11.2.2018
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Připoutejte se, startujeme!

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

Zčistajasna se jako na objednávku vyrojila v médiích celá kolekce článků pojednávající kataklyzmatická schémata toho, co by se muselo přihodit, kdyby snad nedejbože došlo k plebiscitu a následnému czexitu z Evropské unie. Scénáře jsou samozřejmě truchlivé, zdrcující a člověk nabývá pocitu, že by se musely začít zpožďovat i atomové hodiny a švýcarský hadronový urychlovač atomových částic by byl ve vteřině na hadry.

[ad#textova1]

Tak samozřejmě do jisté míry umím pochopit ty dotační vysavače, pro které by to byla těžká pohroma a ztráta svérázného typu „podnikání“. Proto se také nelze divit například Hospodářské komoře či podivnému Havlíčkovu AMSP, které nikoho nezastupuje, kromě jich samých a jim podobných. Můžeme si stokrát opakovat, že to je hyenismus nejhrubšího zrna, když státní moc okrade na daních nějakou ubohou selku někde v Británii, její peníze je nucena poslat do Brusele, a z Brusele hupky-dupky do nějaké hladové kapsy dotačního vyžírky na dálném východě, který neumí a nechce podnikat poctivě. Jenže jak říkal už klasik: „pecunia non olet“, peníze nesmrdí, ani ty od té selky z Británie.

Obzvláště jednostranná a brutálně manipulační byla agitka komentátora Petra Honzejka, zveřejněná v Hospodářských novinách 6. února tr., dokonce bych ji neváhal označit jako šíření poplašné zprávy. Její obsah si můžete přečíst zde a já se omezím jen na infografiku která ji provázela a s využitím komentářů Vystoupit.eu si ty „otrávené dárky“ zde rozebereme.

Placení u lékaře

  • Honzejk: Každý Čech má nyní nárok na ošetření zdarma v kterékoli zemi EU. To by nebylo zaručeno.
  • Realita: Pro obvyklou dovolenou zanedbatelná položka. I nyní se valná většina lidí připojišťuje.

Dražší volání a data

  • Honzejk: Na území EU voláme a máme datové služby za stejnou cenu jako doma. Odchod z EU by znamenal riziko, že za SMS z Chorvatska zaplatíme třeba 15 Kč a poslání pár fotek přes Viber bude za cenu jedné večeře, pokud někde nenajdete wi-fi.
  • Realita: Pro obvyklou týdenní dovolenou zanedbatelná položka, která se v ceně dovolené ztratí a každodenní život doma v ČR nijak neovlivňuje.

Češi jako Evropané druhé kategorie

  • Honzejk: Stejně tak bychom přišli o možnost žít bez jakýchkoliv omezení v kterékoliv zemi EU, kupovat tam nemovitosti a tak dále. Vystoupení z EU by mohlo mít dopad na postavení občanů ČR již v EU pracujících a žijících.
  • Realita: Země, jejíž HDP roste 2× rychleji než EU, nikdy nemůže být zemí II. kategorie a nákup nemovitostí v jiných zemích rozhodně není podmíněn členstvím v EU.

Dražší studium v zahraničí

  • Honzejk: Čeští studenti by v zemích EU byli v pozici studentů ze současných třetích zemí (třeba afrických či asijských) a platili by mnohem vyšší školné. Mnohým by se tak de facto zavřela možnost studovat na špičkových univerzitách. Nemohli by ani využívat programy jako Erasmus.
  • Realita: Výši školného na prestižních školách v EU EU neurčuje, tu stanoví provozovatel školy. Čechů studuje v EU cca 10 500, zatímco na českých školách 1,63 milionu, tedy 0,64 %. Opět tedy zanedbatelné množství.

Ztráta konkurenceschopnosti v EU

  • Honzejk: Pokud by Česko přestalo být součástí vnitřního trhu, došlo by ke zvýšení ceny českých výrobků kvůli clům a vyšším nákladům na administrativu. To znamená zhoršení konkurenceschopnosti českých dodavatelů, ztrátu zakázek, nižší zisky, vyšší nezaměstnanost.
  • Realita: Poptávku po zboží neurčuje náročnost související administrativy ani výše cla.

