
Dá se to uplatit?
ŠTĚPÁN CHÁB
Ve Francii to bouchá. Přelilo se to do Německa, Belgie, Itálie, do Španělska. Důvod je vlastně prozaický. Úpadek. Chudnutí. Sociální napětí.
Ta nervozita jako kdyby požírala země Evropské unie. Nervozita papiňáku.
I do mě se pouští jistý třas. A to při pohledu na ten penězovod, co mi stát zabudoval do peněženky, nadepsaný – má vzíti, vzal, a pokud nedáš, čeká tě exekutor.
Z čehož plyne, že bezdětný je oproti mě až nepatřičně zvýhodněný. Má vlastně šestinásobnou životní úroveň, s ohledem na existenci mé krásné paní, která je duševně trochu mimo rámec a jejíž výdělek se rovná nule. Ale vlastně ne nule, ale záporným číslům, protože je za ni třeba hradit pojištění. Což je takové mé vlastní specifikum, uznávám, ale co už s tím. Co mi pánbu nadělil, s tím se peru. Stát ji nebere jako matku čtyř dětí, ale takzvané OBZP, tedy jako osobu bez zdanitelných příjmů.
A je to, přiznávám, po konsolidačním balíčku Petra Fialy, který má letos ten pravý nájezd, trochu namáhavé.
A tak si tak stojím vedle toho bohatého hejska bez děcek se stejným platem a říkám si. Ejhle, vždyť ty moje děti budou ve své dospělosti odvádět státu desátky nejen na můj důchod, ale hlavně na jeho důchod. Protože, hrnulo se mi hlavou, ten trulant za sebe nenechal náhradu, zástupce pro to naše daňové zatížení, který by sehnul záda a krmil tak ten náš sociální stát za něj, až on bude o holi vzpomínat na uplynulý život.
To, co teď rvu do dětí, aby si stát za pár let zamnul ruce nad novými plátci daní, si hejsek nechá v kapse na dovolené, restaurace a hypotéku, ale v šedesáti pěti natáhne ruku a bude požadovat stejný důchod, jaký dostane ten, kdo celá desetiletí padal na hubu, aby ty plátce vychoval. Průběžný systém je v podstatě státem garantované letadlo. Bezdětný hejsek neinvestoval do reprodukce společnosti ani korunu, projedl svůj plat za své požitky, ale na stará kolena mu zadek utřou a na důchod mu vydělají moje čtyři děti, které jsem vypiplal z vlastních peněz státem citelně očištěné o hodnotu. Kdo nenechal náhradníka u pásu, ten je v tomhle systému čistý černý pasažér. Tak to prostě je.
Cítím v tom jisté nedostatky. Jisté sociální napětí. Sociální nespravedlnost.
Až takovou, že jsem si sedl a řekl si, sociálně ten den parádně deprimovaný, že se na to vykašlu, práci, co dělám rád, dělat přestanu a půjdu oxidovat na úřad práce. Protože stát mě češe takovým způsobem, že to pomalu přestává dávat smysl. Pracovat a snažit se uživit.
I to zdravotní pojištění má ten hejsek bezdětná bonusové. Platím stejně jako on, ale zároveň piplám čtyři nové plátce, kteří, až hejska začnou pobolívat kyčle, mu přispěchají na pomoc se svými platbami na zdravotní.
Možná, a nechci být na bezdětné z rozhodnutí nikterak přísný, by se mohl uživit ve společnosti model, kdy ve dvaceti letech jsou na tom všichni stejně, jakási startovní čára života ve společnosti, poté rok od roku, postupně, ti bez děcek platí o kus víc než ti s dětmi. A rok od roku víc, až se můžou v tom svém sobeckém životě z vlastního rozhodnutí dočkat i násobku toho, co by platili ti s dětmi. Daň za sobectví? Může se to tak nazvat?
A ono už to funguje. V Německu to nařídil spolkový ústavní soud: rodiče přispívají společnosti dětmi, bezdětní musí přispět vyšším odvodem z peněženky. U nás se raději tváříme, že děti rostou na stromech z dotací ministerstva sociálního neřádstva. Podivný stát, kde zakázali i zpívat.
Česká porodnost se v roce 2024–2026 propadla na historická minima (kolem 1,4 až 1,3 dítěte na ženu). Národ vymírá v přímém přenosu. A v téhle situaci stát místo masivní podpory rodin zvedá minimální odvody na sociální pojištění živnostníkům a likviduje tak rodiny s více dětmi. Cítit se týden po výplatě jako týden před výplatou, to je sociální tak, až to zvoní.
Teď máme systém nastavený na protěžování bezdětných. Zvláštní politika. Taková sociálně přituplá.
Jo, postěžoval jsem si. Stejnopis pošlu obratem na lampárnu.
