Když kněz mluví o facce

D. D. KRAJČA

Ve veřejném prostoru se občas objeví věta, která nepůsobí hlučně, nevyvolá okamžitý skandál, nezaplní titulky novin, a přesto v člověku zůstane déle, než by čekal. Ne proto, že by byla mimořádně ostrá. Ale proto, že nezazněla z úst, z nichž by ji bylo možné přijmout jako samozřejmou součást běžného sporu.

Jedna taková věta zazněla z úst římskokatolického kněze P. Jana Špačka. Podle jeho slov by studentovi, který položil prezidentovi republiky otázku na jeho komunistickou minulost, patřila facka.

Ta otázka přitom nebyla osobní ani urážlivá. Týkala se skutečností, které jsou součástí veřejně známého životopisu hlavy státu. Petr Pavel byl před rokem 1989 členem Komunistické strany Československa. Působil v armádních strukturách tehdejšího režimu a připravoval se na kariéru důstojníka v systému, který byl pevnou součástí mocenského aparátu komunistického státu. Vstup do strany nebyl v takovém prostředí nahodilým krokem, ale krokem, který měl svůj význam i své důsledky.

Nejde o připomínání minulosti z potřeby někoho diskreditovat. Jde o kontext, který přirozeně zajímá mladého člověka vyrůstajícího v jiné době, než byla doba normalizace. Generace, která komunismus nezažila, nemá osobní zkušenost, má jen fakta. A právě proto se ptá.

V tu chvíli přestává být podstatné, jak by na podobnou otázku odpověděl prezident. Smysl celé situace se přesouvá jinam. Do prostoru, kde se nehodnotí obsah politické debaty, ale jazyk člověka, který nese odpovědnost za slovo jiného řádu než běžný komentátor veřejného dění.

Římskokatolický kněz není anonymní diskutér. Není komentátorem politické rubriky. Není hlasem okamžité emoce.

Je nositelem služby, která stojí na důvěře, trpělivosti a schopnosti unést lidské otázky bez potřeby je umlčovat.

Proto věta o facce nepůsobí jako nepovedený bonmot. Působí jako cizorodý tón v prostoru, kde má zaznívat slovo smíření, porozumění a klidu.

Jsem člověk věřící. Pokřtěný i biřmovaný. Vyrostl jsem v prostředí, kde kněz představoval autoritu jiného typu než autoritu moci. Nebyl tím, kdo reaguje podrážděně. Nebyl tím, kdo trestá otázku. Nebyl tím, kdo zvyšuje hlas tam, kde společnost potřebuje spíše klid než napětí. Kněz byl člověkem, který dokázal unést i nepříjemné téma bez potřeby ho zjednodušovat silou.

Proto tato věta nepůsobí jako politický komentář. Působí jako selhání jazyka, který má být opatrnější než jazyk běžného veřejného prostoru.

Církev v této zemi nese zkušenost desetiletí, kdy její hlas nemohl zaznívat svobodně. O to větší význam má každé slovo, které dnes zaznívá bez překážek. O to větší odpovědnost nese každý, kdo jej vyslovuje jménem služby, která má stát nad okamžitými spory a krátkodobými náladami.

Jazyk symbolické facky do tohoto prostoru nepatří. Nepatří do něj ani tehdy, je-li míněn jako nadsázka. Nepatří do něj ani tehdy, je-li vysloven v rozčilení. Nepatří do něj proto, že kněz nemá být tím, kdo otázku trestá, ale tím, kdo ji přijímá.

Je možné vést spory. Je možné nesouhlasit. Je možné vyjadřovat vlastní postoje. Ale jazyk duchovního má zůstávat jazykem, který nezraňuje prostor, do něhož byl svěřen.

Protože kněz nemá být tím, kdo rozdává facky. Ani skutečné, ani symbolické.

Má být tím, kdo unese i slova, která se poslouchají obtížně.

A přesto ve mně zůstává tiché a vážné znepokojení nad tím, kam jsme se jako společnost dostali, když veřejně zaznívá z úst kněze věta o facce jako reakce na otázku mladého člověka. Duchovní, který slouží Bohu, byl vždy vnímán jako ten, kdo uklidňuje, kdo smiřuje, kdo pomáhá nést svět s větší trpělivostí a pokojem. Když se místo toho objevuje jazyk symbolického násilí, působí to jako znamení doby, která se vzdaluje prostoru klidu, do něhož jsme byli zvyklí církev přirozeně řadit. A právě to je na celé věci možná nejznepokojivější.

„Služebník Páně se nemá hádat, nýbrž má být laskavý ke všem…“

(2 Tim 2,24)

Daniel Danndys Krajča, FB

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2026:
*****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Jan Tománek 2000,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, František Burda 50,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, ing. Vojtěch Vorel 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Anonym 150,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Petr Včelka 600,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Anonym 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, ing. Jiří Viselka 500,- Kč, Hynek Opach 200,- Kč

Celkem za měsíc: ... 21 360,00 Kč

Vybráno 47.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Potřebujeme veřejnoprávní média „nezávislá“, nebo spíše „vyvážená“? - 24.4.2026
• Opatrný obrat větru? - 24.4.2026
• Když kněz mluví o facce - 24.4.2026

(4 votes, average: 4,00 out of 5)

Loading...