Piráti, TOP09 a STAN – prostě příklad marasmu politických stran

Obsah:

• Politika fuj
• Dodej mi informace, ale jen ty, co já uznám za pravdivé
• Piráti, TOP09 a STAN používají populistické metody
• Jak řídit společnost?
• Příloha – linky a informace
• Když v současné době ve společnosti zazní slovo politika, dost často následuje hlasité: „Fuj!“

Ano, politika je fuj, jenže člověk je jednou částí své jedinečné a autonomní bytosti zoon politikon– tvor společenský, čili jedinec provádějící mravní a politickou volbu. Jsme v tom všichni a můžete sebevíc křičet, že vy se politikou vůbec, ale vůbec nezabýváte, a že je to špinavá věc. Politika je atribut lidské společnosti a zlobit se na ní je pošetilé. Je to, jako by jste se naštvali třeba na hrách a nechtěli o něm ani slyšet, z důvodů, že po jeho požití máte větry anebo jste vinili testosteron za to, že jsou války a znásilnění – protože přeci ovlivňuje agresivitu.

Pravdou je, že politika se zdiskreditovala prostřednictvím politických stran a konkrétněji politiků, lidé jim přestávají věřit, dokonce jimi začínají opovrhovat a politické strany se stávají stále slabšími a nestabilními. Ve stranách vznikají frakce, které se odštěpují a zakládají nové strany. Do nových stran ty staré posílají jako členy své záškodníky. Politiky se stávají lidé se stále většími morálními i osobnostními vadami a čestného naivu brzo vyštípou nebo změní k obrazu svému. A všemu vévodí peníze a peníze a finanční podvody a zájmy různých lobby .

Kdo by věřil hrabivým politikům, kterým nejde o svoji zem a lidi žijící v ní? Dokonce před volbami to kandidát Pirátů drze přiznává.

Kdo by věřil politikům, kteří hrají na lidskou strunu, a pak dotyčné podrazí – Jako Pirát Lukáš Jansa – radní v Ostravě? Zavání to touhou po likvidaci podnikatelek. Proč asi?

Jak je úsměvné pirátské chování Piráta Vladimíra Šraiera:

Kdo soudný, když vidí jejich činy, by je znovu volil? A volí je. Nevím, co by museli provést lídři a kandidáti Pirátů, TOP09, STAN, ANO, ODS, KDU-ČSL, KSČM, ČSSD, Zelených, aby je jejich zanícení milovníci a voliči odvrhli. Domnívám se, že ani bestiální vražda neviňátek by pro ně nebyla důvodem je nevolit. Oni ty své figurky prostě milují a volí a jejich hlasy stačí na jejich další fungování na politické scéně. Vlastně, politik a politická strana je zrcadlo voličů a svůj k svému, říká přísloví. Jak jinak si vysvětlit, že voličům pirátů nevadí, že předseda je sympatizant či dokonce členem teroristické organizace Antifa (je tak vedená zatím jen v USA).

Dodej mi informace, ale jen ty, co já uznám za pravdivé

Chesterton kdysi řekl něco v tom smyslu, že člověk chce být pravdivě, nezaujatě a objektivně o všem informován, ovšem ony informace musejí odpovídat jeho přesvědčení. Takže člověk vlastně pravdu nechce slyšet, jen pravdu přefiltrovanou přes to, co vyznává, pak je spokojen. Pokud je pravda jiná, než jeho ideál nebo -ismus, víra, tak na ni reaguje nenávistně a osočuje ji jako lež, pomluvu, zlo. Takže zanícení milovníci svých stran a svých idolů – politiků, svých ideologií, svých neziskovek, svého konaného dobra – ať už se jedná o lidi vyznávající neomarxismus, vítačství muslimských migrantů a islamofilství, Eurooptimisty, zastánce dotací… všichni mají klapky na očích a nehne s nimi nic. Trochu děsivé. Navíc těch lidí – skalních voličů své strany a svých vůdců je opravdu zarážející množství, i když neoblomní a doživotní voliči jedné strany spíše mizí. Je to celosvětový trend, někdy i zapříčiněný rozpadem stran. Dokonce v takových zemích jako Itálie, Kanada a Venezuela se vysoce organizované a tradičně zavedené strany rozpadají a na politickou scénu se uvádějí strany nového, proměnlivějšího typu. Což ovšem s sebou přináší spíše zápory, protože tyto stany se podobají korouhvičkám a jen a jen ve svém zájmu tvoří koalice i vlastně se svými názorovými odpůrci, jen aby se dostali nebo zůstali u moci – u nás tím jsou proslulí Lidovci a vlastně i STAN a TOP09 a ČSSD je taky kapitola sama o sobě. Jedná se tedy o zradu svých voličů. Volič? Komu na něm záleží?

