10.10.2016
Redakce
0
Kategorie: Doporučujeme, Politika

Pachutě povolební kocoviny

Sdílejte článek:

KAREL KŘÍŽ

Není snad výmluvnějšího zhodnocení právě proběhnuvších voleb než neuvěřitelně naduté prohlášení soudruha ministra Pelikána za ANO: „Lidé necítili potřebu přijít k volbám protestovat, mlčící nepřítomná většina dala najevo, že je spokojená a není důvod věci měnit.“

[ad#clanek-respo]

Alespoň víme jak o ovčanech panstvo uvažuje. Žádná sebereflexe, žádný kritický pohled na současný stav politické scény, žádná úvaha nad tím, že lidi jsou prostě z politiky totálně znechuceni. Volič je hlupák, kterému jen podstrčíme nějakou koblihu nebo pilinový párek zadarmo a ten je tak nadšený, že místo do volební místnosti zamíří do nejbližší knajpy, aby prolil hlavu ještě nezdraženou desítkou před zavedením EET a spokojeně čekal až soudruh předseda zakroutí krkem buržoazii.

Opravdu je mi záhadou, že toto lidem nevadí. Že z nich dělají otevřeně tupé stádo a prochází jim to. Copak může někdo se zbytky zdravého rozumu ještě věřit Babišově politice „Všetci kradnú, zatočím s korupčníky, pomáhám podnikatelům, přidám důchodcům, postavím školy, jedinej já jsem poctivej … bla, bla, bla“? Pokrytecké politice falešných marketingových keců a prázdných líbivých hesel, která ponejvíce připomíná propagandistickou mašinérii fašistů a komunistů, ale stejně jako u nich skrývá pro občany jen otrocké postavení nesvéprávných, robotujících a na státu závislých nevolnících?

Jak tedy interpretovat výsledky voleb? Český volič podceňuje nebezpečí, které současná situace akceleruje. Svým postojem nevolit nahrává vládnoucí „elitě“ do karet. Je evidentní, že k urnám přichází povětšinou jen ti nějak zainteresovaní na výsledku. V konečném důsledku to znamená, že na celé čáře vítězí Národní fronta složená z kariéristů (ANO), softbolševiků (ČSSD), hardbolševiků (KSČM) a klientelisticky zaháčkovaných politických matadorů, kteří si udělali ze „služby veřejnosti“ dobré živobytí. Bez hlasů tří čtvrtin nevoličů se však tento zabetonovaný blok nepodaří prorazit nikdy.

Je obrovským omylem si myslet, že právě Babišovo ANO je mezi tímto nějakým svěžím vánkem. Kdo se podívá na personální osazení ANOfertu, vidí mnoho „odložených“ politiků z jiných stran, pofidérních celebrit nakoupených šéfem hnutí kvůli dobře prodejnému ksichtu a hodně užitečných idiotů, kterým velký spasitel dal celkem pohodovou práci za erární peníz. Všechny spojuje jen vidina moci a peněz, neboť nějaká idea, či programová myšlenka to být nemůže. V hnutí ANO neexistuje, nikdy nebyla a nikdy nebude. Místo toho zde totiž platí evangelia svatého Andreje.

Vítězná partaj z těchto voleb tedy ponejvíce připomíná sociální demokracii v době, kdy se předsedou stal Zeman. I on měl tehdy charisma lidového bojovníka za lepší svět, neoprávněně na politické scéně ustrkovaného. I k němu po nasátí správného větru najednou přišlo mnoho nových soudruhů, kteří v sobě najednou objevili neobyčejné schopnosti k vedení společnosti. I Zeman je koučoval jako malé žáčky, rozdával koryta za odměnu a na tomto principu stvořil úspěšnou stranu. A také nějaký čas vítězil.

Otázka však zní, zdali se dnešní Babišův podobný slepenec odpadlíků, celebritek a dojičů erárních peněz dokáže vypořádat se stále větším přívalem moci a vlivu. Socani svoji politickou existenci mohou alespoň kamuflovat nějakou historií a ideologickým předstíráním boje za sociální fungující stát. Svědci Burešovi nemají ani jedno. Jejich jedinou společnou ideou je zaparkování ve státem placeném teplém křesle. A to bude kámen úrazu, problém, který tomuto pytli politických blech začne dělat problémy. Neboť mnoho je povolaných, ale málo vyvolených. To může ukočírovat jen diktátor.

