
Zemřel Josef Mašín
PL
Josef Mašín dnes zemřel v americké Santa Barbaře, bylo mu 94 let. Přinášíme vzpomínku na výraznou postavu naší historie i pozoruhodného komentátora, který v posledních letech pro čtenáře ParlamentníchListů.cz celkem pravidelně glosoval světové dění i novinky z USA, kde dlouhodobě žil.
A to pohledem, který do mainstreamu desátých a dvacátých let příliš nepronikal. Také o nich prohlásil, že mu přípomíná Rudé právo v roce 1953. Redaktorovi ČT Řezníčkovi zase v živém vysílání řekl, že je mu z jejich práce do pláče.

Když jeho sestra Zdena převzala státní vyznamenání od Petra Pavla, suše vzkázal: „Řekl jsem sestře, že je dospělá, že si může dělat, co chce. Ale aby v případě převzetí vyznamenání neříkala, že ho přijímá za nás s bratrem nebo za členy naší odbojové skupiny. Petr Pavel byl podporou režimu, který zavraždil naši maminku. On se zavázal i položit život proti nepřátelům zločineckého režimu, tedy proti mně a mému bratrovi. Petr Pavel ale nikdy nebyl v situaci, kdy by musel za něco položit život. Ani při zmiňovaném osvobozování francouzských vojáků mu nehrozilo žádné riziko. Bránila by ho Mařena Albrightová a Bill Clinton,“ poznamenal bez obalu.

Narodil se v roce 1932 den po Masarykových narozeninách, které v té době byly připomínány skoro jako státní svátek. Jeho hodnoty formovala rodina prvorepublikového důstojníka Josefa Mašína, veterána československých legií a později za druhé světové války příslušníka odbojové skupiny, která Němcům pod nosem prováděla často neuvěřitelné kousky, až do poslední chvíle před popravou za heydrichiády.
Do odboje se zapojila i jeho manželka a nezletilí synové Ctirad a Josef. Po nástupu komunistů se oba rozhodli zemi opustit, a to způsobem, při němž zemřelo několik lidí, konkrétně jeden policista a jeden pokladník, jehož vůz přepadli. Oba bratři, stejně jako jejich kolega Milan Paumer, se až do smrti hájili, že v mimořádné situaci padesátých let neměli jinou možnost, než se na západ „prostřílet“.
Čtenáři mu za mnoho názorů spílali, za jiné naopak tleskali. V posledních letech převažovaly ty druhé, když neváhal kritizovat současné západní politiky a také dodávat pozoruhodné osobní postřehy ze života v Americe.Tam sloužil v armádě a později se úspěšně věnoval podnikání. Josef Mašín podnikal v oblasti kovů, slitin, poté letadel a nakonec v oboru počítačových čipů a získal reálné zkušenosti, jak vypadá ten „americký sen“.
Po roce 1989 se vracel do Československa a posléze České republiky jen na návštěvy. A nebral si servítky při kritice politiků, včetně Václava Havla. Ten byl jeho spolužákem v poděbradské koleji Jiřího z Poděbrad, kde po pětačtyřicátém roce školné bohatých žáků přispívalo i na středoškolská studia válečných sirotků, jako byli Mašinovi nebo Miloš Forman.
„V Koleji se vědělo, že pocházel z rodiny kolaborantů a také v roce 1948 byl jedním z prvních, který chodil v Poděbradech v modré svazácké košili,“ dodával ve vzpomínkách o prvním českém prezidentovi.
Přehled o aktuálním dění si udržoval do poslední chvíle. „Nezastávám se Ruska ani Ukrajiny. Ani jedna z těchto zemí za to nestojí. Je třeba také říci, že dneska Ukrajinci pojmenovávají své vojenské jednotky po těch nejhorších zločincích, kteří za války spolu s esesáky zavraždili desetitisíce Poláků a Židů. To jsou jejich hrdinové dnes, po kterých pojmenovávají své bojové jednotky. Což dává Putinovi dobrou záminku k jeho požadavku denacifikace Ukrajiny. Zelenský se drží u moci pomocí stanného práva a výmluv na válku, což se nestalo ani ve Vietnamu během tam probíhající války,“ rozebíral ještě nedávno pro ParlamentníListy.cz.
Nešetřil ale tehdy ani prezidenta Trumpa, ani jeho evropské spojence. „Ve válce s Íránem se projevuje Trumpova nedůslednost. Trump měl pravdu, že Amerika má ropy a plynu dost a není závislá na ropě ze Středního východu. Evropané jsou sice na Hormuzu závislí, ale když měli ukázat solidaritu v rámci NATO, jak žádal Trump, otočili se k němu zády,“ komentoval aktuální dění.
Kolegovi Honzovi Rychetskému, který s ním v posledních letech hovořil dost často, prý při tomto rozhovoru na začátku září naznačil, že může být poslední. Na červnový pohřeb sestry Zdeny už do Česka kvůli zdraví přijet nemohl.