Ochota lidí angažovat se v politice klesá a úplně klesá jejich ochota zapojovat se do práce v politických stranách, pokud tím nesledují své vlastní cíle. Ochota politiků pracovat pro blaho vlasti a jejích obyvatel je rovněž skoro nulová a pokud se takový člověk vyskytne, je ostrakizován, pomlouván a ostatní vyvíjejí snahy ho zlikvidovat(příkladem jsou Le Pen, Wilders a Salvini).

Piráti, TOP09 a STAN používají populistické metody

Současní politici dost často zapomínají, že národní stát je logické i historické uskupení lidí, kteří v nich fungují jako zoon politikon a tyto lidi oni zastupují. Pokud politici vyslyší své voliče a dělají taková v dnešní době nekorektní politická rozhodnutí, která od nich jejich volič vyžaduje a kvůli kterým je volí, tak taková strana dostane nálepku populistická či pravicová a nacionalistická a politické nátlakové skupiny zastoupené hlavně humanitárními a lidskoprávními neziskovkami a mainstreamovými médii se je snaží těmito slovy dehonestovat a zlikvidovat. Jenže v tom mají guláš, když už by chtěli někoho nazývat populistickými stranami tak jsou to ty jimi opěvované tři strany Piráti, TOP09, STAN – vejdou se sem i ANO, ODS, KDU-ČSL, ČSSD, Zelení. Oni podlézavě, sledujíc tím svůj cíl, oslovují populus čili lid a běžného, hlavně mladého, člověka s tím, jak praví definice, že establishment nehájí či přehlíží jeho zájmy, že ničí demokracii a tím jeho svobodu a práva. Toto lidem tvrdí, vyzývají je demonstrovat, ač i oni jsou instituce moci a sledují jen své zájmy, ale totožné s politickými nátlakovými organizacemi – či se zájmy humanitárních a lidskoprávních neziskovek a jejich donátorů – šéfů.

Tyto strany mají speciální populistickou komunikační strategii – hrají na city a podbízejí se myšlení neomarxistů, takzvaných liberálů a vyznavačů multikulti filosofie, sexuálních menšin a mladých studentů. Snaží se v komunikaci s potenciálními voliči vyvolat pocit, že kdo je volí, to jsou skutečně výjimeční občané, co jsou uvědomělí, a tak neskonale dobří, že právě jen oni chápou novou společnost, svobodu, demokracii a oni musí zlikvidovat ty staré společenské pořádky svým hlasem jim, že volit je znamená mladickost a rebelií a demokracii. Takovými magickými slůvky a hesly, jimiž ovládají své voliče jsou například: Evropská unie, euro, dotace, migrace, demokracie, lidská práva, konec národních států, feminismus, korektnost, menšiny, nevzdělaný zpátečnický volič populistických extrémních pravicových stran, euroskeptici jsou nevzdělaní a neúspěšní, Islám je náboženství míru, za legalizaci lehkých drog.

Piráti, TOP09, STAN a politici za Ano, Lidovce, ČSSD se snaží lidem vnutit vizi, že demokracie u nás je ohrožena a to ohrožení vždy je, když do nějakých funkcí nejsou dosazeni jejich lidi nebo není podepsána smlouva, co by uškodila naší zemi. Nyní tyto strany ví, že by volby nevyhrály, tak pořádají manifestace proti ministryni Benešové a snaží se ve svůj prospěch zmanipulovat, co nejvíc obyvatel – možných voličů. Argumentují Babišem a jeho podvody, ale ještě nenastala situace, že by nová ministryně nějak omilostnila premiéra Babiše – dokonce ani není ještě soud s Babišem a už manifestace. Zde je vidět, že jde o zástupný problém a organizace Milión chvilek, pořádá manifestace za účelem vytvoření správné mentality davu.

