13.5.2015
Kategorie: Společnost

Rozpad amerického impéria a změna paradigmatu

Sdílejte článek:

JURAJ POLÁČEK 13|05|2015

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě měla několik zásadních znaků. Kromě velkoleposti, odhalení nové generace unikátních zbraní, nejvíce bila do očí nepřítomnost delegací ze Západu. Opakuji zde ještě jednou: za plné účasti důležitých asijských zemí a skupiny BRICS. Nebyla to náhoda. Jde o změnu paradigmatu, jsme svědky nového přerozdělování moci ve světě po všech stránkách – diplomatické, ekonomické i vojenské.

[ad#hornisiroka]

Tuto skutečnost potvrdily mnohé události spojené s oslavami Dne vítězství v Moskvě. Poprvé se vojenské přehlídky aktivně zúčastnila Čína. Den před přehlídkou, 8.května, byly podepsány dohody o investicích v hodnotě stovek miliard rublů a Rusko, vědomo si nového chápání vztahů a vyjádřením o “čínsko-ruském” bratrství, přijímá vedoucí politickou úlohu Číny. V čínštině neexistuje výraz bratr – buď je starší bratr, nebo mladší. V minulosti Čína používala ve vztahu k Rusku jako uznání jeho větší moci a potenciálu výraz starší bratr, dnes je situace obrácená.

Součástí setkání byl i podpis smlouvy s ruským Gazpromem o budoucí smlouvě k dodávce 30 miliard kubíků zemního plynu z ložisek Západní Sibiře, dohody o spolupráci ve výstavbě komunikací a zdá se, že se konečně rozběhne projekt ruského letadla Suchoj Superjet 100. Důležitým se stalo přihlášení se Ruska k projektu Hedvábné cesty, což není nic jiného než geopolitický projekt na vytvoření komunikační a obchodní trasy z Číny do Evropy mimo kontrolu mořské velmoci, kterou je USA.

Návštěva Angely Merkel, 10.5.2015, den po pochodu na Rudém náměstí a rozchodu delegací, už vypadala jen jako příchod chudého příbuzného, ​​kterého pustí na hostinu až poté, když se vážení hosté rozejdou a chudý příbuzný si na špíně stolů, mezi porozbíjeným sklem a politými ubrusy, hledá aspoň kousek masa na ohlodaných kostech. Zapíjí to zbytky vína na dně sklenic a zajídá suchými kůrkami, které zvedne ze zaprášeného kouta, kam je zakoply zablácené nohy návštěvníků, nikým neobsluhován a zavalen nadávkami číšníků, kteří dělají pořádek po hostině.

Barack Obama, Xi Jinping, Vladimir Putin

Angela Merkel as ní celý Západ se zpozdili o den. Jeden den by znamenal, že Německo a ostatní země Západu jsou svéprávné, že Amerika nerozhoduje o všem, že Západ a Německo mají respekt k zájmům Ruska a přes současné neshodám chtějí být partnery.

Angela Merkel nic nedohodla. Její slovo už nic neznamená. Její “požadavky” a připomínání Krymu po tom, co s Američany vědomě vyprovokovali převrat na Ukrajině, bylo nediplomatickým a nemístným gestem. Otázka je, co za tím gestem ve skutečnosti je. Před pár dny vyšlo najevo, že její čistý štít je již minulostí, když německá média odhalila, že výsadní postavení v Evropě Německo využívalo na špionáž ve prospěch USA. Takže není nejmenších pochyb, že šlo o plánovanou akci na to, aby se zabránilo zklidnění situace, a aby se navzdory formálním slovům o snížení eskalace, naopak napětí zvýšilo.

Není to nic nového. Ve svých komentářích pravidelně upozorňuji, že jde o střet USA a Ruska.Všichni ostatní hráči jsou na Ukrajině nedůležití. Ignorace oslav zeměmi Západu a návštěva A.Merkel den po nich, znamená podřízení se zájmům USA.

Angela Merkel je dnes už politickou mrtvolou, nedůvěryhodnou osobou a je už jen otázkou času kdy odstoupí sama. Diskreditace Německa však znamená i diskreditaci celé Unie a USA. Bohužel, jak bylo zmíněno, Rusko se udrželo a dále už bude jen stoupat. My se naopak ocitáme na šikmé ploše a čeká nás pád. USA cítí, že se hýbou ledy a že naopak partnerství asijských velmocí je stále silnější.

Dnes už tedy otázka nezní, zda si Amerika udrží dominanci, ale kdy ji ztratí. V podstatě už budeme jen svědky konfrontace ve stylu “umírající kobyla nejvíc kope”, protože Západ se bude snažit obnovit svou dosud ničím neohrožovanou hegemonii, ale nové velmoci mu už nebudou chtít dovolit upevnění moci.

[ad#velkadolni]

Ukrajina není jediným ohniskem sváru. Podobně, jako za studené války, se zdá, že každá akce ve světě bude vyvolávat reakci minimálně Ruska a Číny jako stálé členy RB OSN. Vzpomínal jsem, že současné snahy NATO začít další válku v Libyi, Tunisku a Egyptě již nyní mohou znamenat konflikt s Ruskem a Čínou, protože tyto země plánují ve Středozemním moři společné námořní manévry. A je známo, že Rusko za zlom v postoji k Západu považuje cynické porušení mandátu OSN na zajištění bezletové zóny v Libyi v roce 2011, kdy Západ začal bezuzdné “humanitární bombardování”. Od té doby Rusko nehodlá ustupovat a rozhodně neočekávám, že beztrestně dovolí NATO udělat si ze Středozemního moře domácí hřiště a už vůbec ne zaútočit na Sýrii.

Vzhledem k zesilování pozic nových velmocí, dříve či později dojde k porážce Ameriky při prosazování zájmů v Evropě, ústup USA na americký kontinent a to bude znamenat rozpad amerického impéria. A růst čínského. Zda je to dobře nebo špatně, je pro tento komentář irelevantní. Dojde k tomu a třeba se jen modlit, aby to nestálo příliš mnoho životů.

ZDROJ: Juraj Poláček

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 3,95 out of 5)
Loading...