12.4.2024
Kategorie: Společnost

Připraveni?

Sdílejte článek:

MILAN DANIEL

Ať chce kdo chce co chce, válka na Ukrajině dříve nebo později skončí. Možná spíš dříve, než později. Zkrvavená, rozbitá a zničená země se i pro tisíce nynějších bojovníků stane neobyvatelnou a ti budou směřovat za svými rodinami do zahraničí, jímž je pro ně i naše republika.

Do  Čech, na Moravu a Slezska přijdou muži, jejichž životní zkušenost je formována hrůzou války, do níž je dovedla jejich vláda a její zahraniční protektoři. Muži, živení už více než dva roky nenávistí k nepříteli, který mluví podobným jazykem, jenž má ale kvůli politice jejich vedení na svědomí smrt či zmrzačení jejich druhů ve zbrani, destrukci jejich domovů a více než dramatický a rozhodně nechtěný obrat jejich životů.

Přijdou do země, která nic takového přímo nezažila a pyšní se tím, že v ní platí právo. Do země, která se snaží daleko více než jejich domovina čelit korupci a moci zbohatlíků. Jistě – ne vždy se tak děje úspěšně a beze zbytku. Praxe a metody, na něž jsou z domova adaptováni, jsou ale logicky způsobem, jakým se budou chtít nově příchozí přizpůsobit i životu v novém prostředí a měnit tuto zemi ke svému obrazu.

Jsme na takovou situaci připraveni?

Statisícová imigrace z Ukrajiny se nemohla nepromítnout do sociální oblasti. Zpočátku chaotické přijímání uprchlíků i „uprchlíků“, motivovaných štědrými sociálními dávkami, doufejme skončilo. Škody způsobené děravým systémem jsou jednoznačné, na druhé straně reálná humanitární pomoc pochopitelná.

Většina těchto lidí má pobytový status upraven režimem dočasné ochrany, který je časově limitován a prodlužován podle situace v zemi původu. Velká část těchto lidí (nejen žen) pracuje. I proto, že to vynucuje jejich sociální situace, Jen menšina bude mít zájem se do zničené Ukrajiny vrátit. A očekávaný příchod bývalých vojáků jejich problémy jen znásobí.

Rýsují se v zásadě dvě možná řešení.

Návrat imigrantů do destruované krajiny bude vyžadovat obrovské investice. Snadněji se prostředky sháněly tehdy, když podstatou „pomoci“ ztrápené zemi byly zásilky tanků, děl a raketometů, než když jí bude potřeba obnovy zničené infrastruktury a energetiky. Lze si představit, že úřady budou po válce argumentovat tím, že ochrany již není potřeba. Kam a do čeho by se měli ale ti lidé vracet? Masovou reemigraci tedy nelze očekávat.

Zbývá jediné – imigranty co nejúspěšněji začlenit do zemí, jež se staly jejich novým domovem. Což bude bezesporu oříšek, jakkoliv tomu u Ukrajinců nebrání zásadně odlišné kulturní zázemí. Je třeba vyloučit vznik etnických ghett a vytváření uzavřených společenství s hodnotami, jež by byly s našimi neslučitelné. Největším problémem bude oprostit je od nabyté nenávisti k někdejšímu bratrskému ruskému národu a vštípit jim hodnoty Listiny základních práv a svobod. Chce to ale Evropa, potažmo Česká republika?

Stát má k dispozici síť státních integračních center, která mohou značně přispět zejména v oblasti výuky českého jazyka, ale i k seznámení s platným právním řádem.

Pomohli jsme Ukrajincům zničit jejich zemi místo toho, abychom jim pomohli najít cestu k mírovému urovnání. Správa naší země dala vydělat zbrojním firmám, zavděčila se zahraničním protektorům a nyní sklízí, co zasela. Bude proto její povinností pomoci nešťastným lidem vrátit se k mírovému životu a usměrnit je k hodnotám, jež jsme přijali v této zemi za vlastní.

Dá to více práce, než zadlužit příští generace nesmyslným nákupem stíhaček či žebrat o peníze na další granáty. Jisté je, že za to díky „těm nahoře“, ale i nadšeným chciválkům zase zaplatíme. Ale lidem bez domova to na rozdíl od těch granátů prospěje.

O tom, komu předložit vyúčtování, není pochyb.

 

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 3,00 out of 5)
Loading...
50 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)