P. S. Legrační složce podpory rodiny ze strany státu se budu věnovat v dalším textu v nejbližší době.
- Evropa: Noví totalitáři - 3.11.2026
- Polsko vs EU - 3.11.2026
- Objevování sexuálních identit za 5 milionů. Co musí řešit Oto Klempíř? - 3.11.2026

Já vidím problém jinde než autor. Pokud ti co nechtějí mít děti je mít nebudou, tak prostě vymřou a zachovají se ti, co děti mít chtějí. Žádné letadlo, jen evoluce. Problém je v tom, že existuje obrovská skupina lidí, kteří by děti mít chtěli, ale nemohou si je dovolit. Nejezdí na dovolené, neutrácí, ale stejně žijí nejistý život a bojí se založit rodinu. Tuto skupinu většina lidí zcela ignoruje. Skoro to vypadá, jako by každý měl sociální jistoty a vydělával dost na to, aby si troufl založit rodinu. Pokud by existovali jen ty dvě skupiny, jejichž existenci autor bere v úvahu, tak by vlastně k živelným protestům ani nedocházelo. Lidé co mají děti a uživí je (i když těžce) nejsou revoluční – jít do revoluce je vždy riziko a kdo má děti a uživí je, má co ztratit. Hejsci, kteří mají plno prachů na utrácení také nejsou revoluční – mají prachy na utrácení. Takže je logické, že za ty protesty mohou hlavně ti, kteří děti nemají a přesto se mají špatně. To je ta klíčová skupina. A pak je tu samozřejmě skupina těch, co neví co s penězi. To je druhá klíčová skupina. Takže autor zcela vynechává klíčové skupiny a řeší problém tam, kde je v podstatě minimální.
pukavec
něco na tom bude, dobrá úvaha.
Jedni nevědí, co s penězi, zatímco druzí nevědí, co bez peněz…
Založit rodinu dnes není pro většinu lidí tak jednoduché jak v době, kdy ji zakládal autor. I když si mnoha názorů autora cením, tak on sám ještě patří do té generace, která zakládala rodinu v jistotách socialismus a poté zažil rozvoj v kapitalismu (na dluh a za prodej majetků po komunistech). Možná že v něčem mu bylo ublíženo, ale jako celek patří do generace, která profitovala z jistot i prožírání. On sám na to možná vliv neměl, ale profitovala z toho celá generace. Takže celkově si myslím, že nemá důvod vyčítat to, že byl nějak ošizen. Dnešní mladé generace jsou na tom z hlediska věcí potřebných k zajištění rodiny daleko hůře než on, a to nebere v úvahu. Jistě existují lidé, pro které to problém není a skutečně mají tu volbu. Ale v dnešní době jich je čím dál méně.
Za komoušů byla volská daň.
Hlavně šla lépe sehnat práce poblíž domova, nemuseli jste mít strach že budete bez práce, věci nutné k životu byly dostupnější. Stres z práce se vlastně vůbec nepřenášel do soukromého života. Založení rodiny i život byly mnohem méně stresující. Ta daň možná nějaký smysl měla, ale dost pochybuji, že by její zavedení nějak zvedlo porodnost v podmínkách současného kapitalismu.
321
taky si myslím, že by ta daň dnes neměla význam.
Pokud ti z hovna někdo víc uřízne, stejně ti i tak hovno zůstane. Založit rodinu díky nižší dani, to asi nikdo neudělá.
Za totáče to význam mělo, dnes to smysl nedává.
Problém té daně je také v tom, že znevýhodní nejen ty co děti nechtějí, ale také ty, co je chtějí, ale okolnosti je donutili to odložit. A pokud jim zhoršíte situaci, tak budou rodiny zakládat o to méně. Takže za dnešních podmínek je to spíš kontraproduktivní.
Nevím, proč autor závistivě kňourá? za jeho děti platí pojištění stát:
Zdravotní pojištění – stát platí za dítě:
do ukončení povinné školní docházky
nezaopatřené (studující) – do 26 let
Sociální (důchodové) pojištění – stát neplatí „za dítě“, ale rodiči pečujícímu o dítě do 4 let se započítává náhradní doba pojištění do důchodu.
jo, jo…sociální jistoty za socialismu bez mandarínek byly nadšeně vyměněny za ty mandarínky…a teď ,po zmizelých jistotách sociálních ,začínaji mizet i jistoty existenciální. Budeme nahrazeni AI a importovanými filipínci.
cinki-linki-cinki- linky….slyšíte to “ klíčové „zvonění ….
Cinkat klíči od velikosti 40 vejš…
Absolutně s vámi nesouhlasím je to svobodná volba každého jestli bude mít děti a z mích daní je placeno školné předtím skolkovne a zdravotní a kdoví co ještě i pro vaše děti spíš jen dáváte podmět vládě kde by z bezdětných lidí ještě mohla dostat peníze
Absolutně s Vámi nesouhlasím. Těm, kteří děti mít mohou a nemají je, bych nedal žádný důchod. My makáme na důchod našich rodičů, naše děti budou makat na náš důchod a na důchod bezdětného bude makat kdo? Pejsek?
Naopak lidem s více, jak dvěmi dětmi, bych důchod navýšil. Ale chápu, že je to věc přístupu k životu.
Žádný důchod na nikoho, v jehož rodném listu stojí „ČESKÁ REPUBLIKA“ (což jsem i já), nečeká. Děti nebo ne. Dobytek na daňové farmě je tady od toho, aby platil a potom chcípnul…
Stát má holt málo příjmů a hodně výdajů.Prachy jdou jinam a to se někde projeví. Bude se zdražovat elektřina a potraviny. Kdo by chtěl víc dětí, musel by mít farmu, kde by si vyráběli jídlo.Ale aspoň jeden by musel jezdit jinam vydělávat peníze nebo pracovat z domova.