
ODS vymyslela, co s inkluzí ve školách
ŠTĚPÁN CHÁB
ODS, pro kterou bylo školství před volbami nezpochybnitelnou prioritou a na které pohříchu po volbách zapomněla, se opět probouzí. Však se opět blíží volby. A tak přišla s plánem, jak udělat z inkluze přítele všech. Rušit ji? Chraň bůh.
Nefunkční systém nejlépe opravíme tak, že k němu budeme přidělávat další potenciálně velmi nefunkční součásti. ODS představila osm bodů, které mají z inkluze udělat efektivní systém vzdělávání. Pojďme je zdrbnout.
Bod první: Rozšíření pravomocí ředitelů. Pod tím si máme představit to, že ředitelé budou moci některé žáky odmítnout přijmout do své školy. Zní to dobře? Moc dobře. Ale dobré to není. Každý ředitel se bude snažit odmítnout problémového žáka. Nakonec si jeden z nich toho černého Petra vytáhne. Toto opatření skýtá velkou pravděpodobnost, že nám tu začnou vznikat elitářské školy, u kterých se budou mhouřit oči u výběru neproblematických žáků. To povede k tomu, že jinde těch problematických žáků bude přemíra. Neřeší to nic.
Bod třetí: Mezioborový koordinátor. Ozývá se ve mně začátek temného skučení líté šelmy. „Důraz v prevenci na socio-emoční učení,“ stojí v definici tohoto bodu. Takže tu máme další stovky a stovky zaměstnaneckých poměrů ve školství, které nebudou řešit lautr nic. Obdoba výchovného poradce, který bude žáku se speciálními potřebami promlouvat do duše. Ve školství se začnou topit další desítky milionů na platy těchto vlastně zbytečných paňáců. V čem je přínos?
Bod čtvrtý: Rozšíření přestupků souvisejících s mařením výuky. Tady už jdeme na ostří nože. Budeme vedle napomenutí třídního učitele přidávat… co? Dovolíme ve školách bití ukazovátkem? Házení svazkem klíčů do čela zlotřilého narušitele výuky? Mírné elektrošoky? Nebo plánujeme něco podobně impotentního, jako je poznámka v žákovské knížce? Neřeší se tím nic.
Bod pátý: Zvýšení ochrany žáků, učitelů a vzdělávacího procesu. „Posílení pravidel pro bezpečné a kvalitní vzdělávací prostředí,“ zní definice. Upgradujeme školní řád? Vepíšeme do něj víc vykřičníků? Budeme v ředitelnách ve vzteku mlátit prázdnou slámu, abychom žákům ukázali, že na to máme? Nebo ne, zavedeme k učiteli a asistentovi učitele také strážníka. Do každé třídy jednoho. S obuškem a oprávněním v extrémních případech použít paralyzér. Ne, to je moc. Stačí nějaký ten odstavec ve školním řádu navíc. A spousta nových vykřičníků v něm.
Bod šestý: Stabilní financování podpůrných profesí. A jsme tam, kde chceme být. Ve školství nejsou lidé, chybí lidé, slibujeme jim velké platy, na které nemáme, následně se stát vylhává z placení nepedagogických zaměstnanců. Ale protože jsme školy zavalili rozkladnou inkluzí, musíme to vyřešit přijetím dalších stovek a stovek zaměstnanců.
Bod sedmý: Zapojení sociálních pedagogů. Další noví zaměstnanci. Vedle strážníků, asistentů pedagogů, koordinátorů chování tak do škol přibudou i sociální učitelé. Náplní jejich práce bude jediné – učit žáka se speciálními potřebami, aby ve třídě neřval, že když něco chce, tiše se přihlásí, že neběhá po třídě… Výsledek? Žádný. Jen utopení dalších desítek milionů v černé díře tak strašně neefektivního školství.
Bod osmý: Mobilní krizové týmy. Tušíme, že ten průšvih a jeho problémy budou jen a jen narůstat. Tak zřídíme celostátní mobilní krizové týmy, které zasáhnou, kdy to strážníci, asistenti učitelů, sociální učitelé ani samotní učitelé nezvládnou. Vyčlení se mobilnímu krizovému týmu prostor u tísňové linky 112? Další miliony na další zaměstnance.
Garantem nad programem ODS o školství je Renáta Zajíčková. Ta naprostá odtrženost od skutečných problémů škol je ovšem u návrhů až tragická.
Speciální školy v České republice fungovaly. Žáci se speciálními potřebami nebyli frustrovaní tím, že nezvládají učivo, byly před ně předkládány úkoly tak, aby je zvládli svým tempem, vedli se k tomu, aby obstáli. V inkluzi trpí, protože často nestíhají, neumí se naučit, proto dělají problémy. Křičí tím o pomoc.
Ale my jsme hluší a problémy jen prohlubujeme. A to i s připitomnělými nápady ze stáje ODS, která slibuje ve svém uzdravení inkluze jediné – utopit ve školství zcela neefektivně další stovky milionů. K čemu? Vraťme se k systému speciálních škol. Vraťme se k němu vzdor možným sankcím Evropské unie. Vysvětlujme, že náš systém je dobrý, že vede žáky se speciálními potřebami v rámci možností ke spokojenému životu.
- Ministr Klempíř a svatí LGBT bojovníci - 10.4.2026
- Studium klimatického žalu za vaše peníze - 10.4.2026
- Černý Petr iránské války zůstal v rukou Netanjahua - 10.4.2026


Rétorická cvičení, prázdná slova, evidentní snaha nic neřešit. Stačilo.
Inkluse nám byla nařízena z EU.
Bez opuštění, nebo rozpadu EU se proto věc řešit nedá.
Inkluse totiž sleduje základní politický cíl EU – co nejblbějšího občana. Aby neremcal, nechtěl věci řešit, nevolal po alternativách. EU potřebuje zmanipulované tupce.
No, mě to docvaklo až v úterý, když jsem si šel na poštu pro doporučený dopis. „To přijďte až zítra raději po desáté“. Ségra měla s tou poštou pravdu! A pak mi něco konečně docvaklo.
Celá ta prapodivná reorganizace a ukrajinizace pošty před 2 roky. Co jí předcházelo? No přece zákon o korespondenční volbě! To bylo to první za čím si strana a vláda tvrdě šla. A pak už bylo zapotřebí jen dostat Českou poštu plně pod kontrolu a dotlačit tam spolehlivé lidi. A o to se jistý Rakušan skvěle postaral. Némlich ten americký scénář z roku 2020 nebo ty nedávné z Moldávie a Rumunska.
A proč to píšu sem pod inkluzi? Páč sám jsem žádnou nezažil a nepociťuji to jako ztrátu :-). A jen jsem zvědav, kolik pravověrných Čechů se za kopečky v říjnu probudí a kolik jich to hodí Bidenovi… pardon, Péťovi?!
Problém:
Inkluze a byrokracie ničí lidi.
Ojrořešení:
Je třeba více byrokracie a inkluze.
Tupé ojroovce to rády odkývají aby nemusely myslet. Pro ně než myšlení raději smrt.
Systém eurolepševiků spočívá v tom, že se vyrobí problém, který pak všichni zaplatí ze svého. A co kdybychom to odmítli? Vyloučí nás EU nebo nám dá sankce?