinu, zejména 17 systémů protiraketové obrany Patriot, a vyzval Evropu, aby nakoupila americké zbraně na financování války proti Rusku.

Zároveň vyhrožuje sekundárními sankcemi proti zemím, jako je Čína, Indie a Brazílie, které nakupují ruskou ropu, aby zabránil ruskému financování války.

Ritter považuje tento plán za nereálný a neefektivní. Pochybuje, že USA mají vůbec kapacitu dodat slíbené systémy Patriot:

„Nemyslím si, že je tam 17 baterií. Byl bych překvapen, kdyby našli dvě baterie. Němci čekají na další dodávky, které přijdou až v roce 2026 nebo 2027. Ale jsme v červenci 2025. To je ještě daleko.“

Kromě toho Ritter zdůrazňuje ruskou vojenskou nadřazenost. Poukazuje na zprávy, že Rusko vyrábí a používá až 1 000 dronů denně, což daleko převyšuje západní zásobovací kapacity.

Trumpův plán vyvinout tlak na Rusko prostřednictvím dodávek zbraní a sankcí je proto politickým trikem, který nemá žádný strategický přínos.

Sekundární sankce: Rána do prázdnoty

Hrozba sekundárních sankcí proti zemím, které obchodují s Ruskem, je Ritterem také odmítána jako neúčinná. Rusko se již dávno přizpůsobilo sankcím a ruský akciový trh dokonce posílil o 2,7 %, když se hrozby staly známými.

Země jako Čína, Indie a Brazílie nejsou ochotny vzdát se svých obchodních vztahů s Ruskem:

„Čína je odhodlána zdvojnásobit svou podporu Rusku. Vědí, že konflikt na Ukrajině se dotýká i jejich zájmů na Tchaj-wanu. Brazílie řekla: „Pokud s námi nechcete obchodovat, my s vámi nebudeme obchodovat.“ Indie neobětuje svou suverenitu kvůli nepředvídatelnosti Trumpovy administrativy.“

Ritter odkazuje na zkušenost z dubna 2025, kdy USA uvalily na Čínu sankce, ale po 90 dnech je musely zrušit, protože Čína reagovala zákazem vývozu vzácných zemin a magnetických materiálů, což paralyzovalo americký automobilový průmysl.

Tato epizoda ukazuje, že USA nemají žádné ekonomické páky proti Číně, a že takové sankce by spíše poškodily samotný Západ.

Zelenského konec: Plánovaná změna režimu

Ústředním bodem Ritterovy analýzy je přesvědčení, že Trumpova administrativa aktivně pracuje na odstranění ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Podle zprávy novináře Seymoura Hershe plánují USA nahradit Zelenského novým vedením, aby připravily půdu pro příměří a jednání s Ruskem. Ritter vidí 50denní ultimátum jako příležitost pro tuto změnu režimu:

„50denní přestávka má smysl pouze pokud jde o odstranění Zelenského. Není legitimní autoritou a Rusové s ním neuzavřou mír. Má být instalován nový režim, který může akceptovat podmínky kapitulace diktované Ruskem.“

Ritter zdůrazňuje, že ukrajinská vláda a politická elita jsou zkorumpované a nechtějí mír, protože mají prospěch ze západní finanční pomoci.

Nový vůdce, jako je Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, by byl nepřijatelný i z ruského pohledu, protože je spojován s nacionalistickými a neonacistickými živly.

Podle Rittera se Rusové již připravují na poválečné uspořádání, ve kterém převezmou kontrolu nad budoucností Ukrajiny.

Úpadek Evropy: Občan bez váhy

Ritter je obzvláště ostrý ve své kritice Evropy, kterou popisuje jako „obrovského občana ničeho.“ Vidí Evropu jako politicky, ekonomicky a vojensky bezvýznamnou, neschopnou čelit výzvám ukrajinského konfliktu.

Zejména Německo a Velká Británie jsou Ritterem popsány jako nezodpovědní váleční štváči, kteří vedou své země k ekonomickému a sociálnímu krachu.

„Evropa se hroutí. Německo je v bankrotu, ekonomika kolabuje. Mluví o škrtech v sociálních programech, aby se financovaly nezodpovědné vojenské výdaje. Bundeswehr není Wehrmacht – jsou to muži, kteří pijí pivo a jedí řízky a neumí bojovat.“

Ritter srovnává rétoriku Merze a Starmera s expanzivními ambicemi Třetí říše a ptá se, proč proti této válečné rétorice neprotestují i další evropské země, které kdysi trpěly pod nacistickou okupací.

Vidí nebezpečnou eskalaci, zejména prostřednictvím plánů na rozmístění vojsk NATO u Kaliningradu, což by představovalo existenční útok na Rusko a mohlo by to vyvolat jaderný konflikt:

„Pokud NATO zaútočí na Kaliningrad, dojde k jaderným výbuchům po celé Evropě. Kaliningrad je součástí Ruské federace a útok by byl útokem na územní celistvost Ruska.“

Vojenská neschopnost Evropy

Dalším těžištěm Ritterovy analýzy je vojenská slabost Evropy. Tvrdí, že ani Německo, ani jiné evropské země nemají zdroje ani motivaci vést moderní válku.

Myšlenka branné povinnosti je „receptem na katastrofu,“ protože moderní války vyžadují vysoce kvalifikované, dobrovolné vojáky, které Evropa nemá:

„Evropa již neprodukuje válečníky. Společnosti jsou plné lidí z křesel se špatným krevním oběhem, kteří celý den hrají počítačové hry. Nemůžou unést 40 kg a pochodovat 40km. To je smutná realita.“

Ritter vidí ekonomickou a vojenskou slabost Evropy jako příležitost k nedobrovolnému odzbrojení, zejména v jaderné oblasti.

Kritizuje nedávnou Severní deklaraci, ve které Francie a Velká Británie chtějí rozšířit jaderný deštník nad Evropou, jako nezodpovědné a varuje, že ekonomická krize v těchto zemích by mohla vést k opuštění jejich jaderných arzenálů.

Závěr: Nový geopolitický realismus

Analýza Scotta Rittera vykresluje bezútěšný obraz současné geopolitické situace. Politika Trumpovy administrativy, založená na dodávkách zbraní a sankcích, je odsouzena k neúspěchu, protože nebere v úvahu ani vojenskou, ani ekonomickou realitu.

Odstranění Zelenského je považováno za nevyhnutelné, aby byl umožněn mír diktovaný Ruskem. Evropa, kdysi centrum moci, se sama odsunula na okraj svou politikou válečného štvaní a špatným ekonomickým řízením, zejména Green Dealem.

„Evropa nedává nic na stůl. Žádná fungující ekonomika, žádná národní hrdost. Zhroutí se a Rusové budou diktovat podmínky pro budoucnost Ukrajiny,“ uzavírá Ritter.

Nadcházející měsíce ukážou, zda USA přizpůsobí svou strategii realitě, nebo zda budou nadále sázet na konfrontaci, která by mohla Evropu a Ukrajinu uvrhnout ještě hlouběji do propasti.

Podle Rittera globální jih, vedený Ruskem a Čínou, bude utvářet budoucnost, zatímco Evropa a USA ztratí svůj význam.

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
14 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 4,37 out of 5)
Loading...
7 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)