Ještě letos v květnu ale neváhal coby oceněný protinacistický odbojář říci své k Sudetoněmeckým dnům v Brně. „Co by dnes sudetští Němci chtěli za náhrady? Češi vyhnaní ze Sudet žádné odškodnění nedostali. Kdo nám nahradí život našeho tatínka? Tolik peněz v Německu nikdo ani nemá, nakolik si ho já cením, aby ho zaplatili. Kolik Čechů bylo za války rozpoutané Němci umučeno v koncentračních táborech, zastřeleno, pověšeno a zavražděno? Ke konci války i Němci sami vraždili Němce v Čechách,“ připomínal z pozice pamětníka.
„V roce 1938 henleinovci přepadali policejní stanice, československé úřady a útočili na bezpečnostní složky. Náš otec s prvním dělostřeleckým plukem z Ruzyně byl během mobilizace nasazen v Jihlavě. Po svém návratu mluvil o dvou sudeťácích, kteří shromažďovali výbušniny k útoku na československé jednotky. Vyprávěl, že Němci byli vyslýcháni, aby sdělili svá další spojení a kam byly výbušniny dány. Po zabrání pohraničí Německem pak devadesát procent sudeťáků vítalo příchod Hitlera nadšenými demonstracemi. Můžete to vidět na dobových fotografiích. Odsun byl naplněním jejich přání ‚Heim ins Reich!‘,“ vzpomínal. A některým to vadilo.
Na anabázi, kterou podstoupili s bratrem a skupinou přátel podstoupili při svém poúnorovém úprku z Československa, má každý svůj názor a svedlo se o ní mnoho polemik. Proběhla v mimořádné době, stalo se při ní mnoho nepěkného, ale bylo by asi také férové připomenout, že ti členové skupiny, kteří byli zadrženi, byli všichni popraveni.
S Josefem Mašínem každopádně odchází jeden z posledních zástupců generace, která v sobě živě nesla masarykovské ideály, na kterých se formovala naše státnost. A také generace, která se až do konce svých dní nebála být upřímná, jakkoliv nepohodlná její pravda byla.
PL

čest jeho památce !
boháček je chudáček mrzáček..prostě malý ček.
Jaký malý ček? Kdyč se jmenuje Boháček, tak je to nejspíš khazar-evrej, to jsou jejich typická „česká“ příjmení.
Čert ho vem !!!
Konečně chcípl i ten poslední zlodějský vrah a ďábel si ho vzal.
Ať se smaží v pekle, hajzl !!! Společně s jeho spolupachateli a v jednom kotli.
Vraždy se nikdy neodpouští !!! Zejména ty loupežné pro peníze nebo na bezbranných.
Budiž mu peklo navěky.
Vrah, který měl viset, prodal svou duši CIA. Doufám, že už o tomto parchantovi neuslyším, před 14 dny jsem se byl poklonit v Čelakovicích u hrobu zavražděného Honzátka.
Takovejch tu máme i dnes: ve Strakovce, na Hradě i jinde. A pohoda, nikomu nevaděj. Ale jeden Mašín, ten tu byl trnem v oku tolika lidem, že je to k neuvěření.
Můžete uvést, kteří z těch lidí co myslíte prokazatelně někoho zabili?
Boží mlýny tentokrát mlesy příliš dlouho. Nechat vraha na světě tak dlouho…
Byl to v první řadě vrah , vraždil pro to , co dnes ktitizuje !
A každý český daňový poplatník už přispěl prostřednictvím našeho despotického státu na tolik vražd, že bychom měli všichni do posledního asi dostat provaz – chápu Vás správně?
Tohle je demagogie. Něco jiného je nepostavit se režimu (na to postavit se režimu má odvahu málokdo), a něco jiného je někoho chladnokrevně zabít a okrást. Loupežná vražda je prostě něco úplně jiného. A pokud ten rozdíl nevidíte, tak je to s vámi hodně špatné. Navíc ten hajzl vydával loupežnou vraždu za ideologický čin a něco záslužného.
Poslední Čech který se nebál ukázat českým komunistům odvahu, čest, hrdinství, schopnosti a dát jim tak řádně obrazně, přes dršťku.
S hlubokou úctou pane Mašíne.
ty půjdeš taky do pekla jako on ty gusto…
ty nemáš co koho někam posílat, ty miku…., sklapni
vok
taky vzdáváš úctu vrahovi? Mašín vraždil a to je neomluvitelné.
Kdo chtěl opustit republiku, tak ji opustil a nevraždil anebo vraždil nebo měl na triku jinej zločin a pak musel přes dráty. Byla mrda možností jak vycestovat.
Ukažte mi někoho, kdo nevzdává úctu nějakému vrahovi! Babiš je vrah, Pavel je vrah, Fiala je vrah, prakticky všichni minitři obrany, prezidenti a premiéři ČR jsou vrazi, policejní prezidenti. Během kovidu si spolupachatelství vraždy připsalo do životopisu několik set tisíc českých občanů Od vlády až po posledního kádrujícího pingla…
Idylická představa odchodu z republiky se po víc než půlstoletí jeví sice hezky, ale jednak není úplně reálná a jednak v daný okamžik nemusela být zrovna patrná všem, kdo v tom šílenství tady žili.
