Pře
2.11.2026
Kategorie: Historie327 přečtení

Zemřel Josef Mašín

Sdílejte článek:

PL

Josef Mašín dnes zemřel v americké Santa Barbaře, bylo mu 94 let. Přinášíme vzpomínku na výraznou postavu naší historie i pozoruhodného komentátora, který v posledních letech pro čtenáře ParlamentníchListů.cz celkem pravidelně glosoval světové dění i novinky z USA, kde dlouhodobě žil.


A to pohledem, který do mainstreamu desátých a dvacátých let příliš nepronikal. Také o nich prohlásil, že mu přípomíná Rudé právo v roce 1953. Redaktorovi ČT Řezníčkovi zase v živém vysílání řekl, že je mu z jejich práce do pláče.

Když jeho sestra Zdena převzala státní vyznamenání od Petra Pavla, suše vzkázal: „Řekl jsem sestře, že je dospělá, že si může dělat, co chce. Ale aby v případě převzetí vyznamenání neříkala, že ho přijímá za nás s bratrem nebo za členy naší odbojové skupiny. Petr Pavel byl podporou režimu, který zavraždil naši maminku. On se zavázal i položit život proti nepřátelům zločineckého režimu, tedy proti mně a mému bratrovi. Petr Pavel ale nikdy nebyl v situaci, kdy by musel za něco položit život. Ani při zmiňovaném osvobozování francouzských vojáků mu nehrozilo žádné riziko. Bránila by ho Mařena Albrightová a Bill Clinton,“ poznamenal bez obalu.

Narodil se v roce 1932 den po Masarykových narozeninách, které v té době byly připomínány skoro jako státní svátek. Jeho hodnoty formovala rodina prvorepublikového důstojníka Josefa Mašína, veterána československých legií a později za druhé světové války příslušníka odbojové skupiny, která Němcům pod nosem prováděla často neuvěřitelné kousky, až do poslední chvíle před popravou za heydrichiády.

Do odboje se zapojila i jeho manželka a nezletilí synové Ctirad a Josef. Po nástupu komunistů se oba rozhodli zemi opustit, a to způsobem, při němž zemřelo několik lidí, konkrétně jeden policista a jeden pokladník, jehož vůz přepadli. Oba bratři, stejně jako jejich kolega Milan Paumer, se až do smrti hájili, že v mimořádné situaci padesátých let neměli jinou možnost, než se na západ „prostřílet“.

Čtenáři mu za mnoho názorů spílali, za jiné naopak tleskali. V posledních letech převažovaly ty druhé, když neváhal kritizovat současné západní politiky a také dodávat pozoruhodné osobní postřehy ze života v Americe.Tam sloužil v armádě a později se úspěšně věnoval podnikání. Josef Mašín podnikal v oblasti kovů, slitin, poté letadel a nakonec v oboru počítačových čipů a získal reálné zkušenosti, jak vypadá ten „americký sen“.

Po roce 1989 se vracel do Československa a posléze České republiky jen na návštěvy. A nebral si servítky při kritice politiků, včetně Václava Havla. Ten byl jeho spolužákem v poděbradské koleji Jiřího z Poděbrad, kde po pětačtyřicátém roce školné bohatých žáků přispívalo i na středoškolská studia válečných sirotků, jako byli Mašinovi nebo Miloš Forman.

„V Koleji se vědělo, že pocházel z rodiny kolaborantů a také v roce 1948 byl jedním z prvních, který chodil v Poděbradech v modré svazácké košili,“ dodával ve vzpomínkách o prvním českém prezidentovi.

Přehled o aktuálním dění si udržoval do poslední chvíle. „Nezastávám se Ruska ani Ukrajiny. Ani jedna z těchto zemí za to nestojí. Je třeba také říci, že dneska Ukrajinci pojmenovávají své vojenské jednotky po těch nejhorších zločincích, kteří za války spolu s esesáky zavraždili desetitisíce Poláků a Židů. To jsou jejich hrdinové dnes, po kterých pojmenovávají své bojové jednotky. Což dává Putinovi dobrou záminku k jeho požadavku denacifikace Ukrajiny. Zelenský se drží u moci pomocí stanného práva a výmluv na válku, což se nestalo ani ve Vietnamu během tam probíhající války,“ rozebíral ještě nedávno pro ParlamentníListy.cz.

Nešetřil ale tehdy ani prezidenta Trumpa, ani jeho evropské spojence. „Ve válce s Íránem se projevuje Trumpova nedůslednost. Trump měl pravdu, že Amerika má ropy a plynu dost a není závislá na ropě ze Středního východu. Evropané jsou sice na Hormuzu závislí, ale když měli ukázat solidaritu v rámci NATO, jak žádal Trump, otočili se k němu zády,“ komentoval aktuální dění.

Kolegovi Honzovi Rychetskému, který s ním v posledních letech hovořil dost často, prý při tomto rozhovoru na začátku září naznačil, že může být poslední. Na červnový pohřeb sestry Zdeny už do Česka kvůli zdraví přijet nemohl.

Ještě letos v květnu ale neváhal coby oceněný protinacistický odbojář říci své k Sudetoněmeckým dnům v Brně. „Co by dnes sudetští Němci chtěli za náhrady? Češi vyhnaní ze Sudet žádné odškodnění nedostali. Kdo nám nahradí život našeho tatínka? Tolik peněz v Německu nikdo ani nemá, nakolik si ho já cením, aby ho zaplatili. Kolik Čechů bylo za války rozpoutané Němci umučeno v koncentračních táborech, zastřeleno, pověšeno a zavražděno? Ke konci války i Němci sami vraždili Němce v Čechách,“ připomínal z pozice pamětníka.

„V roce 1938 henleinovci přepadali policejní stanice, československé úřady a útočili na bezpečnostní složky. Náš otec s prvním dělostřeleckým plukem z Ruzyně byl během mobilizace nasazen v Jihlavě. Po svém návratu mluvil o dvou sudeťácích, kteří shromažďovali výbušniny k útoku na československé jednotky. Vyprávěl, že Němci byli vyslýcháni, aby sdělili svá další spojení a kam byly výbušniny dány. Po zabrání pohraničí Německem pak devadesát procent sudeťáků vítalo příchod Hitlera nadšenými demonstracemi. Můžete to vidět na dobových fotografiích. Odsun byl naplněním jejich přání ‚Heim ins Reich!‘,“ vzpomínal. A některým to vadilo.

Na anabázi, kterou podstoupili s bratrem a skupinou přátel podstoupili při svém poúnorovém úprku z Československa, má každý svůj názor a svedlo se o ní mnoho polemik. Proběhla v mimořádné době, stalo se při ní mnoho nepěkného, ale bylo by asi také férové připomenout, že ti členové skupiny, kteří byli zadrženi, byli všichni popraveni.

S Josefem Mašínem každopádně odchází jeden z posledních zástupců generace, která v sobě živě nesla masarykovské ideály, na kterých se formovala naše státnost. A také generace, která se až do konce svých dní nebála být upřímná, jakkoliv nepohodlná její pravda byla.

 

PL

Redakce

Sdílejte článek:
327 přečtení
(7 votes, average: 5,00 out of 5)
5 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-) 
 

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.