Konec pomoci pro Čechy v problémech

  • Honzejk: Mohla by skončit možnost obrátit se o pomoc na velvyslanectví nebo konzulát kterékoliv země EU, pokud v dané zemi není velvyslanectví ČR.
  • Realita: Pro běžného občana zcela nepodstatné. Od vstupu do EU se mi nepodařilo dohledat ani jeden takovýto případ.

Zaostávání ve vědě

  • Honzejk: Česko se zapojuje do vědecko-výzkumných programů EU. Jde o podstatnou podmínku pro inovace v zemi. ČR by mohla zaostávat a přicházet o své nejlepší vědce a inovátory.
  • Realita: Intelektuální vědecký potenciál migruje podle potřeby vyvolané okolnostmi kdekoliv ve světě. Neomezuje se na státní uskupení. Čeští archeologové dlouhodobě působí v Egyptě, Masarykova univerzita má stanici na Antarktidě atd. a není to díky členství v EU.

Odchod investorů

  • Honzejk: Investoři chtějí vyrábět na vnitřním trhu EU a nečelit tarifním i netarifním překážkám. Řada investorů by ČR skoro jistě opustila. Ze stejných důvodů by mohly výrobu do EU přesunout i některé české podniky.
  • Realita: Investoři vyhledávají teritoriální investice zejména z důvodu existence tržní výhody, ta vystoupením z EU nezaniká, naopak.

Slabší ochrana zákazníků

  • Honzejk: Vývoj ochrany spotřebitele by byl nejistý. Zejména při nákupech přes hranice a po internetu, kterých bude dál přibývat, by to čeští zákazníci negativně pocítili.
  • Realita: Ochrana zákazníků se řídí národními právními normami, např. Zákonem na ochranu spotřebitele nebo Občanským zákoníkem, ne evropskými.

Horší infrastruktura

  • Honzejk: Pokud bychom přišli o evropské fondy, znamenalo by to minus desítky miliard korun na výstavbu infrastruktury, modernizaci ekonomiky, podporu sociálních služeb či rekvalifikace.
  • Realita: Infrastruktura už horší být ani nemůže, pro svou pomalost a kvalitu je dlouhodobě kritizována i ze strany EU.

Krachy českých dopravců

  • Honzejk: Dnes mohou naši dopravci vozit v EU zboží, jak chtějí. Pro třetí země ale platí limity pro maximální počet kamionů. Řada našich řidičů by nezískala povolení, museli by skončit.
  • Realita: Zmiňovaný regulativ jsem nenašel.

Komplikovaný vývoz do světa

  • Honzejk: Česko by už netěžilo z dohod o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi. Sami bychom si srovnatelné podmínky vyjednali jen těžko. Export našich výrobků by mohl podražit i mimo EU.
  • Realita: Vývoz do třetích zemí se řídí zákony třetích zemí, tam EU nepřináší žádné zjednodušení, naopak embarga a jiná omezení EU jej omezují.

Konec uznávání kvalifikace

  • Honzejk: I pokud bychom si našli někde v EU práci jako občané třetí země, museli bychom prokazovat, že máme potřebnou kvalifikaci. To stojí čas i peníze na vyplňování formulářů, úředně ověřené překlady diplomů apod.
  • Realita: Většina zaměstnanců za hranicemi má ukončené střední vzdělání bez maturity. Za nimi následují téměř dvě pětiny se středoškolským vzděláním a 15 % s vysokoškolským. Jedná se tedy o pouhých cca 0,15 % lidí s uznatelnou kvalifikací, což fungování státu neohrožuje.

Ztížená práce v zahraničí

  • Honzejk: Dnes může každý Čech pracovat bez překážek kdekoli v EU, má nárok na stejné pracovní podmínky a sociální ochranu. Bez dohody by to skončilo. Totéž by se mohlo týkat svobody podnikání, zakládání podniků a zastoupení.
  • Realita: Čechů v EU zemích pracuje cca 1,04 %, tedy zanedbatelné množství. Krom toho vystoupení z EU nebrání firmám v EU v najímání lidí na práci.