Ano, a vy jste právě zabil 95 lidí. Při čtení toho co píšete 5 lidí dostalo infarkt, a 90 lidí zemřelo smíchy. A pokud jde o ten idylický odchod, tak i když to nebylo bez problémů, tak nikdo jiný k tomu přechodu loupežnou vraždu nepotřeboval. On nevraždil kvůli útěku, ale pro prachy.
Kraťas
bla, bla, bla,
asi nechápeš rozdíl mezi pořezáním krku, nebo smrt kvůli vakcíně na covid.
Tvrdit, že pár lidí by mohlo porazit režim, je idiot. Hořela jim koudel u prdele, tak vraždili. Žádní hrdinové, ale zoufalci.
Kdepak, nevzdávám v žádném případě úctu vrahovi, pouze nemám rád, když někdo ´jen tak´ moralizuje.
R.I.P.
Od tekutého prdu by ho to přání jistě těšilo. A slušní lidé, které klidně vraždil pro prachy, ti mu byli u prdele. Takže asi může být spokojený. A my taky. Je od něj pokoj.
Kolikže jich zavraždil? Vaše zpráva se jeví tak, že to byl sériový vrah, který se živil loupežemi – což je z toho co vím, dost přitažené za vlasy, když to řeknu hezky.
Ano, za peníze ukradené zavražděným si kupovali spotřební věci.
Komunistům jako vládnoucí straně neuškodili vůbec a po útěku do pindosákova nehli proti československému režimu taky ani prstem.
KRaťas
seriovej nebyl, ale vrah to byl. Chceš snad říct, že přepadení vozu a sebrání peněz není loupež?
hrdina
Tak jako hovado to bylo, ale s tou ironií to trochu přeháníte.
Jak říkají Indiáni: Nechodili jste v mých mokasínách.
V hodnocení je potřeba vzít v úvahu všechny okolnosti doby.
Např.:
Před rokem 1951
V roce 1945 byli bratři Mašínovi vyznamenáni prezidentem republiky Edvardem Benešem medailí „Za chrabrost“ za „osobní statečnost v době války“. Ctirad Mašín po roce 1948 během vysokoškolského studia absolvoval záškodnický kurz, organizovaný Svazem brannosti a SČM (Svazem české mládeže, předchůdcem ČSM).[3]
V časných ranních hodinách 24. května 1949 byli v Praze komunisty překvapivě popraveni tři studenti právnické fakulty Univerzity Karlovy, stejně jako Mašínové aktivní účastníci protifašistického odboje, Boris Kovaříček, Josef Hruška a Karel Bacílek. Další student přírodovědecké a právnické fakulty UK Veleslav Wahl byl zatčen 12. září 1949 a popraven později (16. června 1950).[4]
Dne 5. listopadu 1949 byly vykonány v Praze na Pankráci tresty smrti oběšením nad představiteli skupin nestraníků Vratislavem Polesným, Vratislavem Jandou, Josefem Charvátem, Emanuelem Čančíkem, Květoslavem Prokešem a Jaroslavem Borkovcem,[5] odsouzenými v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání a snahou osvobodit Heliodora Píku z litoměřického vězení. Ten byl náhle popraven v Plzni Na Borech již 21. června 1949 (převoznou šibenici tam přivezli až z Prahy).
Poté bratři Mašínové vytvořili spolu s Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou odbojovou skupinu.
Zdroj.: Wikipedie
A to má být jako omluva pro prachsprostý loupežný vraždy soudruhů Mršínů und jejich gangu?
Proč se teda vůbec zavíraj‘ do krimu různí loupežní vrazi?
Však to jsou jasný hrdinní ukrutně-stateční bojovníci proti …… (doplňte libovolnou nálepku) režimu a ….. (doplňte libovolnou nálepku) ideologii samozřejmě zcela v duchu masaříkovských (a libovolně jiných) ideálů.
Howg – práci a rozumu zdar !!
Děvčico, s těmi indiány jsem se poučil.
Ovšem tahat sem Wiki, to může jen opravdový ubožák a hlupák, na wiki si můžeš nasr@t cokoliv, co tě jen napadne.
Počítačová debilní generace, co nenajdeš na Wiki a gůglu, to nevíš. Proč se učit něco z historie, když má kdejaký „myslitel“ v ruce chytrý mobil.
Místní cenzoro-admin už opět řádí !!
Ten blábol s tou ústavou tam máte soudruzi jako proč?
Za kecy o tzv. „svobodě“ se ta cenzůra asi líp schová.
Škoda času, jdu dělat něco smysluplnějšího…
Howg – práci a rozumu zdar !!
Fíha! Tady reálně mizí příspěvky:-O A to chtějí, abychom si něco předpláceli.