28.12.2017
Kategorie: Politika

Proč je zpráva OLAF tajná?

Sdílejte článek:

IVAN BEDNÁŘ

Podle tiskové zprávy ministerstvo financí ve středu obdrželo závěrečnou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o prošetření kauzy Farmy Čapí hnízdo. Kvůli padesátimilionové dotaci na farmu bylo obviněno 11 lidí, mezi nimi premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

[ad#textova1]

Ministerstvo financí prý už zprávu postoupilo zainteresovaným subjektům: ministerstvu pro místní rozvoj, řídícímu orgánu operačního programu ROP Střední Čechy a v souvislosti s policejním vyšetřováním také Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Ministerstvo nyní ve spolupráci s českými orgány a Evropskou komisí posoudí, zda a jakým způsobem je možné zprávu zveřejnit,

Co je tajného na tom, že Andrej Babiš v případě dotace pro farmu Čapí hnízdo podváděl? A že mu v tom vydatně pomáhal jeho nohsled Jaroslav Faltýnek? No, právě to, že jde o Babiše a Faltýnka. Podle vyšetřovatelů totiž Babiš podle vyšetřovatelů údajný podvod řídil. Faltýnek se podle policie dopustil dotačního podvodu.

Babiš i Faltýnek kauzu označují za účelovou. Nehledě na to, že oba patří mezi vysoké politické představitele tohoto státu (předseda vláda a předseda hospodářského výboru Sněmovny), tvrdit, že si zprávu OLAFu objednala nějaká české mafie v čele s Miroslavem Kalouskem je hodně nevěrohodná konstrukce.

Podle původního interního kodexu hnutí ANO , přijatého v listopadu 2013 pod vzletným názvem Morální kodex reprezentanta politického hnutí ANO 2011. Tento manifest definoval jedenáct morálních zásad, kterými je povinen se řídit každý reprezentant hnutí ve veřejné funkci na všech úrovních.

Jenže postupem času se ukázalo, že kodex je jen cár papíru, který nedodržují hlavně nejvyšší představitelé ANO. Počátkem letošního roku pak ANO na pokyn Babiše tento kodex změkčilo a stíhaný člen hnutí nově nemusí rezignovat. Změnu přijal 23. ledna výbor hnutí mediálně skrytým usnesením, přičemž nová verze kodexu byla zveřejněna až počátkem března.

Změna se týkala desátého bodu, který zněl v původní verzi následovně: „Reprezentant, proti němuž je zahájeno trestní stíhání, neprodleně rezignuje na volený mandát, na svou funkci ve Hnutí a na členství ve Hnutí.“

V praxi by to znamenalo, že představitel ANO obviněný kvůli podezření z porušení zákona by měl automaticky odejít z politiky. To by bývalo platilo i pro Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka už v září letošního roku, kdy je poslanecká sněmovna vydala k trestnímu stíhání.

Nově přijatá verze desátého bodu kodexu výrazně snižuje nároky na politiky: „Reprezentant, proti němuž je podána obžaloba pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti a ve spojení s výkonem veřejné funkce, neprodleně rezignuje na volený mandát, na svou funkci v Hnutí a na členství ve Hnutí.“

Nová úprava se tedy vztahuje pouze na kriminalitu související s působením v politice. V době, kdy výbor přijímal tuto změnu, totiž kulminovala kauza korunových dluhopisů vydaných Agrofertem Andreji Babišovi s vysokým úrokem v objemu 1,5 miliardy korun. Na exministra financí tehdy bylo podáno trestní oznámení kvůli podezření z krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku (copak asi s tím oznámením je?)

Se zprávou OLAFu bezprostředně souvisí i zdržování poslanců za hnutí ANO, kteří se snaží jednání imunitního a mandátového výboru Sněmovny odložit na co nejpozdější dobu, jakoby doufali, že dostane-li Babišova vláda důvěru, zbaví to Babiše obvinění. Policie po volbách znovu požádala o vydání obou politiků k trestnímu stíhání, sněmovna o žádosti dosud nerozhodla.

Podle bývalého Babišova 1. náměstka Lukáše Wagenknechta (na MF byl 1. náměstkem pro oblast finančního řízení a auditu. V červnu 2015 jej však z této funkce Babiš odvolal) můžeme bezesporu dovodit, že OLAF došel k negativnímu zjištění. Pokud by totiž nic neshledal, pouze by uzavřel případ a oznámil to příjemci dotace.

Jestliže došlo ke korupci nebo podvodnému jednání, musí prostředky na projekt vymáhat Úřad regionální rady ROP Střední Čechy. V praxi by tedy musela Babišem ovládaná společnost vrátit jak dotaci 50 milionů, tak i penále, které by v tuto chvíli bylo ve výši 100 procent – tedy dalších 50 milionů.

Myslím, že občané mají právo na zveřejnění zprávy OLAFu, že by se všichni měli seznámit s tím, k čemu tento evropský vyšetřovací orgán v případě Čapího hnízda dospěl. S úplným zněním, ne jen s nějakými komentovanými výtažky.

Údajný bojem proti korupci prosadila Sobotkovsko-Babišovská vláda od 1. 7. 2016 zákon o registru smluv, podle kterého musí být většina soukromoprávních smluv uzavřená mezi podnikateli a zákonem stanovenými subjekty založena do rejstříku smluv, a volně přístupná. Pokud se tak nestane, smlouva vůbec nenabude účinnosti a po třech měsících od uzavření pozbude platnosti.

V případě zprávy OLAFu jde o mnohem víc než o neoprávněně vylákaných 50 milionů a dalších 50 milionů penále.

O věrohodnost České republiky.

[ad#pp-clanek-ctverec] 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...