30.12.2016
Redakce
0
Kategorie: Politika

Pachatelé dobra prostě musí rozesrat všechno

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

Ti naši juris-machři, v oblečcích od Armagniho, když se rozhodli vysrat zase další dobro, tentokrát prodavačkám o svátcích, s drzým čelem tvrdili, že samozřejmě stejná věc existuje i v okolních zemích. Jen si jaksi pozapomněli zjistit, s jakými dopady.

[ad#clanek-respo]

Nebudu pro tento okamžik zabředávat do dokazování, že jde o brutální vlomení se do soukromého podnikání, ani do toho, jaké hospodářské škody svým čerstvým hovnem způsobili. To shrnu jednou větou: neustále fňukají, jak zde v porovnání s bývalým západem lidé berou nízké mzdy, důchodci nemohou jezdit na dovolenou na Mallorcu, ale obratem a stejnou hubou trvale rozvracejí svými psychedelickými předpisy a zákazy segmenty ekonomiky, kde zdroje vznikají.

Ale zpět k tomu Rakousku, kterým se (údajně) inspirovali. Ano, Rakousko (mimochodem, od války trvale v rukou socialistů a lidovců) zavedlo omezení prodeje o svátcích a nedělích údajně z náboženských a sociálních důvodů. Jenže ve skutečnosti byl (jako zde) ten původní motiv jen zastíracím pláštíkem. Jaký to tam nakonec vzalo konec? Inu jako vždy (a i zde) jen vytvořilo systém, z nějž těží jen ti „rovnoprávnější“.

Rakušané samozřejmě zakazovali trošku jinak, ale princip je stejný: vybrané prodejny jsou o víkendech a svátcích prostě postiženy nějakou restrikcí. Výsledkem je to, že např. v trafice se ve státem vybraných dnech natahají mezi regály tu ozdobné, tu obyčejné provazy, které oddělí zakázaný tovar od tovaru povoleného. Cizinci se mezi provazy proplétají a sápou po prohibovaném zboží jsouce okřikováni nerudnými, nepochybně odborově organizovanými prodavači ve mzdě.

Vtipní rakouští socialisté totiž blahosklonně povolili například na nádraží prodej proviantu určenému k cestování. Jak se to pozná, je leckdy poněkud obtížné. Žiletky neprodat, housku prodat. Z čehož odvozeně: například houska určená k slupnutí ve vlaku je povolena, houska k domácímu stolu patrně nepřipadá v úvahu.

Paradoxní je, že jak před provazem, tak za provazem jsou stejné knihy, stejné časopisy — ono totiž nikomu není zcela jasné, které je které. Takže aby se byrokratický vůl nažral, někam se natáhne špagát a švejkovsky se vyhoví stupidnímu předpisu.

Původně totiž bylo stanoveno, že to, co se prodává na nádraží, je cestovní proviant. Jenže najednou si nádražní prodejci rozšířili sortiment o to, co se jinde prodávat nesmělo. A hned vyrukovali socialističtí aktivisté, z hloubi duše nenávidící volný a svobodný obchod, nedej bože soukromé podnikání a začali poukazovat na to, že prodej (řekněme) čisticích prostředků je obcházením zákona a rozhodně nejde o cestovní potřebu.

Že to je bláznivé? No jistě. Tak to míněno nebylo. Jenže jako v Česku byl předložen zákon, který měl jakoby vyjít vstříc chudákům věřícím, kterým zlý nevěřící kapitalista nedovolil jít v neděli na mši. A pak se ukázalo, že šmahem zakázat obchod nejde, udělaly se nějaké výjimky pro privilegované, pak výjimky z výjimek a výsledkem je chaos, který nutně nastane i zde.

U nás můžeme například čekat prvoplánovou obranu obchodníků tak, že provazy vymezí ve vybrané dny plochu menší, než 200 m2 a zbytek prodejny deklarují jako skladové prostory. Pak nutně bude následovat dohadovací kolečko s úřady, které se budou ohánět kolaudačními rozhodnutími a stavebními plány, zatímco obchodníci budou kontrovat, že je jejich právem provádět ve svých provozovnách taková opatření, která vyhovují momentálním potřebám.

A zase se přijde na další detail, který si zákonoser neuvědomil a tak dále až do zblbnutí všech.

V Rakousku třeba výjimka obdařila například benzinová čerpadla, takže netrvalo dlouho a nastěhovaly se do nich základní potraviny — pečivo, mléko, hygienické potřeby a další doplňkové prodeje. Vídeň se tak zbavila široké konkurence různých obchodníků a svěřila omezený monopol v zásobování obyvatel čerpadlářům. No a s omezením konkurence se stalo co, milé děti? No ceny raketově vystřelily nahoru, milé děti. Takže soudruzi si udělali co, milé děti? No nasrali si do bot (milé děti). Chtěli výhody pro jednu skupinu a mají drahotu a zmatek pro všechny.

A kdo získal výhody výjimky v Česku (milé děti)? No přeci nádražní prodejny (ó, jak jsou ti socialisté internacionální), čerpací stanice, obchody do 200 m2 (žádná sláva — většina obyčejných samoobsluh je větších), lékárny, apod.

Takže to vůbec nebylo tažení namířené proti hytlermarketům a za zájmy nebohých prodavaček (kterých se nikdo neptal). Jedná se o soustředěné a cílené tažení proti soukromému podnikání, z něhož budou vyňati privilegovaní, kteří si teprve teď začnou mastit kapsy. A zaplatí to ve finále ti chudí, nejen snížením komfortu, ale hlavně vyššími cenami do kapes korporátů.

Jo a ty chudinky prodavačky? No ty si to pěkně tvrdě odpracují ve všední dny, kdy budou nuceny dohánět ztracené tržby z víkendů a svátků, ale tentokrát už bez příplatků za svátky.

Samozřejmě. Ale nikdo z těch, kteří to opatření nyní schvalují, se nezamýšlí nad trendem. Tohle je jednotlivost, která se dá nějak podat, vysvětlit. Pak přijde druhá, která se nějak podá, vysvětlí, zakamufluje. Atd. Jenže potichoučku, polehoučku se tak vrací totalita. Kolečko za kolečkem svobody mizí a nastupuje stát, příkazy, zákazy, restrikce, drakonické pokuty. Až nakonec nezbude nic. Stádo poslušných otroků, kteří se budou divit, jak se to mohlo stát. Nevidí dnes, že to, co se jim zdálo tak lidské k jedněm, jim samým zítra nečekaně vpadne do zad. Svoboda, která zmizí naráz, vyvolá prudký odpor. Svoboda, ukrajovaná po kolečkách, mizí záludněji. A to lidé nevidí. Žel.

Socialisti všech barev, táhněte už do hajzlu!

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: PeTaX

bloger_963

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (31 votes, average: 4,84 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky