Piráti a STAN deklarují takřka idylickou shodu. Běda však, když voliči budou kroužkovat…

Jak Pirátská strana, tak i hnutí STAN schválily v minulých dnech vytvoření společné koalice pro sněmovní volby, které nás čekají v říjnu letošního roku. Nejprve koalici posvětilo širší vedení STAN, kde pro ni zvedlo roku 92 % členů, a následně i Piráti, u nichž se pro ni v internetovém hlasování vyslovilo 79 % hlasujících. V obou případech tedy šlo o jasnou většinu hlasujících a z formálního hlediska tak již nic nebrání tomu, aby se tento nový subjekt pokusil z čela předvolebních průzkumů sesadit dlouhodobě vedoucí Babišovo ANO (jehož vůdčí pozice již ovšem není zdaleka tak neotřesitelná, jak tomu ještě nedávno bylo…)

Zvlášť, když dle toho, co je například zmíněno v článku zde na iDNES, našli politici z obou stran i zprvu obtížně působící programovou shodu. V koaliční smlouvě obě strany slibují například jednoduché a nízké daně, zodpovědné řešení migrace, spuštění přípravy na přijetí eura či moderní a bezpečný stát, který nenechá nikoho padnout na dno. Představitelé Starostů a nezávislých navíc kývli svému koaličnímu partnerovi i na rovnoprávné sňatky osob stejného pohlaví nebo legalizaci a zdanění konopí. A v neposlední řadě byl dohodnut i poměr, v jakém si oba subjekty rozdělí vůdčí místa na kandidátkách: Pirátům, jejichž předseda Ivan Bartoš má být voličům představován jako kandidát na nového premiéra, jich připadlo 10, zatímco Starostům v čele s Vítem Rakušanem 4.

Takto dohodnutý poměr působí vcelku logicky, neboť při většině předvolebních průzkumů, uskutečněných na konci loňského roku, byly preference Bartoše a spol. zhruba dvojnásobně vyšší než u Starostů a nezávislých. Proto byl i poměr členů obou subjektů na společných kandidátkách dohodnut na 2:1 ve prospěch Pirátů. Zda však takový poměr bude zachovaný i při počtu nakonec zvolených poslanců, zdaleka jisté není.

Jak totiž ti, kteří se aspoň trochu zajímají politiku, nejspíš vědí, ne zřídka se při volbách stane, že politik na samém chvostu kandidátky přeskočí všechny či téměř všechny kandidáty před ním a díky preferenčním hlasům se do Sněmovny (případně do krajského zastupitelstva v případě krajských voleb) dostane on. Na úkor těch, kteří byli na čelní místa kandidátek zpravidla dosazeni sekretariáty příslušných stran. Což se vedení většiny politicky stran a zejména pak odsunutým kandidátům zpravidla moc nelíbí…

Že by se něco takového mohlo stát i v případě společné kandidátky Pirátů a STAN, z toho mají určité obavy zejména prvně jmenovaní. Jejich obavy jsou přitom vcelku oprávněné – za hnutí STAN často kandidují starostové či místostarostové mnohých měst a vesnic, kteří jsou mezi voliči v příslušných regionech oblíbení, a navíc jsou pro ně i známější než politici s celorepublikovou působností. Proto je voliči při sněmovních volbách často kroužkují (přičemž to, jak bude daný politik v případě svého zvolení do Sněmovny schopen plnohodnotně vykonávat funkci poslance, starosty obce a případně i krajského zastupitele, obvykle tito voliči příliš neřeší).

Proto Piráti (jak je psáno například v článku zde na Seznam Zprávy) do návrhu koaliční smlouvy prosadili, aby kandidáti do sněmovních voleb dostali zákaz vyzývat voliče ke kroužkování své osoby. Přičemž pokud by některý z kandidátů takový zákaz ignoroval, navrhující strana „má zajistit pořádek“ a v extrémním případě takového provinilce úplně vyškrtnut z kandidátky. V navrhované smlouvě je navíc výslovně uvedeno: „Koaliční strany se rovněž zavazují nenavrhovat na nižší místa kandidátní listiny osobnosti se zjevným záměrem získat preferenční hlasy a změnit tak dohodnutý poměr na volitelných místech.“

Zmíněné opatření jistě není nezákonné a je ostatně věcí každé politické strany, jaká pravidla pro lidi na svých volebních kandidátkách stanoví. Ovšem jestli takto tvrdá stranická disciplína má být v souladu s tím, že se Piráti proklamují jako moderní liberální politická strana, které jsou na hony vzdálené praktiky jiných stran, plných takzvaných „politických dinosaurů“, to tedy opravdu nevím…