Andrej Babiš se tedy dnes usmívá do kamer, ale jeho situace není tak růžová jak se zdá. Naordinoval svému hnutí politiku „Proti všem“ a to už se projevuje jako první taktická chyba jeho jinak celkem dobře promyšleného plánu. Ve vládní koalici si jdou po krku pomalu víc jak Topolánek s Paroubkem neblahé paměti a celkem dosti je nyní znát i všeobecná nechuť skládat krajské koalice s ANO. Bude muset hrát vabank. Zřejmě asi znovu zvolí zemanovskou taktiku pokračování boje. Pokud by nechal v krajích opozici se vyřádit a sám se stáhne do ulity ublíženého a nepochopeného všespasitele, vrátí se mu to v příštích parlamentních volbách funkcí premiéra. Dokáže však potlačit natěšené ego svých nosičů vody?

To nám ukážou nejbližší dny. Lidem svobodomyslným, na státu nezávislým, produktivním a reálné hodnoty tvořícím se však nerýsuje nijak lepší budoucnost. To je jisté. Když sečteme a podtrhneme výsledky voleb, opět můžeme jen konstatovat že socialisticky přituhlo. A vítězství ANO tomu dává ještě další děsivý rozměr. Nejen, že se musíme vypořádat s politickými ataky socialistů a neomarxistů všech barev, nyní je jasné, že pevné místo na výsluní si našel i oligarchistický fašismus. Babiš totiž není, pane Václave Moravče, lídr pravice, jak se nám snažíte namluvit ve veřejnoprávní, masově názorotvorné mluvící bedně, ale téměř učebnicový příklad korporátního socialisty, který zneužívá svého postavení, moci a vlivu na prospěch vlastní „firmy“, která je vlastně jen krytím pro (i zákonem posvěceného) odklánění z erárního penězovodu. Kdopak to vymyslel a uvedl do praxe ve 30. letech minulého století takový systém hospodaření? Kam to spějeme?

Věřte, že mi opravdu nečiní sebemenší potěšení zde opakovaně vystupovat jako nějaký špatný prorok temných vizí budoucnosti, ale mám pocit, že pokud se do příštího roku neprobudí ona tiše doma mručící a nadávající nevolební většina, skončí veškerá selanka, na kterou si s námi mainstreamová mocenská „elita“ a média „demokraticky“ hrají. Jsme na cestě k fašisoidní socialistické propasti a brzy nebude příležitost k návratu.

Rýsující se spojení moci premiéra Babiše a jeho politického odrazu v zrcadle na Hradě, při jednobarevné vládě ANOfertu či v koalici s komunisty po parlamentních volbách 2017 může probíhající salámový proces znevolničení nevyvolených, nekolaborujícíh s mocí, náramně urychlit. Pak už bude nejspíše pozdě na to si říkat proč jsem něco neudělal, když nám ukrajovali z občanských svobod, když nám zaváděli cenzuru, když likvidovali živnostníky a malé podnikatele, když nám brali právo, ohýbali zákony, zdaňovali na morek kosti, „ouřednicky“ šikanovali, regulovali a z pozice moci kriminalizovali či falešně nenávistně nálepkovali.

[ad#clanek-respo]

Nebo snad ty děsivě tikající hodiny slyším jenom já a zbytečně zveličuji? Necestuji většinové volební masy jen mezi neobolševickým panoptikem? Je Andy Nebureš přeci jen ten hodný chalan miliardár, který nebyl estébák, u komunistů jen kvůli mamince, politická angažovanost mu v podnikání škodí, rozdává z vlastního hnízda a myslí to s námi opravdu lépe? Je nám tak dobře, že si to ani neuvědomujeme? Má pravdu ministr Pelikán a mě se to všechno okolo jenom zdá?

bloger

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (35 votes, average: 4,97 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Komu vadí Pravý prostor?

    KAREL KŘÍŽ Provozovat dnes v České republice nezávislý alternativní zpravodajský web není opravdu žádný med. Schytáváme rány ze všech