Jak praví politologové, populismus má mnoho podob, příčin, znaků a projevů a nejzávažnější a nejdůležitější je proces zjednodušování polické reality – tyto strany mají na vše jasné řešení Evropskou unii, dotace, NATO, migranty a nutnost zrušení národních států a korektnost – to je jejich program a na ten řada lidí slyší. Svým viděním světa polarizují společnost, protože narozdíl od jejich oponentů mají jasné definice a jen ty se snaží vnutit celé společnosti a opovrhují skutečnou realitou a osobními zážitky lidí. Islám je hodný-tečka, migranti jsou hodní a pracovití -tečka, národní stát je zlo -tečka, EU je dobro největší -tečka a bez něj by vše tady asi pomřelo… kdo říká opak, či jen poukáže na reálné dění ve světě migrace a multikulturalismu, je rasista a xenofob, nácek a je třeba ho kriminalizovat, soudit a odsoudit do vězení. Kdo pochybuje o EU je podle nich nevzdělaný hlupák, co závidí jiným ty dotace, dětem Erasmus a chce narušit jednotu států, které se dobrovolně vzdají státnosti, hranic, armády a vytvoří matičku EU. Je třeba cenzury sociálních sítí, aby tam někdo neříkal něco závadného. Spřátelené humanitární a lidskoprávní neziskovky vytváří skupiny dohlížející nad myšlením lidí (viz příloha).

Blíží se EU volby, jestlipak lidi zase naletí těm progresivním stranám, kterým jde o blaho lidu, menšin, o demokracii a nezávislé soudy a policii. Jak jde třeba Pirátům o právo a policii, když se jedná o ně, se zdá jasné, pracuje pro ně policejní důstojník, což je pohrdání zákony. Piráti se tváří jako ta dobrá progresivní, moderní strana, co je otevřená a chce o všem s každým a vše prodiskutovat, která je mladá a pro mladé. Omyl. Velký omyl.

Volič nepřemýšlí, jen se řídí pocitem, že tyhle strany volí úspěšní a bohatí a chytří a ty druhé chudá lůza bez vzdělání. Je legrační, že tento model se snaží lidem vsugerovat i mainstreamová média ve svých testech.

Přitom proti stádnosti a neomarxismu až fašismu EU jsou vzdělaní individualisté, kteří jsou odpovědní a chtějí být odpovědní sami za sebe, nevyžadují dotace ani jiné peněžní dary státu, příčí se to jejich hrdosti a chápání světa. Na druhou stranu chtějí svobodu bez zásahu nadnárodní organizace.

Jak řídit společnost?
Jenže, aby společnost fungovala, potřebuje být řízena a v našem modelu, kdo ji řídí, je státní aparát a volená vláda složená z politiků příslušejících k určitým politickým stranám, a tak navenek prezentujících své názory.
Je to tedy dobrý model? Zdá se, že ne. Víme, že velmi upřednostňované a preferované stranictví může být pro demokracii osudné – vůdci takovýchto stran se stávají diktátory, ale zrovna takové nebezpečí může znamenat i přílišná slabost politických stran – diktátoři “přichází” k moci jakoby z lidu.

Když strany včetně svých politiků zklamaly, není řešením přímá demokracie?Třeba Internetová? Nemyslím si. Lidi by se sežrali.

Aristotelův model polis – obce občanů, kteří vládnou sami sobě, obce, v níž neexistuje rozdíl mezi vládci a ovládanými – ono nepřesné a otřepané vládu lidovou, vykonávanou lidem a pro lid, není možné v jakékoliv formě aplikovat na současnou společnost. Aristoteles postuloval polis jako univerzální ideál, ve kterém pro jeho existenci je nutná jednota myšlení všech a mravnost.

