O paradigmatech a prasatech

Struktura revolucí

„Paradigma získává své postavení proto“, píše Kuhn, „že při řešení některých problémů, které skupina odborníků považuje za kritické, je úspěšnější než paradigma s ním soupeřící.“

Kuhnovy myšlenky můžeme rozšířit v tom smyslu, že získáme obecný popis revolucí jako takových. A můžeme tak hovořit o „Obecné struktuře revolucí“. Docházíme pak k myšlence, že nejen vědecké teorie, ale také ideologie, ale i každý jeden světonázor se pohybuje v rámci jistých myšlenkových map a schémat. A bez mapy je orientace ve složitém a členitém terénu prakticky nemožná.

Kuhn ukazuje, že paradigma je, stejně jako mapa, vždy jistým a nezbytným zjednodušením. Dodejme tedy, že je nástrojem, který má vždy sloužit k určitému cíli. Za paradigmatem vždy někdo stojí (anebo stojí na něm)! Můžeme tedy nyní říci, že staré paradigma je nahrazeno novým, až když je to staré neudržitelné těmi, jejichž moc na jeho existenci závisí!

Paradigmata prasat

Za každým paradigmatem stojí jistá vůle k moci (abychom použili pojem F. Nietzsche). Paradigma v politické a společenské sféře ustanovuje jistou mapu světa: přátele, nepřátele a politické a socioekonomické struktury a jistý soubor doktrín.

Jedním z paradigmat byl i model soupeřících supervelmocí během studené války, dělení světa na dobrý západ a zlý východ na sféru vlivu USA a SSSR (často zaměňované za Rusko). Již ve své době tento model neuměl vysvětlit některé záležitosti (třeba vztah Číny a USA resp. vztah Číny a SSSR), ovšem každý model je neúplný. V jistém smyslu však fungoval dobře a paradoxně pomohl udržet svět v míru (přenesením válek na jeho periférie) a ve finále zvítězit západu. Avšak právě tím pozbyl svou platnost!

Tedy toto staré paradigma je dnes již nesmyslné: Čína se dostala do pozice další supervelmoci, SSSR se rozpadlo (a nástupnické Rusko se již třetí desetiletí snaží vzpamatovat), vliv USA se zmenšil a již nedokáže dále vnucovat dolar jako světovou měnu, dochází k částečnému jadernému odzbrojení, na celém západě ekonomicky i kulturně upadá střední třída atd. atd.

Ovšem prasata poslední revoluce (terminus technicus, viz Orwell) toto paradigma stále potřebují! Potřebují jej pro udržení své moci a zajištění legitimity této moci. Bez tohoto paradigmatu jsou doslova… ničím. A oni to vědí. Proto dnes již nevedou boj proti existujícímu soupeři, ale za přesvědčení mas lidí, že tento soupeř dále existuje.

Nová paradigmata

Staré paradigma nám bohužel umožňuje bránit se jen starým rizikům a nepřátelům. Ti již do značné míry prostě neexistují (a pokud existují, jejich doktríny se do velké míry změnily). Naproti tomu nás vydává všanc nepřátelům a rizikům (nikoli nutně jen geopolitickým), která v rámci starého paradigmatu nedokážeme identifikovat, neboť v době konstrukce paradigmatu byly okrajové. Jsme tedy vystaveni značnému riziku, neboť naše mapa je již zastaralá. Svět se změnil!

Je tedy na čase, aby přišlo paradigma nové. Paradigma, které nám umožní čelit novým výzvám, rizikům a nepřátelům. Nesmíme prasatům poslední revoluce dovolit, aby v rámci udržení své moci a ekonomického prospěchu trvali na platnosti starého paradigmatu, které snad bylo správné kdysi, dnes je však vyloženě nebezpečným.

A pamatujte, prasata svůj světonázor vždy vydávají za Pravdu, za Pravdu, která musí zvítězit, k tomu jí dopomáhej láska… láska a bomby.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Jan Sova