
Politické debaty? Kdepak, jen trapné divadlo, které už lidi nezajímá
ALENA MARŠÁLKOVÁ
Politické debaty? Kdepak, jen trapné divadlo, které už lidi nezajímá. Je to pořád dokola obehraná písnička. Vládní politici trpělivě vysvětlují, opoziční parta se vysmívá a opakuje své narativy a moderátorka? Ta jede podle opozičních not.
Stejně tomu bylo i první listopadovou neděli. Partie Terezie Tománkové nepřekvapila, byla to jen jedna z dalších zbytečných politických debat, která má jen minimální přínos pro rozšíření informací občanům.
Patrik Nacher byl jako vždy precizně argumentačně připraven. Velmi trpělivě předkládal konkrétní fakta, vysvětloval situaci, popisoval další kroky, na které opoziční poslanci nikdy nedokáží reagovat věcně, proto zvolí většinou osobní útoky a odbočení od tématu.
Filip Turek se v živé debatě objevil po delší době. Fundovaně odpovídal na dotazy, reagoval na tvrzení oponentů a velmi brilantně formuloval své osobní názory a postoje na dané téma. Takže nezavdal nějakým nevhodně zvoleným vyjádřením svým kritikům příležitost ho zase mediálně šikanovat především na sociálních sítích. Velice zajímavý moment bylo jeho hodnocení projevu prezidenta při udělování státních vyznamenání. V první větě ho pochválil, ale hned vzápětí, když začal vyjmenovávat proč, bylo patrné, že to myslí s nadsázkou, že ho vlastně kritizuje. Ale způsob, který zvolil, si troufám říct, v danou chvíli nepochopil ani Hřib, ani Grolich a ani moderátorka. Oni se prostě nezmohli na žádnou reakci.
Zdeněk Hřib opět prokázal, že trpí nemocí, kterou v lékařských knihách, ani v úhradové vyhlášce nenajdete a ta má název „posedlost Babišem“. Tento opoziční politik se dlouhodobě ve všech veřejných vyjádřeních včetně Sněmovny prezentuje jako nevychovanec a hulvát. Vyznačuje se tím, že pokud nemá na dotaz věcný argument, pak hned útočí, předhazuje jiná témata, a odvádí pozornost od Pirátů. Naopak velmi pozorně poslouchá své oponenty, čeká na nějaký jejich výrok, aby jej mohl použít a zesměšnil je. Je to typ respondenta, který si prostě mele pořád to, co chce. Když se ho zeptáte, kolik je hodin, tak on odpoví, že je sobota.
Jan Grolich, si začal hrát na „velkého politika“. On zatím nepochopil, že autoritu si nezíská politik tím, že dostane funkci, že mu stačí předvádět tanečky na sociálních sítích a ukazovat, jak pije pivo, ale lidi si musí získat slušným, korektním, věcným vystupováním a odvedenou prací. Šéfuje straně, která by se sama nedostala do Sněmovny, senátorem je pár dnů a ve studiu prohlásil v jedné z odpovědí, že to tak udělají, až budou v roce 2029 ve vládě. Je to populista bez špetky pokory a jeho teatrální výstup, jak podal Filipovi Turkovi lízátko, aby lízal a nemluvil, jen svědčí o jeho přízemním chování.
Moderátorka Tománková stále jede na opoziční vlně. Pokládá většinou otázky za opozici, ale jen občas za koalici. Věnuje se tématům jen povrchově, rozebírá a ptá se na věci, které už byly a jsou dané, a pokud jde o změnu financování veřejnoprávních médií, pak evidentně nezná legislativní proces schvalování zákonů v ČR, protože by celou tu debatu vedla jinak a nenahrávala opozici. Jejím zvykem je ptát se hostů na lidi a jejich vyjádření, kteří ve studiu nejsou, na stanovisko koaličního partnera, politika z jiné strany, a diví se, když jí hosté neodpoví, protože to jednoduše nevědí. Což ona nese těžce.
