7.3.2019
Kategorie: Ekonomika

Peníze asi došly

Sdílejte článek:

J3K

Ministerstva čekají škrty, a přestože je de facto začátek roku, je nám předkládáno, že letošní schodek bude podstatně větší, než je schváleno. Jak je to možné v době, kdy se pravděpodobně ekonomická krize teprve blíží? Byl sestaven reálný rozpočet, utrácí se příliš, nebo stát doplácí na loňské výsledky, kdy byl údajně na konci rozpočet vyrovnaný? A lze opravdu zjistit, byl li takový?

Každý podnikatel je povinen ze zákona vést účetnictví, a pokud přesáhne určitý obrat, tak dle výsledků hospodaření odvádět daně. Finanční úřady kontrolují velmi pečlivě, zda li zaplatil jejich správnou výši a často dle vlastního uvážení doměřují doplatky často až likvidační. Soudit se s Finančním úřadem bývá běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem, hlavně však nástroj v rukách Finanční správy v podobě zajišťovacích příkazů a velmi rychlý rozprodej majetku firem mezi tím dovede většinou i prosperující a poctivou firmu ke krachu. Náhrada způsobených škod státem je poté vymahatelná většinou velmi těžce, táhne se, a jestliže tato instituce v případu trestů jedná bleskově, pak v okamžiku vracení majetku a finančních prostředků je velmi liknavá. Což je dáno tím, že nabytý majetek obratem prošustruje.

Otázkou tedy zůstává, je li vůbec možné nahlédnout do hospodaření samotného státu. Určité možnosti jistě jsou, nicméně abychom se dostali k podobně přesným číslům, jako v soukromém sektoru, to asi možné není. Navíc škody způsobené státními úředníky a ministerstvy jsou řádově úplně jinde. Jak si jinak vysvětlit šetření NKÚ na Ministerstvu financí po odchodu ministra Babiše, při kterém údajně chybělo minimálně 210 miliónů korun? Nikdo tenkrát nenesl následky, vše se zametlo pod koberec a zodpovědnost se vypařila jako pára nad hrncem. Ostatně ani tato částka nemusela být konečná. Média se pouze zmínila a po všem se zavřela voda. Pokud je podobný ,,nepořádek” na všech ministerstvech, nelze se divit, že peníze chybí. Přístup ke státním financím se totiž liší od toho našeho soukromého. Většinou přesně víme, kolik máme v peněžence, na úsporách či kolik dlužíme. Tedy pokud váš dluh není v rukách exekutora, který si přihazuje, aniž byste o tom věděli.

Při tvoření státního rozpočtu má vláda k dispozici určitý balík peněz, jehož velikost však není přesně daná. Vychází se i z předpokládaných výsledků hospodářství, výběru daní a ve hře jsou další aspekty. Sestavit rozpočet není nic jednoduchého a u jeho tvorby se schází skuteční odborníci. Ekonomický vývoj však může být v realitě horší či lepší, než se očekává, skutečnost tak může být rozdílná od představ. Správný hospodář počítá s horší variantou, optimista může narazit na problém se složitějším vývojem ekonomiky, politik slibující více, než lze poskytnout, je přímo rizikem. Jestliže je na konci února zjevné, že tentokrát to nevyjde, vznikla při sestavování rozpočtu někde chyba. A to zásadní. V době, kdy se má šetřit na horší roky, se utrácelo, nikoliv investovalo.

Polovina země je nyní rozkopaná, dálnice nedokončené, komunikace v dezolátním stavu. Železnice je na konci kapacity průjezdnosti kolejí. Čeká nás obrovské zdražení elektřiny a dá se očekávat, že ruku v ruce s tím poletí nahoru i další ceny zdrojů energií a paliv. V dezolátním stavu jsou vodní a odpadní sítě, které sice stát spravuje pouze zčásti, protože samotné zdroje vody rozprodal. Důchodový systém je před kolapsem, chybí v něm desítky miliard, které utratili předešlé vlády. Peníze chybí ve zdravotnictví, školství, sportu i v sféře péče o děti. Přestože se utrácí za sociální dávky určené méně přizpůsobivým spoluobčanům, pro ostatní skutečně potřebné prostě nezbývá. Sociální demokraté dělají vše pro zvýšení volebních preferencí, rozdávají však z toho, co není. Ale ani ministři za ANO se nijak moc nešetří. Přiznat, že státní pokladna zeje prázdnotou již před volbami do Evropského parlamentu, není odvaha, ale pravděpodobné je, že velikost díry státní pokladny dosahuje rozměrů Macochy.

Kde se tedy bude šetřit? Dá se očekávat, že silnice zůstanou děravé, železniční cesty budou opravované v kritických místech. Očekávejme zvýšenou aktivitu finančáků, pravděpodobné zvyšování daní, už nyní jsou na řadě alkohol a cigarety, přičemž se samozřejmě mluví o ochraně zdraví jejich konzumentů. Další na řadě budou jistě motoristé, sníží se částky určené na zvyšování důchodů a mezd vybraných státních zaměstnanců a bude se hledat cesta, jak zmáčknout ještě více podnikatele. Zdravotnictví a školství zůstane nadále v útlumu. Cena elektřiny nás šokuje, podobně vodné a stočné. Budou se hledat další zdroje státních příjmů, očekávejme další zvyšování stávajících poplatkú za cokoliv. Co naopak čekat můžeme, ale nic se tím nezlepší? Změny nepřijdou v růstu platů poslanců, nesníží se dotace na biopaliva, neziskový sektor nepřijde o své miliardové příjmy. Začneme platit za úkony, které byly dosud zdarma, a to napříč různými sférami státního zájmu. Nezmění se poměr přijatých studentů na produktivní vysoké školy a na ty, které produkují vyloženě nepotřebné absolventy, přestože jde o obrovskou zátěž. Nadnárodní společnosti budou nadále vyvádět stovky miliard zisků do zahraničí. Existují tak různé druhy prostředí, do nichž nadále přitékají peníze tolik potřebné jinde. Investice do výzkumů, které jsou naprosto nepotřebné, chybí tam, kde by byly mnohem užitečnější. Tvorba berliček převádějících státní peníze do soukromých kapes je naším národním zvykem. Výsledkem není obohacování středních či malých podnikatelských subjektů, ale profitují na nich politici a velké konglomeráty. Granty, dotace a daňové prázdniny patří k systému rozpouštění určité části prostředků tak, aby národ nemohl moc říct a jejich příjemci byli spokojení…..a zvýhodnění. Takto se dobrý hospodář nechová. Stát není dobrý hospodář.

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...