Obnovení hranic

  • Honzejk: Členství v EU sebou nese členství v schengenském prostoru. Je to pohodlné pro lidi, kteří se nemusí zdržovat na hranicích. A klíčové pro firmy, které dodávají výrobky do EU. Existence hranic znamená zdržení a vyšší náklady při přepravě.
  • Realita: Státní hranice je stanovena mezinárodními smlouvami a trvá i po dobu členství v EU a bude i po případném odchodu. Ke zdržení na hranicích s okolními zeměmi dochází vlivem migrace i dnes. Není to nic, co by lidi zásadně omezovalo.

Tolik tedy k uvádění mýtů na pravou úroveň. Povšimněme si ještě jedné věci: když jsme před mnoha lety do Evropské unie vstupovali (a je třeba připomenout, že jsme vstupovali do významně jiné Evropské unie, než je ta dnešní) tak stát za premiérování socialisty Vladimíra Špidly a s vynaložením 200 mil. Kč z veřejných zdrojů vedl naprosto jednostrannou masírku ve prospěch vstupu do EU. Nikde, ale opravdu nikde nebyl připuštěn ke slovu hlas, který by veřejně mohl osvětlit negativa, která případně mohou nastat naším vstupem.

A podotýkám ještě jednou, že to bylo ještě dávno před pokusem protlačit Evropskou ústavu a následným jejím odmítnutím, aby se jen v nepatrně pozměněné podobě vrátila zpátky jako Lisabonská smlouva (a hned si dovoluji odkázat na tehdejší návštěvu evropských poslanců, kteří přišli naprosto bezprecedentním způsobem zastrašovat prezidenta Klause, jejíž přepis jsem publikoval zde).

Velice dobře si vzpomínám na tu propagandu, kdy byly všude vylepeny modré vlaječky s hvězdami a uprostřed se slůvkem ANO a také s tím, že se rozhodujeme, jestli chceme jít na Východ anebo na Západ. Samozřejmě v atmosféře té doby se oběma slovy rozumělo něco zásadně jiného, než dnes a je více než podlé, pokud kdokoliv, tak jako Honzejk, tu otázku staví dnes úplně stejným způsobem a nejspíše si představuje, že pokud vystoupíme z Evropské unie, tak sem okamžitě vystartují Putinovy tanky.

I přes tu jednostrannou masáž, která proběhla před referendem o přistoupení k Evropské unii, byly výsledky tohoto plebiscitu (13. – 14. 6. 2003) pouze takovéto:

Opráv. občanů Vyd. obálky Účast Od. obálky Pl. hlasy Hlasů ANO Hlasů NE Nevolilo
8 259 525 4 560 399 55,21 % 4 557 960 4 457 206 3 446 758 1 010 448 3 802 319
↓ Občanů celk. 55,21 %   55,18 % 53,96 % 41,73 % 12,23 % 46,04 %
10 211 455 44,66 %   44,64 % 43,65 % 33,75 % 9,90 % 56,35 %
plebiscit-eu.png (3,710 kiB)plebiscit-eu-grafy.png (31,149 kiB)
Grafické vyjádření

Jenže když si tabulku překreslíme do grafů, vidíme, že i pod tlakem té tehdejší propagandy hlasovala jednoznačně pro vstup do Evropské unie jen menšina oprávněných voličů a pokud se v druhém grafu podíváme na všechny občany, vidíme ještě dramatičtěji, jak deformovanou podobu má dnešní demokracie, protože vítězství i zcela nereprezentativní, má nutkavou potřebu zdeptat a zašlapat jakoukoliv odlišnou vůli, i daleko větší menšiny. Ne poprvé konstatuji, že postdemokracie se blíží daleko více intolerantní diktatuře menšin, než co jiného.

Úsměvná ještě jedna otázka: Pokud by nám v nějakém spolku bylo naprosto neoddiskutovatelně dobře a přinášel by nám opravdu jen samé výhody, pak se přece vůbec není třeba nějakého czexitu obávat! Jenže ouha! Právě ti nejhorlivější zastánci setrvání svou zběsilou propagandou sami stvrzují, že nám tam tak dobře není, a sami se velice obávají toho (a možná s jistotou ví), že by si občané mohli skutečně opuštění tohoto paktu oprávněně přát!