Prvním tématem byl zákon o změně financování veřejnoprávních médií. Tato debata zase ukázala, jak média selhala.
Lidé jsou doslova „zapleveleni“ polopravdami, manipulativními informacemi a spekulacemi. Žádné médium ještě souhrnně neinformovalo, jak by mělo dojít ke změně financování a jak bude zajištěn stabilní příjem ČT a ČRo.
Odpůrci mají jen plné pusy ohrožení nezávislosti. Když to chtěl v debatě objasnit a shrnout Patrik Nacher, moderátorka ho utnula.
Z vyjádření opozičních politiků už je patrné, že už není řeč o tom, že budou poplatky zrušeny, s tím už počítají, ale teď je řeč o tom, kolik peněz na tu „nezávislost“ veřejnoprávní média dostanou a odkud. O jaký model půjde, je opravdu jedno, naopak, bude správné, pokud dojde k uzákonění dobrovolných poplatků. Peskování vládních politiků za způsob prosazení zákona do 2. čtení bylo zase zavádějící, moderátorka ani jednou neupozornila na to, že stejným způsobem došlo k projednání a schválení jiných zákonů za minulých vlád. Současná Poslanecká sněmovna neudělala nic, co by v minulosti už nestalo a někteří současní poslanci tehdy byli u toho.
Senátor Grolich pak potvrdil, že opozice se domlouvá a ladí noty na to, jak bude dál postupovat, jak bude dál blokovat projednání tohoto zákona ve druhém čtení. Doslova řekl, že udělají maximum, aby nebyl projednán a schválen.
V průběhu debaty se moderátorka snažila dostat z politiků odpověď na otázku, co udělají proto, aby se zklidnily emoce a nálada ve společnosti. Nacher a Turek se snažili odpovídat věcně, Hřib a Grolig to zlehčovali, oni přece nic nedělali a byly to pokojné protesty. Fotografie zveřejněné na sociálních sítích, na kterých jsou předsedové všech opozičních stran, a jejich rozhovory s demonstranty jsou důkazem toho, že lidi v ulicích pobízeli a hecovali.
Filip Turek a Patrik Nacher ve studiu popisovali, co se dělo v pátek a v noci na sobotu ve Sněmovně a před ní, jak bylo a je poslancům vyhrožováno, útoky na předsedu vlády a ministra kultury, a Grolich a hlavně Hřib to zlehčovali a ironicky reagovali na všechno, co oba vládní poslanci řekli. Bagatelizovali popisované dění a za viníky označili vládní politiky, kteří si dovolili schválit na program onen zákon a pak pevné hlasování a posunout zákon do druhé čtení.
Farizejský přístup Zdeňka Hřiba a Jana Grolicha je potvrzením toho, že opozici rozdělená společnost a zvyšující se agresivita mezi lidmi vyhovuje, chtějí ji využít ve svůj prospěch proti vládě Andreje Babiše.
FB

Politické debaty v telce, a je jedno zda na té či oné stanici,
i nechávám k žehlení prádla. Je to taková žvanírna a je jedno kdo se ptá a kdo odpovídá – jak a na co chce.
Zlatá Chvilka poezie!
Na to nemá cenu se dívat. Ale potěšilo mě, když jsem našel u Marcela Pagnola tehdejší politickou veršovánku (proti starostovi Marseille někdy v r. 1913): „Pryč se Chanotem, tím idiotem! Jen mu vkrátku dát oprátku…“ Prostě – ona to byla žumpa vždycky, teď to není o nic horší než tehdy, v dobách zdánlivě kultivovaných. Mimochodem, po tom Chanotovi se jmenuje v Marseille park.
Na to, jak paní Maršálkovou politické debaty údajně nezajímají, je očividně sleduje velmi pečlivě a dokonce o nich píše články. Asi nebude moc chytrá.
Paní Maršálková precizní komentář. Sleduji tuto dámu již dost dlouho. Podle mne by měla stát v čele nějaké fronty politických stran, které chtějí propagandu ČT odstranit natrvalo.