Je zhola nemožné udržení nediferencovaného řádu klasické polis v historických a demografických podmínkách moderního věku. Je otázkou, zdali byl vůbec vyznáván samotnými Řeky, když v jejich společnosti se na řízení obce nemohly podílet ženy a nesvobodní občané. Čili, jaká to demokracie?
A představa, jak všichni občané jednotného a neegoistického mravního myšlení, se podílejí na řízení společnosti, třeba prostřednictvím internetu, může sloužit akorát jako námět pro nějaký humoristický či apokalyptický sci-fi román. Docházelo by k velkým střetům zájmů, k ovlivňování, špatným rozhodnutím z důvodů preferování pouze sebe – nebo prostě z neznalosti problematiky a demokracie by se zvrhla v anarchii, či diktaturu. Podívejte se na diskuse na sociálních sítích. Není možné se tam na něčem dohodnout a dokonce tvrdím, že díky sociálním sítím mě nenávidí množství neznámých lidí, aniž bych o tom věděla a díky sociálním sítím hluboce opovrhuji neuvěřitelným počtem neznámých lidí.

Nedá se nic dělat, musíme se smířit, že jsme zoon politikon, a že musíme existovat, žít, radovat se ve světě, kde k lidské seberealizaci patří i politika. Ovšem jak ji vrátit důstojnost? Politickými stranami a politiky, kterých si budou vážit jejich členové, jejich voliči, ale i opozice. Kde jsou? Pouze v umělecké tvorbě snílků, či satiriků? Pokud se nezastaví trend ošklivit si politiku kvůli politikům -a to oprávněně, a z tohoto důvodu se nijak politicky neangažovat, různí diktátoři se budou moci snažit naplnit Orwellovy vize. Kdo čistý se půjde dobrovolně cachtat do bahna? Kdo čistý přežije v bahně, aniž by byl zardoušen? Nastala celosvětová politická patová situace? Zachrání vše nové malé strany?

Založit si svoji stranu má právo každý, ale soudný člověk musí zvážit, oč mu jde. Když jdete k volbám s “knihou” volebních lístků, tak se může dost dobře stát, že je vyhodíte do koše už doma. Mnoho psů (stran) – zajícova (voličova) smrt. Místo spojováním, drolením dortík neupečete – a pomyslné heslo některých politiků – lepší je být předsedou pidistrany strany než aktivním členem velké strany, je z pohledu občana -voliče velice egoistické a egocentrické. Voliče nezajímají mocenské ambice malých Napoleonů ani těch velkých. Oni, a také sobecky, chtějí fungující demokratický a právní stát. Řešením by bylo vytvořit u nás několik opravdu silných demokratických stran. Každá z nich by zastupovala jiné politické spektrum a societu a hlavně, musely by se jasně deklarovat. Říci, kde stojí a ve prospěch jakých skupin občanů budou dělat politická rozhodnutí. Nikdo nemůže být stranou pro všechny, to je lež a strany svojí nevyhraněností chtějí jen získat pro sebe moc. Jenže říci koho zastupují – ta pravda by byla asi pro hodně lidí nestravitelná, čili žádná strana nepoloží karty na stůl a spíše bude mlžit a tahat z rukávů různá esa v podobě známých osob.

Další nutnou věcí by bylo, že vždy by existovaly vládní strany a skutečná opozice – opozice jako hlídací pes, štěkající při každé nepravosti a ne spolupracující. Rovněž důležitou roli by měla celostátní i krajská a místní referenda – další hlídači politiků a jejich směřování.

Takový hlídací pes je dobrý pro občany, zajišťuje, že vládnoucí strana si bude dávat pozor, protože hlídací hafan má zuby a jeho kousnutí bolí… jenže to by se opravdu nesměl hlídač a hlídaný domluvit na zlatém náhubku a referenda by nesměla být ovlivněná třeba manifestacemi na náměstích.

Takže přeci jen patová situace? Nebo voliči už dávno dostali mat, i když všechny figurky jsou ve hře? Mat bláznů dvěma tahy.

Příloha – linky a informace zde: https://peoplerium.blogspot.com/2019/05/pirati-top09-stan-jedna-strana-ve-sve.html