Do jisté míry se nedivím socialistům a komunistům. Jak se nedávno vyjádřila europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná, jíž jsem už také nedávno citoval:

„Není zcela pravdivé tvrzení, že Česko je obklopeno kapitalistickými státy. Projekt Evropské unie je de facto projektem socialistickým. My se toho nebojíme, je třeba socialismus dostat i do dalších států. Demokratický socialismus není nic špatného a komunisté ho chtějí dosáhnout demokratickou cestou. Chceme měnit Evropu z byrokratické na socialistickou.“ Video YouTube čas 3:20

Jenže zapomíná, soudružka Konečná, že je zde nezanedbatelné procento lidí, kteří socialismus, ani ten liberálně-demokratický, rozhodně nechtějí a i kdyby snad, tak rozhodně ne v podobě a pod diktátem současné neomarxistické Evropské unie.

Lidé také velice dobře vědí co se děje ve Švédsku, v Německu, ve Francii, dokonce v Británii. Vidí důsledky jedu multikulturalismu, které drtí nejen ty zmíněné státy, ale prakticky celý západ a dokážou odhadnout, jaké zničující dopady by například znamenal Dublin 4 pro sociální systémy a konců konec i pro bezpečnost uvnitř našeho státu. O zdravotních rizicích vůbec ani nehovořím.

Krom toho samozřejmě můžeme ještě zmínit rizika bankovního socialismu, tak jak je uplatňován například v Řecku anebo odstrašující formou na Kypru. Není nejmenší důvod, abychom se na takovéto dobrodružné politice podíleli a jestliže lidé nevěří (na rozdíl od ODS a dalších evrohujerských stran), že je reforma EU možná, tak je zcela legitimní o referendum o vystoupení z EU usilovat. Ostatně jestliže jsme byli dost dobří pro hlasování o vstupu, musíme být stejně dobří pro hlasování o setrvání, respektive vystoupení.

Ostatně, ani si nemyslím, že by vůči nám byly vystupňovány nějaké velmi tvrdé odvetné sankce tak, jak to Evropská unie zkouší na Británii, a to zejména ze dvou důvodů. Británie byla zásadním velkým plátcem do evropského rozpočtu, zatímco v podstatě pidi-republika našeho významu (i když fakticky je už dneska také plátcem) je v tomto ohledu zanedbatelná. Jestli se má čeho EU obávat, pak je to spíše dominový efekt, který by czexit mohl odstartovat. Případně vzniku paralelního, konkurenčního projektu Evropského souručensví, založeného na jiném, než byrokraticko-centralistickém modelu.

Celé dotace, které z EU čerpáme, mají pouze korupční charakter, ostatně už jsme ten argument slyšeli: „čerpáte naše peníze, tak držte hubu a krok“. No a druhým argumentem je to, že sice jsme významně provázáni s hospodářstvím německým, jenže to není pouze jednostranná závislost. Stejným způsobem jsou německé automobilky závislé na našich subdodávkách a konců konec i na naší pracovní síle. Takže si nemyslím, že by si němečtí průmyslníci nechali takovouto spolupráci tak snadno zkazit. Dopadlo by to obdobně, jako s těmi ruskými sankcemi a embargem. Oficiálně se jaksi nesmí, ale ve skutečnosti se čile obchoduje přes třetí strany a život jde dál.

Takže všichni ti zuřiví eurohujeři, kteří se snaží (a ještě se velmi budou snažit) oblbnout lidi svojí propagandou, buď mají osobně sami velký, velký zájem na tom, aby se nepřerušily penězotoky do jejich soukromých kapsiček (tím samozřejmě myslím i Bureše), ale mimoděk nám též sdělují, že vědí, co to je za zločinecký spolek, a čeho je schopen vůči těm, kteří nebudou poslušně a nadšeně hýkat jejich Ódy na radost. A přesto se zuby nehty rvou o to, abychom v té sprosté bandě likvidátorů evropské civilizace byli také!

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZAVLADSKY
Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (39 votes, average: 4,97 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky