Pirát Bartoš se pral s Krpálkem v mladších žácích, já trénoval Čáslavskou

“Lukáše Krpálka si pamatuji ještě z mládí, kdy jsme se spolu prali v mladších žácích,” pochlubil se Ivan Bartoš na netu. Judu se prý věnoval do svých 18 let, teda Bartoš, ne Krpálek, ten judo (zaplaťpámbů) dělá dodnes a dost mu to jde. Protože je Bartoš starší o dekádu, mohli se teoreticky utkat v mladších žácích jen tak, že by cca 12-14letý Bartoš zle zmasakroval cca tříletého Krpálka. No fuj! Bartoš sice příspěvek rychle smazal a později přiznal, že to nebylo možné, ale že nelhal, protože: „Lhát a něco si blbě pamatovat je zásadní rozdíl!“ Tak jsme se dozvěděli, že jedenačtyřicetiletý kandidát na premiéra země je sice nadále pravdomluvný, ale trpí pokročilou sklerózou.

Ale na druhou stranu, mohl by to jako argument použít třeba prezident Zeman, který tvrdí, že Peroutkův článek Hitler je gentleman našel v tisku vlevo dole. Kdyby řekl, že nelže, ale jen si to blbě pamatuje, mohl být z toho venku. Protože stejně jako Krpálek i Bartoš dělali judo a kluky ve stejném kimonu si spletete, jen to hvízdne, článek opravdu vyšel, ale ne v Přítomnosti, ale v Rudém právu (skutečně vlevo dole). A ještě se nenazýval Hitler je gentleman, ale Hitler-gentleman, čeští nár.soc.piráti! Zase ti piráti!!! I když tedy, dnešní Piráti jsou nár.soc. asi jako Klaus je soc.dem. nebo Okamura propagátor eura.

Přihřívání olympijské polívčičky našimi politiky nás zřejmě ještě čeká, kdo by na sobě nechtěl nechat spočinout odlesk zlatých medailí, že? Nebo si aspoň podumat o úloze neočkovaných lékařů na mimořádné lince Praha-Tokio nebo o významu bikin v plážovém volejbalu.

Už vás ale vidím, jak dumáte nad tím, jak jsem já mohl dělat trenéra Čáslavské, když ona byla ročník narození 1942 a já 1957. To jsem ji na olympiádu v Tokiu v roce 1964, odkud přivezla hned 3 zlaté a stříbrnou z družstev (ještě máš, Krpálku, co dohánět!) drezíroval jako sedmiletý? A dřel jsem s ní víc kladinu nebo přeskok? Ale takhle je to se vším, některé výroky jsou lživé, i když znějí pravdivě (pravděpodobně), a jiné jsou pravdivé, i když se to zdá na první dobrou nemožné. Jen jsem použil dnes velice užívanou novinářskou metodu něco důležitého zamlčet a zbytek dobře prodat už v titulku. Netrénoval jsem samozřejmě Věru Čáslavskou, ale její dceru Radku Čáslavskou, a ne kladinu, ale moderní tanec. Nelžu a moc dobře si to pamatuju, už proto, že její maminka byla v té době ve velké nemilosti režimu a někteří se od její rodiny „pro sichr“ odtahovali. A to mám jinak sklerózu jako… jako Bartoš.