
Potvrzeno: Inflace zůstává nad plánem
MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ
Čeští statistici minulý týden vydali zprávu o spotřebitelské inflaci, přičemž potvrdili předběžný odhad jejího vývoje za srpen. Ani revize tedy nic nezměnila na tom, že inflace postupně sestupuje ze svého letošního červnového vrcholu, kdy dosáhla 2,9 %. Její úroveň v té době koketovala s horní hranou tolerančního pásma České národní banky (ČNB).
Během července inflace dosáhla 2,7 %. Minulý týden bylo potvrzeno, že spotřebitelské ceny v srpnu 2025 meziročně narostly o 2,5 %. I tak ale meziroční tempo inflace zůstává skálopevně usazené nad 2 %, cílem ČNB. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,1 %.
Navíc byla zveřejněna celá řada detailů. Hlavním sponzorem více než dvouprocentní meziroční inflace zůstávají ceny potravin. Ty meziročně rostou o 4,7 %. Tempo jejich růstu proti červenci jen mírně zpomalilo z předešlých 5,2 %. U některých potravin je ale znát výrazný pokles cen. Například ceny cukru byly nižší zhruba o rovnou čtvrtinu, olivového oleje o necelých 18 % a brambor o téměř 19 %. Třeba brambory při ceně 15 korun za kilogram jsou nejlevnější od října roku 2022.
Jako už tradičně zdražuje taky bydlení
Ceny nájemného z bytu narostly o 5,7 %, vodného o 4,2 %, stočného o 3,7 % a tepla a teplé vody o 3,3 %. Naopak dočasně zlevňují elektřina a plyn. Ceny elektřiny meziročně klesly o 4,1 % a zemního plynu o osm procent.
Pro firmy z odvětví služeb jsou největším nákladem mzdy. A protože mzdy v Česku nyní nominálně rostou skoro o 8 %, zákonitě se to musí propisovat do nárůstu cen jednotlivých služeb. Není proto překvapením, že zatímco ceny služeb meziročně narostly o 4,7 %, ceny zboží jsou meziročně vyšší jen o 1,1 %.
Naopak dolů inflaci dál tlačí hlavně ceny pohonných hmot. Ty meziročně klesly o 7,6 % a zásadně neporostou ani v příštích měsících. Skupina ropných zemí OPEC+ se totiž dohodla, že ještě víc povolí ropné kohouty. Konkrétně v říjnu přikročí k dalšímu zvýšení těžby ropy, a to o 137 tisíc barelů denně. Zatímco ropní producenti budou bojovat o podíl na trhu, řidiči se budou moci usmívat.
Zásadní trendy se nemění
A co bude dál? Tempo inflace zůstává nad dvouprocentním cílem ČNB. Růst cen přitom táhnou hlavně dražší potraviny a služby. Brzdou inflace ale budou levnější pohonné hmoty. Ve výsledku sázíme na to, že také v letošním roce tempo inflace v průměru skončí nad dvouprocentním cílem. Na druhé straně se nepotvrdilo, že celní války vyženou inflaci až k tříprocentní úrovni.
Podle našeho odhadu průměrné tempo inflace v roce 2025 dosáhne 2,6 %. Pod 2 % se přitom v průměru nedostaneme ani v roce 2026. Růst cen tedy rozhodně neřekl poslední slovo. Pro spotřebitele to znamená, že i přes dílčí úlevy zlevněných energií či potravin budou muset s vyššími výdaji počítat ještě dlouhé měsíce. A centrální bankéři? Ti se budou muset znovu rozhodnout, zda si mohou dovolit uvolnit měnovou politiku, nebo zda riziko přetrvávající inflace donutí ČNB držet sazby výše, než by si přála většina domácností i podniků.
DENÍK.TO
- 27 bruselských podmínek pro „nové“ Maďarsko - 15.4.2026
- Jízda na tygru - 15.4.2026
- Péter Magyar … nová naděje? - 15.4.2026


Mě naprosto fascinuje onen cíl ČNB ve výši 2% inflace. Zajímalo by mě, jak k tomuto číslu ČNB došla, protože v žádném oficiálním dokumentu o zřízení a funkci ČNB o tom nic není.
leafroller
K tomu číslu nedošla ČNB, ale američtí ekonomové, kteří přišli s tím, že pokud není inflace, tak roste nezaměstnanost a klesá ekonomika (to už ale tvrdili Angličané dříve – viz Phillipsova křivka). Protože měli problém s nezaměstnaností, vyhloubali, že 2% by nemělo způsobit problémy. Ty 2% tedy zdaleka nejsou doménou ČR, ale používají se v mnoha státech. Je to podložené nějakými statistikami a zkušenostmi z praxe. Problém je, že to jak funguje ekonomika se rychle mění a ty jejich úvahy asi nejsou tak obecné, jak si mysleli. Nakolik je to vědecké těžko posuzovat. Stejně tak je těžké posuzovat, nakolik je současná ekonomie věda a na kolik ideologie. Třeba mě se zdá, že ekonomika jde do háje už dlouho, a někdy se z toho viní inflace a někdy deflace – podle toho co se aktuálně vygeneruje. Nemusí tak uznat, že systém prostě nefunguje bez ohledu na to, zda je inflace nebo deflace. Lidem se předhodí viník a proti tomu se bojuje, a když se to přežene a nic se nestane, začne se prosazovat opačný extrém a situace se opakuje…
Jinými slovy jsme opět v situaci, kdy děláme něco, protože to dělají jinde a ne, protože to dává smysl.
leafroller
Důvodem k trvalé a průběžné inflaci je také to, že ti sviňáci bankšterští řízenou záměrnou inflací odebírají neustále kupní sílu většině obyvatelstvu, polahočícího se za penězy a vlastně jej chytře okrádají. Je to jasný záměr košer bratrstva, které vlastní finanční systém Západu a má silný vliv na finance na celém světě. Až na drobné výjimky.
Ti nejbohatší se před inflací ochraňují tím, že mají velké majetky, nemovitosti, vlastní výrobní kapitál, fondy, akcie a tak jim zas tolik nevadí průběžný záměrný pokles kupní síly u financí. Prostě to mají ošéfované jinak. To lidé s malými financemi se před tím nemohou nějak ochránit, nemohou si kupovat např. nemovitosti, které by je ochraňovaly před inflací (tedy pokud nepřijdou k moci nacisté či komunisté apod.), tak aby jim zůstal nějaký majetek. Je to záměrné promyšlené zbídačování obyvatelstva. A už se to táhne drahně let, zkuste si zjistit co se dalo koupit za např. dolar před sto lety a co dnes!
leatroller
Za tou řízenou trvalou inflací je záměr banksterů, trvale odebírat kupní sílu obyvatelstvu, neb to nemá možnosti jako ti nejbohatší si peníze potažmo ochraňovat nakoupením a vlastnictvím nemovitostí, majetku, výrobních prostředků, fondy, akcií atd. atd. Prostě ti malí většinoví co se denně plahočí za penězi na to nedosáhnou a jsou trvale zbídačováni. A záměrně.
No a banksteři jsou predátoři v čele s Rothschildy, Solomony, Morgany atd., kteří vlastní a ovládají finanční systém Západu a potažmo světa, kde jen pár států stojí mimo jejich moc.
Změna spotřebitelských cen není inflace, je to pouze její opožděný, nepřímý a snadno manipulovatelný ukazatel.
kuk: hmmm, o tom nevím nic, vážně jsem nikdy nenarazil na žádnou seriózní práci, kde by inflace měla jakýkoliv jiný pozitivně vnímatelný než krátkodobý stimulační efekt.
Naopak, a to by mělo levicově smýšlejícím vonět, systém s velmi mírnou deflací danou nárustem produktivity se vyznačoval stahováním sociálních nůžek, tedy tím, že ti nejchudší rostli rychleji než ti nejbohatší. Ale to vlastně levičák nechce, protože by přišel o elektorát…
Kraťas
„systém s velmi mírnou deflací danou nárustem produktivity se vyznačoval stahováním sociálních nůžek“
Pokud se někdy sešla deflace a stahování sociálních nůžek, byla to jen náhoda. V praxi to vliv nemá. Inflace znamená zdražování, které mzdy obvykle nedorovnávají, deflace znamená že bohatí začnou měnu skupovat a tím cena roste a vydělávají hlavně spekulanti. Jak deflace tak i inflace přináší možnost bohatnout bez práce těm, co peníze mají. Domněnky o tom, že deflace nebo inflace či jejich omezení nějak ovlivní sociální nůžky jsou mylné. Jen se bude měnit způsob, jakým způsob budou spekulanti bohatnout. A s pomocí páky na burze stačí jen obrátit směr. A pokud má krátkodobý vliv inflace, proč myslíte, že by měla deflace vliv dlouhodobý? Pokud se podíváte na ty důkazy (pokud tomu tak jde říkat), tak zjistíte, že je lze aplikovat i opačně. Neobhajuji zde inflaci, ale jen říkám, že její potlačení nebude řešením. A pokud si najdete příčiny ekonomických krizí, opět zjistíte, že inflace i deflace jsou v příčinách stejně často. Můžete mě obviňovat že chci problém zvětšit aby levičáci měli co dělat, ale já vás také mohu obvinit že nikdy nezavedete pravičáckou politiku, protože by se ukázalo, že nefunguje. Kolik pravičáckých stran už slibovalo tu pravou pravici? A vždy to skončí jako ODS, TOP, STAN (a později pravděpodobně i svobodní a další) a každá pravice je nakonec obviňována z toho, že dělá levičáckou politiku.