Peklo povolebnich vyjednavani

Přitom funguju zakladni principy sestavovani vlady a vyjednavani vubec. To přece musi každy polityk znat.

V prve řadě, nikdy nevyjednavam na pudě, keru protivnik zna. Idealni je převezt polityka do ciziny. Je jedno, jestli dobrovolně nebo nasilim. Jednani pak idu svižně a velice rychle dochazi ke vzajemne svobodne shodě nazoru. Typickym přikladem demogratyckeho jednani v cizině su třeba berlinske rozhovory z března 1939 mezi prezidentem Hachu a rakuskym maliřem obrazu. Ani jeden tam nebyl doma, a tak během noci bylo všecko domluvene.

Jinym přikladem može byt Dubčekuv vylet na Podkarpatsku Rus a nasledne jednani v Moskvě. Tady už to bylo složitějši, bo Dubček žil až do svych 17 roku v Kyrgistanu a Rusku, takže se tam mohl citit jako doma. Proto jednani trvalo trochu dyl, Dubček se vztekal, Svoboda vyhrožoval, ale nakonec se umudřili.

Pokud nefunguje vyjednavani v cizim prostředi, použiva se tež taktyka “nabidky, kera se neda odmitnut”. Ale to by bylo na delši vypravěni.

Až Endy zjisti, že se to tahne moc dluho, pověři vedenim povolebnich vyjednavani mě.

A pak konečně nastane to prave peklo. Objevil sem ho minuly tyden hluboko v horach na Podkarpatske Rusi. Neni tam internet, dokonce ani wifina a telefonni signal ne. To ma svoje vyhody. Předsedove stran budu muset byt sustředěni a nebudu moct čumět na fejsbuček nebo porno. Tym se dosahne prudkeho urychleni celeho jednani.

Pak všecky svliknu do naha, bo ta sebranka si stejně nic lepšiho nezasluži. Kalusek se aspoň nebude chlubit sakem za padesat tacu od Armanyho, komunysta Filip zas nebude brečet, že ma na saku křive švy od Bilaka.

Pak roztopim pod kotlama oheň a všecky je tam naženu. Ty kotle tam su od roku 1600, a je to stara procedura, kdy maďaršti grofove si prohřivali kosti a zabávali sa s kurvama. Polityci to dostanou bez kurev. Su tam na to, aby dojednali dohodu, a ne aby se bavili. Na to maju parlament.

Takže všecky naženu do vody a začnu zvyšovat teplotu. Někeři mi ještě budu vděčni, bo si konečně umyju dredy. No a pak už je to enem na nich, kdy to podepišu…

Z vlastni zkušenosti vim, že ještě teplota 46°C se da vydržet, pak už bez cizi pomoci z kotla nevylezete a povolebni gulaš bude uvařeny…

Je to přesně tajak s tu žabu v hrncu.

[ad#textova1]

Ladislav Větvička, medyjator a vyjednavač, Lumšory, Podkarpatská Rus